Přeživší posádkačlenové posádky lodi ''Sv. Petr'' zabilazabili prvního korouna teprve šest týdnů před opuštěním ostrova v srpnu 1742. Maso pro tyto muže bylo rozhodujícíklíčové k načerpání sil během závěrečných fází stavby jejich nové lodi. Námořníci zjistili, že maso chutná téměř jako hovězí, chválili i mléko a tuk, a to byl začátek konce korouna. Jen Steller se svou družinou zabili před odplutím z ostrova celkem 13 mořských krav.<ref name="Frost" /><ref name="Maas">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Maas
| jméno = Peter
Řádek 646:
| datum přístupu = 2021-02-24
| jazyk = ru
}}</ref> Mnoho dalších expedic také nejprve zakotvilo na Komandorských ostrovech, aby si doplnily zásoby masamasem z korounů, což jim poskytlo stravu na další 2–3leté cesty severním Pacifikem. Noví lovci si už navíc nepočínali jako Stellerova družina. Často zvířata jen jednoduše harpunovali či po nich stříleli puškami z břehu nebo z člunu, přičemž čekali, až moře mrtvá těla vyvrhne na břeh. Při tomto způsobu lovu se ale podařilo ulovit jen asi jedno z pěti harpunovaných zvířat. Ostatní zranění korouni prchali na volné moře, kde následně vykrváceli. Tímto způsobem bylo zabito zřejmě více než 2000 mořských krav.<ref name=":0" /><ref name="Maas" />
Podle Jakovleva, bývalého člena Beringovy expedice, byl ruskými úřady v roce 1755 ruskými úřady lov korounů na Komandorských ostrovech zakázán lov korounů. Ale už v tuté dobudobě byla již tamní populace mořských krav prakticky vyhubena. Na ostrově Mednyj byli korouni vybiti do roku 1754 a v roce 1768 lovec jménem Ivan Popov na Beringově ostrově ulovil pravděpodobně posledního žijícího korouna. Druh byl vybit za 27 let od objevení.<ref name=":2" /><ref name="Maas" /><ref name="zooeco" />