Werner z Orselnu: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 měsícem
bez shrnutí editace
(nové)
 
Pravděpodobně pocházel z Niederurselu, později místní části města [[Frankfurt nad Mohanem]]. Není známo, kdy vstoupil do Řádu. Byl důvěrníkem a chráněncem velmistra Karla z Trevíru (Karl von Trier). Nejdříve byl fojtem v Hesensku, od roku 1312 do roku 1313 velitelem města [[Něman (město)|Něman]] (německy Ragnit), kde byl jeden z nejdůležitějších hradů pro boj proti pohanské Litvě.
 
[[File:Wg orseln.gif|150px|left|thumb|Znak velmistra WernheraWernera z Orselnu]] V letech 1314–1324 zastával funkci velmistra (komtura). 6. července 1324 byl generální kapitulou v [[Malbork|Marienburgu]] zvolen [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistrem Řádu německých rytířů]]. V letech 1326 až 1330 probíhaly pohraniční války s Polskem. Werner vytvořil protipolskou koalici Mazovska, Slezska a Čech, vedenou panovníky. V roce 1330 se jí zúčastnil král [[Jan Lucemburský]] s tehdy čtrnáctiletým synam Karlem. Poláci se marně pokoušeli získat Pomořansko. V roce 1327 se vojsku Wernera z Orselnu podařilo obsadil [[Kujavsko]] a učinit je malým kancléřstvím Německého řádu.
 
Za Wernerova vedení byl hrad Marienburg výrazně rozšířen a zesíleno jeho opevnění. Zahájil výstavbu [[Královecká katedrála|katedrály v Královci]] a inicioval vznik komise pro sestavení kroniky Petra z Dusburgu. Podílel se na rozvoji země se založením Osterode, Soldau a Rastenburgu. Werner z Orseln byl vážený a hluboce zbožný rytíř, který svou státnickou moudrostí položil základ pozdějšího míru s Polskem. V roce 1329 vyhlásil takzvané Orselské stanovy, pravidla pro každodenní náboženské obřady bratří (exercicie a kontemplaci), jimiž chtěl pozvednout morálku vojensky orientovaných rytířů.