Čchen Tu-siou: Porovnání verzí

Přidáno 2 886 bajtů ,  před 2 měsíci
Rozšíření článku.
m (→‎top: typografie za použití AWB)
(Rozšíření článku.)
{{Infobox - politik}}
'''Čchen Tu-Siou''' (陳獨秀 / 陈独秀; pchin-jin ''Chén Dúxiù''; [[8. říjen|8. října]] [[1879]] – [[27. květen|27. května]] [[1942]]) byl čínský politik a spisovatel. 1. června 1921 společně s [[Li Ta-čao|Li Ta-čaem]] založil v [[Šanghaj|Šanghaji]] [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranu Číny]] a stal se jejím prvním předsedou.
 
== Život ==
Tu-Siou se narodil do bohaté úřednické rodiny jakožto nejmladší syn ze čtyř dětí. Jeho otec, který sloužil jako úředník ve vojenské kanceláři v [[Mandžukuo|Mandžukuu]], však zemřel, když měl Tu-Siou dva roky. Byl vychován svou matkou a dostalo se mu [[Konfucianismus|konfuciánského]] vzdělání, které ho učil jeho dědeček, bratr a několik soukromých lektorů. V roce 1896 složil své první [[Úřednické zkoušky v Číně|úřednické zkoušky]] v Chuaj-ning, a o rok později druhé úřednické zkoušky v [[Nanking|Nankingu]]. Jeho zkušenosti u zkoušek ho přesvědčily o neefektivnosti tradičního vzdělávacího a politického systému a inspirovaly ho stát se sociálním a politickým revolucionářem. V roce 1898 odešel na univerzitu Čchiou-š', která se nachází ve městě [[Chang-čou|Chang-čou,]] studovat [[Francouzština|francouzštinu]], [[Angličtina|angličtinu]] a stavbu lodí.
Tu-Siou se narodil do bohaté úřednické rodiny, jeho otec ale zemřel, když měl dva roky. Získal [[Konfucianismus|konfuciánské]] vzdělání, v roce 1896 složil císařské zkoušky a o dva roky později odešel do [[Chang-čou]] studovat [[Francouzština|francouzštinu]], [[Angličtina|angličtinu]] a stavbu lodí. Po neúspěchu [[Boxerské povstání|boxerského povstání]] odešel do [[Japonsko|Japonska]], kde se seznámil se západní vědou a myšlením.
 
V roce 1902, Tu-Siou prchl do Nankingu poté, co veřejně kritizoval politický režim [[Říše Čching|dynastie Čching]]. Tentýž rok odjel studovat do [[Japonsko|Japonska]], kde se seznámil se západní vědou a myšlením. V roce 1903 po svém návratu do Číny, pomohl svým přátelům založit noviny ''Národní deník'' (國民日日報), který byly úřady zakázány. V roce 1906 Tu-Siou opět odešel do Japonska a ještě tentýž rok se vrátil do [[An-chuej]], kde vyučoval na střední škole a založil si své vlastní [[periodikum]]. Během svého pobytu v Japonsku dostal možnost vstoupit do revoluční strany vedené [[Sunjatsen|Sunjatsenem]]. Nabídku odmítl přijmout kvůli [[Nacionalismus|nacionalismu]], který byl jedním z principů strany. Po svém návratu do Číny v roce 1908 krátce navštívil [[Mandžukuo]] a poté byl zaměstnán jako učitel na základní škole v [[Čchang-čou]].
Po pádu [[Říše Čching|dynastie Čching]] v roce [[1911]] se vrátil do Číny a pracoval jako úředník v rodné provincii [[An-chuej]]. Poté, co Jüan Š'-kchaj uzurpoval moc v zemi, odešel Tu-Siou roce 1913 na dva roky opět do Japonska. Po návratu v 1915 se usadil v Šanghaji a založil časopis ''Nové mládí'' (新青年), který se rychle stal nejvýznamnějším časopisem v Číně. Tu-Siou spolu s dalšími významnými spisovateli jako Chu Š' a Lu Sün na stránkách časopisu kritizovali tradiční čínskou společnost, zejména konfucianismus, a šířili západní filozofii, mezi jinými myšlenky demokracie, lidských práv a individualismu.
 
Po pádu [[Říše Čching|dynastie Čching]] v roce [[1911]] sepracoval vrátiljako dogenerální Čínytajemník a pracoval jakovojenského úředníkguvernéra v rodné provincii [[An-chuej]]. Poté, co [[Jüan Š’-kchaj|Jüan Š'-kchaj]] uzurpoval moc v zemi, odešel Tu-Siou roce 1913 na dva roky opět do Japonska, kde pomáhal editovat čínský liberální časopis ''Tygr'' (佳音), který po čínské vládě požadoval politické reformy. Po návratu v 1915 se usadil v Šanghaji a založil časopis ''Nové mládí'' (新青年), který se rychle stal nejvýznamnějším časopisem v Číně. Tu-Siou spolu s dalšími významnými spisovateli jako [[Chu Š’|Chu Š']], a [[Lu Sün]] a [[Li Ta-čao]] na stránkách časopisu kritizovali tradiční čínskou společnost, zejména konfucianismus, a šířili západní filozofii, mezi jinými myšlenky [[demokracie]], [[Lidská práva|lidských práv]] a [[Individualismus|individualismu]]. Dále naváděli čínskou mládež k intelektuální, literární a kulturní [[Revoluce|revoluci]], která by celý národ omladila. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
V roce 1917 byl Tu-Siou jmenován děkanem [[Pekingská univerzita|Pekingské univerzity]], kde se roku [[1919]] seznámil se skupinou [[Marxismus|marxistů]] vedenou Li Ta-čaem. Společně vydali zvláštní číslo ''Nového mládí'' celé věnované marxismu. V témže roce se Čchen Tu-Siou zapojil do [[hnutí čtvrtého května]] a po jeho potlačení byl nucen rezignovat na pozici děkana a odešel do Šanghaje.
| titul = Chen Duxiu {{!}} Chinese leader
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/biography/Chen-Duxiu
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-06-24
}}</ref>
 
V roce 1917 byl Tu-Siou jmenován děkanem [[Pekingská univerzita|Pekingské univerzity]], kde se roku [[1919]] seznámil se skupinou [[Marxismus|marxistů]] vedenou Li Ta-čaem. Společně vydali zvláštní číslo ''Nového mládí'' celé věnované marxismu. V témže roce se Čchen Tu-Siou zapojil do [[hnutí čtvrtého května]] a po jeho potlačení byl nucen rezignovat na pozici děkana a odešelbyl na tři měsíce, od června do září, umístěn do vazby. Krátce po propuštění se rozhodl odjet do Šanghaje.
 
== Komunistická strana ==
V roce [[1920]] vyslal [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] do Číny agenty [[Kominterna|Kominterny]], kteří měli za úkol kontaktovat [[Li Ta-Caačao|Li Ta-Čaa]] a Čchen Tu-Sioua, považované za čínské odborníky na marxismus. S finanční podporou Kominterny založili 1. června 1921 Komunistickou stranu Číny a Čchen Tu-Siou byl zvolen prvním předsedou. V roce 1922 na příkaz Kominterny vytvořil alianci s nacionalistickou stranou [[Kuomintang]], vedenou [[Sunjatsen|Sunjatsenem]]. Aliance pokračovala i po Sunjatsenově smrti, když Kuomintang ovládl [[Čankajšek]].
 
[[Mao Ce-tung]], významný člen KS Číny, vydal roku 1926 spis ''Analýza tříd v čínské společnosti.'' Maova vize toho, jak má komunistická strana pracovat, se lišila od Čchenovy představy. Mao považoval za základnu strany rolníky, ale Čchen se podle západního vzoru opíral o dělníky. Mao Ce-tung měl výraznou podporu v sovětském vůdci [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]] a s jeho pomocí se mu podařilo roku 1927 obvinit Čchen Tu-Sioua z [[Lev Davidovič Trockij|trockismu]],. odstranitKominterna ho mimo to obvinila i z poziceneúspěšné předsedyspolupráce stranys aKuomintangem, dokoncepoté hoco se spojenectví v roce 1927 rozpadlo. Následkem těchto obvinění byl v listopadu 1929 ze strany vyloučitvyloučen. Několik let se s podporou čínských trockistů a dalších komunistických disidentů pokoušel znovu získat ve straně vliv, ale neuspěl. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zheng Chaolin: Chen Duxiu and the Trotskyists
| periodikum = www.marxists.org
| url = https://www.marxists.org/history/etol/document/china/zheng.htm#cadres
| datum přístupu = 2021-06-24
}}</ref>
 
Tu-Siou pak pracoval v Šanghaji jako spisovatel. V letech 1932 až 1937 byl vězněn nacionalisty v [[Nanking|Nankingu]], po napadení země Japonci ho však propustili. Během posledních let svého života tvrdě odsuzoval diktaturu Stalina a prosazoval demokratické hodnoty, jako jsou nezávislé soudnictví, existence opozičních stran, svoboda tisku a voleb. <ref name=":0" />
[[Mao Ce-tung]], významný člen KS Číny, vydal roku 1926 spis ''Analýza tříd v čínské společnosti.'' Maova vize toho, jak má komunistická strana pracovat, se lišila od Čchenovy představy. Mao považoval za základnu strany rolníky, ale Čchen se podle západního vzoru opíral o dělníky. Mao Ce-tung měl výraznou podporu v sovětském vůdci [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]] a s jeho pomocí se mu podařilo roku 1927 obvinit Čchen Tu-Sioua z [[Lev Davidovič Trockij|trockismu]], odstranit ho z pozice předsedy strany a dokonce ho ze strany vyloučit.
 
Tu-Siou pak pracoval v Šanghaji jako spisovatel. V letech 1932 až 1937 byl vězněn nacionalisty v [[Nanking|Nankingu]], po napadení země Japonci ho však propustili. Zemřel v ústraní roce [[1942]]. Po založení [[Čína|Čínské lidové republiky]] se stal vzorovým renegátem a byl uváděn jako příklad těch, kteří se odvrátili od stranické ortodoxie a měly by být převychováni.
 
== Odkazy ==
Neregistrovaný uživatel