Vackovec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
wl, doplňte zdroj
Řádek 28:
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1304]].<ref name="sldb2001"/>
Koncem 13.&nbsp;století patřil Vackovec pánům z&nbsp;Hartenberka. První písemná zmínka souvisí s&nbsp;Oldřichem z&nbsp;Hartenberka, který prodal část vsi [[Klášter Valdsasy|waldsasenskému klášteru]]. Tuto (Taut) z&nbsp;Hartenberka odkázal druhou část vsi klášteru a Vackovec byl připojen ke klášternímu majetku v&nbsp;okolí [[Luby|Lubů]], v&nbsp;jehož rámci tvořil samostatné [[zboží]]. S&nbsp;Luby zůstal spojen až do roku 1348, kdy klášter postoupil celý lubský újezd včetně Vackovce Rüdigerovi ze Sparnecku. Během 15. století se vystřídalo více majitelů, některé dvory drželi chebští měšťané. Koncem 15.&nbsp;století vlastnil Vackovec chebský měšťan Hans Ruprecht, jeho potomci až do poloviny 16.&nbsp;století. Roku 1561 připadl Vackovec jako [[odúmrť]] Českému království a stal se majetkem dvorské komory. Král [[Rudolf II.]] ho roku 1604 propůjčil Jindřichovi[[Jindřich Domináček z Písnice|Jindřichu Domináčkovi z&nbsp;Písnice]] (1555–1608).{{doplňte zdroj}} Jeho synové již roku 1612 toto [[léno]] převedli na Jiřího Multze z&nbsp;Valdova. V&nbsp;rukou Multzů zůstal do počátku 18.&nbsp;století, poté přešel Vackovec do rukou chebských měšťanů. Ve vsi stálo panské sídlo, vybudované zřejmě ve 14.&nbsp;století, o&nbsp;němž je však první zmínka až z&nbsp;roku 1561. Ještě roku 1701 zde žil Jáchym Arnošt z&nbsp;Hartenberku, který na něm sepsal závěť. Po jeho smrti ovšem rezidenční úloha místní tvrze skončila, neboť majitelé vsi žili již jinde. Není jisté, kolik panských sídel ve Vackovci v&nbsp;průběhu vývoje vzniklo. Existence tvrzi je někdy spojována s&nbsp;věží uprostřed vsi. Je možné, že po jejím zániku byla na jejím místě postavena věž, kterou lze datovat do 16.&nbsp;století. Skládala se z&nbsp;velké čtverhranné věže o&nbsp;dvou patrech, kryté sedlovou střechou a nízkého patrového stavení. Stávala ještě na přelomu padesátých a šedesátých let 20.&nbsp;století, poté však byla zbořena a nedochovalo se z&nbsp;ní nic.<ref name="Úlovec"/>
 
Při jihovýchodním okraji se nachází několik kilometrů dlouhé těleso nedostavěné Sudetské dálnice. Stavba byla zahájena na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Silnice měla po připojení českého pohraničí k&nbsp;[[Nacistické Německo|nacistickému Německu]] zajistit lepší dopravní spojení v&nbsp;tzv. [[Říšská župa Sudety|Sudetské župě]]. Výstavbu zahájil slavnostní výkop 7.12.1938, jehož se zúčastnil [[Rudolf Hess]] a [[Konrad Henlein]]. Koncem dubna 1942 byla výstavba z&nbsp;finančních důvodů zastavena. V&nbsp;poválečné době bylo nedokončené těleso ponecháno svému osudu.<ref name="David"/>