Krym: Porovnání verzí

Odebráno 957 bajtů ,  před 2 měsíci
verze 20110952 uživatele SasaBaca (diskuse) zrušena – takovéto úpravy musí být podloženy věrohodnými zdroji. Vizte též wp:o a wp:npov
(Předání Krymu Ukrajině, Usnesení Prezida KSSS 1954 v čele s Malenkovem, nikoliv Chruščev. Vyloučení argumentu Perejaslavké smlouvy, není v žádném z oficiálních materiálů. Dále upřesnění demografických údajů, První sčítání obyvatel Ruského Imperia 1897 , Prezidentská knihovna Jelcina, odkaz na rusifikaci po roce 1945 osídlování vojenských důchodců. Jazykový zákon vypracován za vlády Janukoviče a jeho Strany regionů. Medaile za Navrácení Krymu uvádí data operace a vyvrací Putinova tvrzení.)
značky: editace z Vizuálního editoru revertováno
(verze 20110952 uživatele SasaBaca (diskuse) zrušena – takovéto úpravy musí být podloženy věrohodnými zdroji. Vizte též wp:o a wp:npov)
značka: vrácení zpět
}}</ref> V roce 1944 byla Stalinem kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem z Krymu [[deportace|deportována]] většina krymských [[Němci|Němců]], Krymských Tatarů, krymských [[Řekové|Řeků]], [[Arméni|Arménů]] a [[Bulhaři|Bulharů]]. Celkem bylo odsunuto 220 tisíc osob,<ref name="lidovky">[http://www.lidovky.cz/krym-patri-ukrajine-uz-60-let-co-predchazelo-posledni-ruske-invazi-p9r-/zpravy-svet.aspx?c=A140302_155143_ln_zahranici_ttr Krym patří Ukrajině už 60 let. Co bylo před tím?] lidovky.cz, 2. března 2014</ref> během transportu asi 100 tisíc osob zahynulo.<ref>[http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2004/05/040518_ukraine_tartars_0630.shtml Ukrajina si připomíná výročí deportací krymských Tatarů], [[BBC]], 18. května 2004</ref> Podle jiných odhadů v letech 1944 až 1951 zahynulo nejméně 42 tisíc krymských Tatarů, včetně 8 tisíc během deportace.<ref>{{cite book | last=Rywkin |first=Michael | title=Moscow's Lost Empire |location=Armonk, N.Y. |publisher=M.E. Sharpe |year=1994 |isbn=9781315287713 |oclc=476453248| lccn=93029308| url=https://books.google.com/books?id=k8oPc9BCz_4C&pg=PA67&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false | ref=harv}}</ref> V roce 1967 byla obvinění Krymských Tatarů zrušena, do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až v roce 1988.<ref name="lidovky"/> K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.
 
Krym byl navrácen Ukrajině rozhodnutím Prezidia ÚV KSSS ze dne 25[[19. lednaúnor]]a [[1954]] a to " S ohledem na kulturní sounáležitost Krymské oblasti a Ukrajiny, společné rysy hospodářské, a těsné vztahy hospodářské a kulturní mezi Ukrajinskou republikou a oblastíbyl Krym. " Narativ o ruském Krymu je nepravdivý, jak dokazují nejen materiályvyňat z roku[[Ruská 1954,sovětská alefederativní isocialistická materiályrepublika|Ruské PrvníhoSFSR]] ruskéhoa sčtáníadministrativně obyvatelpřičleněn zk roku[[Ukrajinská 1897,sovětská publikovánosocialistická 1904republika|Ukrajinské Petrohrad,SSR]] dostupné digitálně pod heslem "První soupis obyvatel 1897, Tavridská gubernie v Prezidentské knihovně B.N. Jelcina. Za doby , kdy byl reálně součástí Ukrajiny dostal Krym statut autonomní republiky, nikoliv oblasti, jako za RSFR. Předání nemělo podle tohoto dokumentu nic společného spři příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] — příklonu Kozáckého hejtmanátu k Ruské říši. PoDůvodem dobubyly SSSR byl Krym zasidlován sovětskými„blízké důstojníkyekonomické a jejichkulturní rodinamivztahy při odchodu na penzi. Postupně tedy došlo k ke koloniální rusifikaci Krymu, podobně jako KaliningradskéKrymské oblasti čis Podněstří,Ukrajinskou okupovaných částí FinskaSSR“. TentoTo kolonizační proces bylbylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly (1897 Rusové ztvořili ca 2/3 obyvatel ukrajinských a 1/3 všech obyvatel) a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Krymský trolejbus|nejdelší trolejbusové trati světa]].
 
=== Snahy o samostatnost v rámci SSSR resp. Ukrajiny ===
| datum přístupu = 2014-3-7
| url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/87980-kyjev-pritvzuje-parlament-zrusil-jazykovy-zakon-hrozi-protesty-mensin/
}}</ref> V důsledku zrušení toho byla [[ruština]] zakázána jako úřední řeč na bezmála polovině území Ukrajiny včetně Krymu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšen
| periodikum = EuroZprávy
| datum přístupu = 2014-3-7
| url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/88177-kyjev-zahajil-hon-na-rustinu-kreml-je-zdesen/
}}</ref> Jazykový zákon byl vypracován a schválen v době vlády silně proruské Strany regionů prezidenta Janukoviče. Prozatímní prezident Turčynov sice začátkem března 2014 prohlásil, že v roli zastupujícího prezidenta zákon o statu ukrajinštiny jako jediného úředního jazyka na celém území Ukrajiny nepodepíše,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrajinský prezident slíbil vetovat zrušení jazykového zákona
| periodikum = České noviny
| datum přístupu = 2014-3-7
| url = http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/krym-vzyva-putina-parlament-vyvesil-ruskou-vlajku/r~55fcdd4e9ee911e3818a0025900fea04/
}}</ref> V noci na čtvrtek 27. února obsadili budovu krymského parlamentu proruští útočníci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Ruský parlament 2. března schválil nasazení ruské armády na Krymu, [[Vladimir Putin]] ale tehdy řekl, že Rusko zatím na Krym nepovolalo své vojáky (nevysloveně mimo již legálně přítomné jednotky v Sevastopolu) a že tam působily „ozbrojené síly sebeobrany“.{{zdroj?}} TotoO tvrzeníden vyvrací ruská medaile Ministerstva obrany za navrácení Krymu datovaná 20.2.2014 až 18.3.2014, viz Wikipedie "Medaile za navrácení Krymu" v ruském jazyce. 28.2.2014později už byla strategická místa poloostrova pod kontrolou ruských vojáků v neoznačených uniformách.{{zdroj?}} Představitelé NATO a EU postup Ruska odsoudilikritizovali.{{zdroj?}} Dne [[6. březen|6. března]] přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k&nbsp;Rusku.{{zdroj?}}
 
[[Krymské referendum (2014)|Tzv. Krymské referendum]] se uskutečnilo [[16. březen|16. března]]. Podle zveřejněných oficiálních výsledků se při volební účasti 83,1 % oprávněných voličů vyslovilo 96,8 % pro připojení Krymu k&nbsp;Rusku.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Lidovky.cz|url = http://www.lidovky.cz/k-rusku-chce-93-procent-krymskych-volicu-fch-/zpravy-svet.aspx?c=A140316_191620_ln_zahranici_hm|titul = Krym sečetl hlasy: k Rusku se chce připojit 96,8 % voličů}}</ref> Podle oficiální zprávy Rady pro lidská práva ruského prezidenta Vladimira Putina však pro připojení hlasovalo jen 50 až 60 % voličů při volební účasti účasti 30 až 50 %.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Britské listy|url = http://www.blisty.cz/art/73113.html|titul = Referendum o připojení Krymu k Rusku bylo těžce zfalšované, říká zpráva Rady pro lidská práva ruského prezidenta|datum vydání = 2014-05-06}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Проблемы жителей Крыма|url = http://old.president-sovet.ru/structure/gruppa_po_migratsionnoy_politike/materialy/problemy_zhiteley_kryma.php?print=Y|vydavatel = |místo = |datum vydání = |korporace = Совет при Президенте РФ|dostupnost = |datum přístupu = 2015-04-27}}</ref> Bývalý ekonomický poradce ruské vlády Andrej Illarionov, nynější pracovník Catonova institutu ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], tvrdil, že připojení Krymu k&nbsp;Rusku si přálo jen asi 34 % voličů.<ref name=":0" /> GfK, německá společnost provádějící průzkumy veřejného mínění a čtvrtá největší organizace pro výzkum trhu na světě, provedla průzkum v krymském regionu. Podle tohoto průzkumu, provedeného krátce po okupaci Krymu ruskou armádou,{{kdy?}} 82 % lidí na Krymu „plně podporuje“ odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení do Ruské federace, 11 % „převážně souhlasí“, zatímco jen 7 % s odtržením „nesouhlasí“.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = One Year Later, Crimeans Prefer Russia | vydavatel = Bloomberg | url = https://www.bloomberg.com/view/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia}}</ref> Podle průzkumu amerických univerzit z Colorada a Virginie v roce 2016 si 84 % lidí na Krymu myslelo, že připojení k Rusku bylo „naprosto správné rozhodnutí“.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = The Crimean conundrum | vydavatel = openDemocracy | url = https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum | datum přístupu = 2016-10-15 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160722133509/https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum | datum archivace = 2016-07-22 | nedostupné = ano }}</ref>
 
[[17. březen|17.&nbsp;března]] [[2014]] pak krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem [[Republika Krym]], který ale okamžitě požádal o vstup do [[Rusko|Ruské federace]] jako její nový subjekt. [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] ani [[Evropská unie]] na referendum pozorovatele nevyslaly.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266546-krym-vyhlasil-samostatnost-bylo-ale-referendum-v-poradku/ Krym vyhlásil samostatnost. Bylo ale referendum v pořádku?], ceskatelevize.cz, 17. března 2014</ref> Další pozorovatelé, pozvaní nevládními organizacemi, referendum hodnotili jako poklidné s hladkým průběhem.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330511-krymske-referendum-je-pro-mistni-zpestreni-a-navrat-k-nostalgii-dob-sssr-tvrdi-pozorovatel.html Krymské referendum je pro místní zpestření a návrat k nostalgii dob SSSR, tvrdí pozorovatel], novinky.cz, 16. března 2014</ref><ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/266740-cestu-sarapatky-na-krym-platila-organizace-ultrapravicoveho-aktivisty/?fb_action_ids=705332649517065&fb_action_types=og.recommends&fb_source=aggregation&fb_aggregation_id=288381481237582 Cestu Šarapatky na Krym platila organizace ultrapravicového aktivisty], ceskatelevize.cz, 19. března 2014</ref> Ukrajina a západní státy výsledky referenda vzhledem k přítomnosti cizích ozbrojenců neuznaly.<ref name="rozhlas" /> Navzdory porušení Budapešťského memoranda, mezinárodního práva a odporu větší části světa dnes Rusko nadále okupuje Krym a odmítá se území vzdát.