|
| mapa = Map Iran 1900-en.png
| velikost mapy = 290px
| mapa poznámka = Persie za vlády KadžárovcůKádžárovců
| hlavní město = [[Teherán]]
| rozloha =
| větve rodu =
}}
'''Kádžárovci''' ({{Vjazyce2|fa|دودمان قاجار}}, ''Dūdmân-e Qādžār''; {{vjazyce2|az|قاجارلر}}, ''Qacarlar'') byl v letech [[1794]]–[[1925]] předposlední perskou vládnoucí [[dynastie|dynastií]]. Kádžárovská dynastie byla [[Turkické národy|turkického]] původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kadžárovskýkádžárovský šáh [[Agá Muhammad Chán Kádžár]]. Kadžarové původně sídlili ve [[střední Asie|střední Asii]], později se usadili v na severu [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]].
Po sesazení perské dynastie [[Safíovci|Safíovců]] v roce [[1722]] se rozhořel boj mezi KadžárovciKádžárovci a [[Afšárovci]] o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce [[Nádir Šáh]] (největší dobyvatel té doby) byl roku [[1736]] korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.
V jižním a centrálním [[Írán]]u tak navíc vládly od roku [[1750]] vládci z rodu [[Zandovci|Zandovců]]. Dne [[14. květen|14. května]] [[1796]] byl kadžárovskýkádžárovský náčelník [[ÁgáAgá Muhammad Chán]], který již v roce [[1794]] porazil posledního zandského vládce [[Lotf Alí Chán|Lotfa Alího Chána]], prohlášen novým perským [[šáh]]em a poslední [[Afšárovci|Afšárovec]] Šáhruch, byl v [[Mašhad]]u brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na [[ruské impérium|ruskou]] a [[britské impérium|britskou]] expanzi. KadžárovskéKádžárovské panovníky čekaly porážky v [[rusko-perské války|rusko-perských válkách]], které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty ([[bábitské povstání]], [[perská konstituční revoluce 1905–1911]]). V důsledku britsko-ruské dohody z roku [[1907]] byla už bezmocná [[Persie]] rozdělena na sféry vlivu.
Posledním kadžárovskýmkádžárovským šáhem byl v letech [[1909]]–[[1925]] [[Ahmad Šáh]], kterého sesadil ambiciozní kozácký velitel [[Rezá Šáh Pahlaví]], který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii [[Dynastie Pahlaví|Pahlaví]]. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu KadžárovcůKádžárovců. Předposlední KadžárovecKádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha [[Muhammad Alí Šáh]], vládl pouze 2 roky.
Současnou hlavou rodu je od roku [[1988]] princ [[Alí Mírzá Kádžár]], který je synovcem posledního šáha [[Ahmad Šáh|Ahmada Šáha]]. Zároveň od roku [[1988]] je post kadžárovskéhokádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělenaoddělen od postu hlavy rodu, takžketakže kadžárovskýmkádžárovským uchazečem trůnu je princ [[Muhammad Hassan Mírzá II.]]
== Seznam perských kadžárovskýchkádžárovských šáhů ==
* [[Agá Muhammad Chán]] – ([[1794]]–[[1797]])
* [[FathFát Alí Šáh Kádžár]] – ([[1797]]–[[1834]])
* [[Muhammad Šáh Kádžár]] – ([[1834]]–[[1848]])
* [[Násir ad-Dín Šáh]] – ([[1848]]–[[1896]])
| 