Wikipedista:Palu/Únos Ramana Prataseviče: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dezinformační kampaň: +wiki, o batalionu máme také český článek |
dezinformační kampaň rozhodně není reakce, ale součást útoku režimu na Prataseviče; oprava zdroje |
||
Řádek 154:
| datum přístupu = 2021-06-03
}}</ref>
=== Dezinformační kampaň ===▼
Ihned po zatčení rozjely [[Dezinformace|dezinformační]] zdroje proti Pratasevičovi kampaň s mnoha zkreslenými nebo zcela vymyšlenými informacemi bez žádných validních důkazů s cílem ho znevěrohodnit. Pratasevič byl vykreslovaný jako fanatik, pučista a terorista, kterého KGB zatkla ve snaze zabránit státnímu převratu. Opakovaně se objevovaly zprávy o napojení Prataseviče na ukrajinskou ultranacionalistickou scénu nebo o účasti v ukrajinském vojenském [[Batalion Azov|batalionu Azov]]. Objevila se i zpráva o napojení na [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Tyto informace začalo agresívně propagovat ihned po zatčení běloruské provládní zpravodajství nebo tamní oficiální kanály na síti [[Telegram (software)|Telegram]]. Následně je přebrala i česká dezinformační scéna, například server [[Aeronet]], a obvinění se šířila i dezinformačními [[Řetězový e-mail|řetězovými e-maily]]. Většina těchto vymyšlených tvrzení se v různých variacích začala šířit nejprve z prokremelských účtů a následně i mimo ně.<ref name="dezinfo">{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení = Wallerová▼
| jméno = Radka▼
| titul = Fašista, terorista, agent CIA. Takto útočí na zadrženého novináře▼
| periodikum = Seznamzpravy.cz▼
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy▼
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fasista-terorista-agent-cia-nejvetsi-dezinformace-o-zadrzenem-novinari-167231▼
| datum vydání = 2021-06-15▼
| datum přístupu = 2021-06-21▼
}}</ref>▼
Na půdě sněmovny dezinformace o příslušnosti Prataseviče k [[Fašismus|fašistům]] pronášel poslanec [[Lubomír Volný]], kterému ve stejné době v souvislosti s nenávistnými projevy smazal [[Facebook]] jeho stránku, a který hovořil o desítkách fotografií s hajlujícím Pratasevičem. Na sociálních sítích se objevila jedna fotografie s dvěma hajlujícími mladíky, která to měla dokazovat. Jak ukázalo šetření webu ''Faktické info'', jedná se přitom o fotografii, která se na webu objevila už v roce 2015 a ani jeden z mladíků na ní vyobrazených není Pratasevič.<ref name="dezinfo" />▼
Dezinformaci, kdy bylo Pratasovičovo angažmá válečného novináře ve válce na Ukrajině vykládáno jako bojové akce po boku batalionu AZOV, rozebral web [[Meduza]]. Z šetření vyplývá, že k obvinění neexistují žádné důkazy a zakladatel Azovu Andrej Bileckij uvedl, že Pratasevič byl kameraman. Objevilo se také obvinění, že Pratasevič byl na titulní stránce jednoho z vydání věstníku Azovu, na dané fotografii je přitom vyobrazen padlý ukrajinský voják Andrij Snitko.<ref name="dezinfo" /> Dne 27. května 2021 v souvislosti s tímto obviněním [[Luhanská lidová republika]] zahájila trestní řízení proti Pratasevičovi, v němž ho obvinila ze „spáchání řady zvlášť závažných zločinů, včetně ostřelování osad [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]], která způsobila smrt a zranění civilistů a zničení a poškození civilní infrastruktury.“ V obvinění se tvrdí, že Pratasevič byl členem praporu Azov a používal těžké zbraně, konkrétně protitankové dělo MT-12, [[122mm houfnice D-30|houfnici D-30]], minomety a protiletadlová děla.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| titul = Бойовики "відкрили справу" проти Протасевича, звинувачують в особливо тяжких злочинах▼
| periodikum = Ukrajinska pravda▼
| odkaz na periodikum = Ukrajinska pravda▼
| url = https://www.pravda.com.ua/news/2021/05/27/7295102/▼
| datum vydání = 2021-05-27▼
| datum přístupu = 2021-06-21▼
| jazyk = ukrajinsky▼
}}</ref>▼
Český dezinformační web Aeronet psal například o údajné manipulaci v pubertě neznámými lidmi vůči Pratasevičovi, která měla mít za následek [[Vymývání mozku|vymytí mozku]] a rozchod s rodinou. Psalo se i o jeho příslušnosti k CIA. Jde přitom o vymyšlené zprávy, které jsou v souladu s ruským a běloruským narativem. Článek, z kterého Aeronet vycházel, vydala už 26. května anglická mutace ruského státního kanálu [[RT (televizní stanice)|RT]] a následně se začaly tyto dezinformace lavinově šířit.<ref name="dezinfo" />▼
Aeronet také rozvíjel dezinformaci, že do údajného převratu v Bělorusku se zapojila také Česká republika a její tajné služby. Reakce Západu je údajně licoměrná, když Západ v minulosti nutil přistávat letadla z nezápadních zemí.<ref name="dezinfo" />▼
== Reakce a diplomatická krize ==
Řádek 308 ⟶ 336:
=== Finanční a obchodní sankce ===
Den po incidentu se lídři států Evropské unie dohodli na dalším kole sankcí pro Bělorusko, tentokrát na lidi spojené s vynuceným přistáním a na další osoby a firmy podporující běloruský režim.<ref name="zemerusi" /> Necelý měsíc po tom, 21. června, dosáhly ministři zahraničí zemí Evropské unie shody nad konkrétními sankcemi, a na dosavadní sankční seznam tak přibylo v rámci tohoto čtvrtého kola sankcí<ref name="
| autor = drk
| titul = Státy EU se shodly na dalších sankcích proti Bělorusku
Řádek 339 ⟶ 367:
| datum přístupu = 2021-06-24
| jazyk = cs
}}</ref> a bylo to vůbec poprvé, kdy Unie přistoupila k sektorovým sankcím vůčí běloruským firmám s cílem postihnout důležité součásti běloruské ekonomiky, jako je bankovnictví, ropný průmysl, tabákový průmysl a především produkci [[Uhličitan draselný|potaše]]. Zároveň se Unie shodla na poskytnutí hospodářské pomoci Bělorusku, pokud zanechá represí vůči opozici a propustí politické vězně.<ref name="
Své sankce v souvislosti s incidentem oznámily krátce po incidentu také Spojené státy americké, které obnovily na začátku června 2021 sankce proti devíti běloruským firmám vlastněným státem a uvažovaly o dalších sankcích proti představitelům běloruské vlády po konzultaci s EU a dalšími partnery.<ref name="USAvyzvaly" /> Sankce USA vešly v platnost 3. června a Bělorusko reagovalo ještě téhož dne předvoláním amerického chargé d'affaires, kterému představilo odvetná opatření v podobě omezení amerických diplomatů a souvisejícího personálu, zpřísnění vízových procedur, omezení práce dočasně působících amerických odborníků v Bělorusku a zrušení rozhodnutí ohledně působení americké Agentury pro mezinárodní rozvoj v Bělorusku.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 469 ⟶ 497:
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zapojení Ruska do incidentu následně popřel Dmitrij Peskov.<ref name="zemerusi" />
▲=== Dezinformační kampaň ===
▲Ihned po zatčení rozjely [[Dezinformace|dezinformační]] zdroje proti Pratasevičovi kampaň s mnoha zkreslenými nebo zcela vymyšlenými informacemi bez žádných validních důkazů s cílem ho znevěrohodnit. Pratasevič byl vykreslovaný jako fanatik, pučista a terorista, kterého KGB zatkla ve snaze zabránit státnímu převratu. Opakovaně se objevovaly zprávy o napojení Prataseviče na ukrajinskou ultranacionalistickou scénu nebo o účasti v ukrajinském vojenském [[Batalion Azov|batalionu Azov]]. Objevila se i zpráva o napojení na [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Tyto informace začalo agresívně propagovat ihned po zatčení běloruské provládní zpravodajství nebo tamní oficiální kanály na síti [[Telegram (software)|Telegram]]. Následně je přebrala i česká dezinformační scéna, například server [[Aeronet]], a obvinění se šířila i dezinformačními [[Řetězový e-mail|řetězovými e-maily]]. Většina těchto vymyšlených tvrzení se v různých variacích začala šířit nejprve z prokremelských účtů a následně i mimo ně.<ref name="dezinfo">{{Citace elektronického periodika
▲| příjmení = Wallerová
▲| jméno = Radka
▲| titul = Fašista, terorista, agent CIA. Takto útočí na zadrženého novináře
▲| periodikum = Seznamzpravy.cz
▲| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
▲| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fasista-terorista-agent-cia-nejvetsi-dezinformace-o-zadrzenem-novinari-167231
▲| datum vydání = 2021-06-15
▲| datum přístupu = 2021-06-21
▲}}</ref>
▲Na půdě sněmovny dezinformace o příslušnosti Prataseviče k [[Fašismus|fašistům]] pronášel poslanec [[Lubomír Volný]], kterému ve stejné době v souvislosti s nenávistnými projevy smazal [[Facebook]] jeho stránku, a který hovořil o desítkách fotografií s hajlujícím Pratasevičem. Na sociálních sítích se objevila jedna fotografie s dvěma hajlujícími mladíky, která to měla dokazovat. Jak ukázalo šetření webu ''Faktické info'', jedná se přitom o fotografii, která se na webu objevila už v roce 2015 a ani jeden z mladíků na ní vyobrazených není Pratasevič.<ref name="dezinfo" />
▲Dezinformaci, kdy bylo Pratasovičovo angažmá válečného novináře ve válce na Ukrajině vykládáno jako bojové akce po boku batalionu AZOV, rozebral web [[Meduza]]. Z šetření vyplývá, že k obvinění neexistují žádné důkazy a zakladatel Azovu Andrej Bileckij uvedl, že Pratasevič byl kameraman. Objevilo se také obvinění, že Pratasevič byl na titulní stránce jednoho z vydání věstníku Azovu, na dané fotografii je přitom vyobrazen padlý ukrajinský voják Andrij Snitko.<ref name="dezinfo" /> Dne 27. května 2021 v souvislosti s tímto obviněním [[Luhanská lidová republika]] zahájila trestní řízení proti Pratasevičovi, v němž ho obvinila ze „spáchání řady zvlášť závažných zločinů, včetně ostřelování osad [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]], která způsobila smrt a zranění civilistů a zničení a poškození civilní infrastruktury.“ V obvinění se tvrdí, že Pratasevič byl členem praporu Azov a používal těžké zbraně, konkrétně protitankové dělo MT-12, [[122mm houfnice D-30|houfnici D-30]], minomety a protiletadlová děla.<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| titul = Бойовики "відкрили справу" проти Протасевича, звинувачують в особливо тяжких злочинах
▲| periodikum = Ukrajinska pravda
▲| odkaz na periodikum = Ukrajinska pravda
▲| url = https://www.pravda.com.ua/news/2021/05/27/7295102/
▲| datum vydání = 2021-05-27
▲| datum přístupu = 2021-06-21
▲| jazyk = ukrajinsky
▲}}</ref>
▲Český dezinformační web Aeronet psal například o údajné manipulaci v pubertě neznámými lidmi vůči Pratasevičovi, která měla mít za následek [[Vymývání mozku|vymytí mozku]] a rozchod s rodinou. Psalo se i o jeho příslušnosti k CIA. Jde přitom o vymyšlené zprávy, které jsou v souladu s ruským a běloruským narativem. Článek, z kterého Aeronet vycházel, vydala už 26. května anglická mutace ruského státního kanálu [[RT (televizní stanice)|RT]] a následně se začaly tyto dezinformace lavinově šířit.<ref name="dezinfo" />
▲Aeronet také rozvíjel dezinformaci, že do údajného převratu v Bělorusku se zapojila také Česká republika a její tajné služby. Reakce Západu je údajně licoměrná, když Západ v minulosti nutil přistávat letadla z nezápadních zemí.<ref name="dezinfo" />
=== Další reakce ===
| |||