Wikipedista:Svenkaj/Pískoviště3: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
== Spor o desku Jana HusaHistorie ==
{{Pahýl část}}
Bouřlivý odpor katolických kruhů vyvolal v roce 1889 požadavek umístit na budovu i desku se jménem [[Jan Hus|Jana Husa]], která v původním seznamu nebyla.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[File:Hotel Schützenhaus Karlsbad 1902 Inserat.png|thumb|Hotel Schützenhaus (Národní dům) Karlovy Vary, inzerát 1901]]
| titul = Votivní desky na budově musejní
V roce 1897 získal ''Privilegovaný měšťanský střelecký sbor Karlovy Vary'' (K. k. priv. bürgerlicher Schützen-Corps Karlsbad) po odprodeji bývalé střelnice stavební parcelu v dnešní Zeyerově ulici (dříve Schützenstrasse). Zde byl postaven v letech 1899–1901 podle návrhu architektů F. Fellnera a H. Helmera hotel spolkový dům karlovarských ostrostřelců.<ref>{{Citace elektronické monografie
| periodikum = Národní listy
| titul = Památkový katalog: Hotel Národní dům
| datum_vydání = 1889-11-27
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/hotel-narodni-dum-20416883
| strany = 2
| vydavatel = Národní památkový ústav
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f837adf0-31a6-11e7-af67-001b63bd97ba?page=uuid:f8503f02-31a6-11e7-af67-001b63bd97ba
| datum_přístupu = 2021-06-2223
}}</ref> Slavnostní otevření se konalo 23. 2. 1901, program varieté Orfeum zahájil 7. 4. 1901.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Spor vzniknul 25. listopadu 1889 v [[Český zemský sněm|českém sněmu]], když poslanec dr. Šíl při projednávání rozpočtových otázek Muzea vyslovil podiv, že na budově nemá být toto jméno uvedeno. Přímo na jednání sněmu vystoupil temperamentně proti této myšlence [[Karel IV. ze Schwarzenbergu|kníže Schwarzenberg]], který prohlásil, že „husité zvrhli se v bandu lupičů a žhářů“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kniže Karel Schwarzenberg zemřelHistorie
| url = https://www.grandhotel-ambassador.cz/cs/historie/
| periodikum = Lidové noviny
| vydavatel = Grandhotel Ambassador Národní dům
| datum_vydání = 1913-10-05
| datum_přístupu = 2021-06-2223
| strany = 2
| místo = Karlovy Vary
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:bf8b4d98-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:30bbe554-435e-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref> Plný provoz hotelu, vybaveného elektřinou, výtahem, koupelnami a dalším vybavením, byl v tisku oznámen k 1. 1. 1902.<ref>{{Citace elektronického periodika
| datum_přístupu = 2021-06-22
| titul = inzerát hotelu
}}</ref> S návrhem nesouhlasil např. historik [[Václav Vladivoj Tomek]] a představitelé katolické církve.<ref>{{Citace elektronické monografie
| periodikum = NárodníPrager listyTagblatt
| příjmení1 = Krofta
| datum_vydání = 18891901-1112-27
| jméno1 = Kamil
| strany = 227
| titul = Mistr Jan Hus, s. 5
| url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=19011229&query=%22karlsbad%22+%22hotel+sch%c3%bctzenhaus%22&ref=anno-search&seite=27
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b25cc190-c45f-11e7-bfaa-005056827e52?page=uuid:502ec0d0-02a9-11e8-816d-5ef3fc9bb22f
| datum_přístupu = 2021-06-2223
| datum_vydání = 1909
| datum_přístupu = 2021-06-22
}}</ref> Umístění Husova jména na budovu muzea bylo naopako podporováno českými obcemi a nekatolickým tiskem, i když ne vždy jednomyslně.<ref>Např. {{Citace elektronického periodika
| titul = Hlasy českého lidu
| periodikum = Národní list
| datum_vydání = 1889-12-24
| strany = 5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1905cf4d-31a7-11e7-af67-001b63bd97ba?page=uuid:19744892-31a7-11e7-af67-001b63bd97ba
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Spor obecních starších kr. hl. města Prahy...
| periodikum = Národní politika
| datum_vydání = 1889-12-12
| strany = 2
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e4dd5ef0-688e-11dc-a2bf-000d606f5dc6?page=uuid:e5dec960-688e-11dc-83dd-000d606f5dc6
| datum_přístupu = 2021-06-22
}}</ref>
 
ANOTACE
Reprezentativní secesní spolkový dům a hotel nechal vystavět v letech 1899–1901 karlovarský střelecký sbor podle plánů arch. F. Fellnera a H. Helmera v tehdejší ulici Františka Josefa. Stavební práce provedla firma karlovarského stavitele E. Grimma.
 
DĚJINY
Hotel je secesní stavba s prvky pseudorenesance a pseudogotiky, s bohatou plastickou výzdobou interiérů.
 
POPIS
Exteriér budovy Národního domu vykazuje řadu historizujících architektonických prvků. Průčelním rizalitem prochází přes 3 patra arkýř, tvořící v 1. podlaží arkádu. Historizující prvky se promítají v jejich obloucích, ornamentice, zábradlí nad arkýřem i nízké atice. Arkýřovitý útvar završený stříškou pak je i na obou nárožích. Hlavní průčelí je prolomeno třemi schody, střední segmentový má maskaron ve vrcholu a pilastry po stranách. Přízemí budováno symetricky. Budova je třípatrová, zvýšené přízemí odděluje od pater jednoduchá kordonová římsa, patra od štítů zalamovaná římsa podpíraná konzolami. Okna 1. a 2. patra pravoúhlá, 3. segmentová. Boční průčelí mají po devíti okenních osách. Fasáda je zdobena řadou historizujících ornamentálních prvků. Interiéry jsou bohatě zdobeny štukaturou, hlavice pilastrů členících stěny foyeru trofejní symbolika, štukem zdobené i pokoje 1. patra - strop. Sál s balkonem a galerií zdoben bohatým plastickým dekorem ve dřevě i štukatuře, v pase nad jevištěm štuková výzdoba ve třech medailonech, u prvních leží karyatidy - alegorie dramat. umění, lyry a múzy. Ocelová opona, původní jevištní technika. Kované zábradlí balkonů i na schodištích.