Žitava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reliéf, geologie, půdy: Hrozí propad o půl metru značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
m verze 20083919 uživatele 185.147.47.151 (diskuse) zrušena politika patří pod sekci historie značka: vrácení zpět |
||
Řádek 44:
=== Reliéf, geologie, půdy ===
[[Soubor:Olbersdorf.JPG|náhled|Olbersdorf se zatopenou těžební jámou – jezerem [[Olbersdorfer See]] při pohledu z vrchu Töpfer|alt=Barevná fotografie zalesněné a z části osídlené krajiny v jejímž středu se nachází jezero Olbersdorf]]
Území Žitavy je v [[Geomorfologie|geomorfologickém]] ohledu určováno [[Žitavská pánev|Žitavskou pánví]], která na severovýchodě dosahuje délky 16 km a která v nejširším místě měří 7 km. Větší část východní oblasti této pánve se nachází na polském území ([[Důl Turów|Turów]]), zatímco její jihovýchodní část leží v České republice ([[Hrádek nad Nisou]]). [[Reliéf (geografie)|Reliéf]] Žitavské pánve se utvořil v mladším [[Třetihory|terciéru]] ([[miocén]]), kdy se zformoval čistě [[Zlom|tektonickým]] poklesem podloží z [[Žula|rumburské žuly]]. Na tomto podloží se později vytvořily [[Hnědé uhlí|hnědouhelné]] pánve (Berzdorf), které plynule pokračují do oblasti severočeských terciérních pánví v [[Cheb]]u, [[Sokolov]]ě, [[Most (město)|Mostu]] a v [[Teplice|Teplicích]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Prescher | jméno = Hans | příjmení2 = Walther | jméno2 = Harald | titul = Museum für Geologie der Südostoberlausitz | url = | vydavatel = Städtische Museen Zittau | místo = Zittau | rok vydání = 1977 | vydání = | počet stran = 67 | kapitola = Das Zittauer Becken | strany = 41 | jazyk = de}}</ref> Na jihu [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] se rozprostírají [[Pískovec|pískovcové]] skály připomínající [[Saské Švýcarsko]]. [[Čedič]]ové kupy a bývalé hnědouhelné jámy potom charakterizují krajinu vnitrozemí.<ref name="Otto" >{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Alfred | titul = Studien zur Morphologie des Neißetales zwischen Zittau und Görlitz | url = http://www.zobodat.at/pdf/Abh-naturforsch-Ges-Goerlitz_29_1_0017-0073.pdf | vydavatel = | místo = Görlitz | rok = 1924 | počet stran = 17–73 | kapitola = Das Zittauer Becken | jazyk = de}}</ref>
Geologické podloží jihovýchodu Horní Lužice se utvořilo již v období prvohor ([[Paleozoikum]]), kdy zde vícekrát vyvřelo [[Žula|žulové]] [[magma]]. Tato Rumburská žula a Seidenberský [[granodiorit]] se nacházejí v podloží celého území [[Lužické hory|Žitavských hor]] a údolí [[Lužická Nisa|Nisy]] na sever od Žitavy. Před 145 až 66 miliony let v období [[Křída|křídy]] zde přechodná pásma kopírující tzv. [[Lužický zlom]] vytvořila zřetelný práh mezi Berzdorfskou pánví na severu a Žitavskou (nebo také Hirschfeldskou) pánví na jihu. V těchto pánvích se nashromáždily písečné a půdní [[sediment]]y, vznikla tu však také ložiska hnědého uhlí. V období [[miocén]]u docházelo na východě Horní Lužice k [[Vulkanismus|vulkanické činnosti]], při níž na povrch pronikaly [[čedič]]e, [[Znělec|fonolity]] a [[sopečný popel]].<ref>{{Citace monografie | titul = Die Südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge: Ergebnisse der heimatkundlichen Bestandsaufnahme in den Gebieten Neugersdorf, Zittau, Hirschfelde und Waltersdorf | url = | vydavatel = Akademie-Verlag | místo = Berlin | rok vydání = 1970 | vydání = 4 | počet stran = 264 | edice = Werte der Deutschen Heimat ; Bd. 16 | kapitola = Überschau | strany = 1–17 | isbn = | jazyk = de}}</ref>
| |||