Josef Sudek: Porovnání verzí

Sudek vyhledával osobnosti, se kterými mohl spolupracovat na nových projektech. Mezi jeho přátele patřil [[Ladislav Sutnar]], designér podniku ''[[Družstevní práce]]'', fotograf a designer firmy ''[[Aero Vodochody|Aero]]'' inženýr [[Josef Voříšek]], [[kubismus|kubistický]] malíř, teoretik a člen spolku [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Mánes]] [[Emil Filla]], jehož obrazy reprodukoval pro revue ''Volné směry''. Básník [[Jaroslav Seifert]] Sudkovi psal básně a úvody ke knihám, a pro architekta [[Pražský hrad|pražského hradu]] [[Otto Rothmayer]]a dokumentoval rekonstrukci Pražského hradu a ten pak ozvláštnil Sudkovy fotografie speciálními [[Adjustace|adjustacemi]]. Josef Sudek působil také jako [[mecenáš]]. Podporoval malíře [[František Tichý|Františka Tichého]], [[Jan Benda (malíř)|Jana Bendu]] a [[Andrej Bělocvětov|Andreje Bělocvětova]]. Za války našli v jeho ateliéru jako učedníci útočiště fotograf [[Jaroslav Kysela]], významní výtvarní umělci [[Vladimír Fuka]] a [[Václav Sivko]] a po válce [[Sonja Bullaty]].<ref name="Dufek"/> Od roku 1945 byl Sudkovým učedníkem a pomocníkem fotograf, ilustrátor a knižní grafik [[Jiří Toman]], který mu pomáhal mimo jiné při fotografování ''Prahy panoramatické'' a zorganizoval Sudkovu výstavu v [[Pardubice|Pardubicích]], v roce 1962. Se Sudkem se přátelil a spolupracoval až do své smrti v roce 1972.<ref>Poznámka: Fotografie ze Sudkových návštěv Pardubicka byly také součástí výstavy ve VčG v roce 2007.</ref>