Ailsa Craig: Porovnání verzí

Ostrov Ailsa Craig veliký 99&nbsp;ha leží prakticky uprostřed ústí zátoky Firth of Clyde do [[Severní průliv|Severního průlivu]] [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] mezi [[Irsko (ostrov)|Irskem]] a Skotskem. Je 4&nbsp;km dlouhý po obvodu a nejvyšší vrchol stoupá do výšky 340&nbsp;metrů nad mořem. Nejbližším městem je přístav [[Girvan (město)|Girvan]] v ústí [[Girvan (řeka)|stejnojmenné řeky]] na západním pobřeží Skotska, od něhož je ostrov Ailsa Craig vzdálený vzdušnou čarou zhruba 16 &nbsp;kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie

Z geologického hlediska je ostrov obnaženým tělesem [[Paleogén|paleogenního]] [[pluton]]u, pravděpodobně pozůstatkem přívodního kanálu sopky o průměru zhruba 4 km.<ref>{{Citace elektronického periodika

V přírodní rezervaci na ostrově Ailsa Craig se vyskytují různé druhy mořských ptáků. Například v kolonii [[Terejovití|terejů]], která je jednou z největších na světě, bylo zaznamenáno na 36 &nbsp;000 ptačích párů. Dále zde žijí například [[Papuchalk|papuchalci]], [[alky]] nebo [[sokoli]].<ref name=":0" />

}}</ref> Jediná historická zřícenina na ostrově je pozůstatkem obranné hradní věže, kterou zde v 16. století vybudovali příslušníci skotského klanu Hamiltonů na ochranu před vpády vojsk španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] Středověká hradní věž, která má tři patra a je 12 &nbsp;metrů vysoká, je zapsaná na seznamu skotských nemovitých kulturních památek.<ref>{{Citace elektronické monografie

V minulosti byly na ostrově dvě kaple, jedna na vrcholu kopce a druhá poblíž přístavu, jejíž pozůstatky byly patrné ještě v 70. letech 18. století, kdy je popsal velšský přírodovědec a cestovatel Thomas Pennant , který ostrov navštívil v roce &nbsp;1771. Aisla Creag však sloužil nejen jako útočiště náboženským uprchlíkům, ale také rybářům a zejména pirátům a námořním lupičům, kteří zde ukrývali svůj lup – například v jedné jeskyni na jižní straně ostrova.

V roce 1866 byly na ostrově postaveny dva [[Nautofon|nautofony]] (mlhové rohy) a v letech1883letech 1883 –1886 zde skotský stavitel [[Thomas Stevenson]] vybudoval maják. Mlhové signály na Aisla Craig byly používány až do 2. poloviny 20. století. Olejové lampy byly v majáky byly nahrazeny elektrickým osvětlením v roce 1911. Maják je automatizovaný od roku &nbsp;1990, od roku &nbsp;2001 využívá solární energii. Na ostrově byla postavena také malá průmyslová železnice s rozchodem tří [[Stopa (jednotka délky)|stop]], potřebnáužívaná k přepravě uhlí, nezbytného pro výrobugenerování plynu, používaného pro výrobu stlačeného vzduchu pro ovládánípohon nautofonů.

V roce 2011 vlastník ostrova, skotský [[Peer (titul)|peer]] Archibald Angus Charles Kennedy, 8. markýz z Ailsy, nabídl ostrov k prodeji za 2,5 milionu liber, později v roce 2013 byla tato částka snížena na 1,5 milionu liber.<ref name=":0" /> Prodej se však přesto neuskutečnil a následující vlastník David Kennedy, 9. markýz z Ailsy, nakonec ostrov pronajal až do roku 2050 Královské společnosti pro ochranu ptactva (''Royal Society for the Protection of Birds''). V důsledku toho byla těžba žuly pro výrobu curlingových kamenů zastavena zastavena a s jejím obnovením se může počítat až po roce &nbsp;2050.<ref name=":1" />

Soubor:Winding House - geograph.org.uk - 1363692.jpg|Zbytky úzkorozchodné drážkyželeznice u přístavu

{{Překlad|en|Ailsa Craig|10171699321026953797}}