Žitava: Porovnání verzí

Přidáno 624 bajtů ,  před 7 měsíci
→‎Reliéf, geologie, půdy: Hrozí propad o půl metru
m (kor.)
(→‎Reliéf, geologie, půdy: Hrozí propad o půl metru)
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
=== Reliéf, geologie, půdy ===
[[Soubor:Olbersdorf.JPG|náhled|Olbersdorf se zatopenou těžební jámou – jezerem [[Olbersdorfer See]] při pohledu z vrchu Töpfer|alt=Barevná fotografie zalesněné a z části osídlené krajiny v jejímž středu se nachází jezero Olbersdorf]]
Území Žitavy je v&nbsp;[[Geomorfologie|geomorfologickém]] ohledu určováno [[Žitavská pánev|Žitavskou pánví]], která na severovýchodě dosahuje délky 16 km a která v&nbsp;nejširším místě měří 7 km. Větší část východní oblasti této pánve se nachází na polském území ([[Důl Turów|Turów]]), zatímco její jihovýchodní část leží v&nbsp;České republice ([[Hrádek nad Nisou]]). [[Reliéf (geografie)|Reliéf]] Žitavské pánve se utvořil v&nbsp;mladším [[Třetihory|terciéru]] ([[miocén]]), kdy se zformoval čistě [[Zlom|tektonickým]] poklesem podloží z&nbsp;[[Žula|rumburské žuly]]. Na tomto podloží se později vytvořily [[Hnědé uhlí|hnědouhelné]] pánve (Berzdorf), které plynule pokračují do oblasti severočeských terciérních pánví v&nbsp;[[Cheb]]u, [[Sokolov]]ě, [[Most (město)|Mostu]] a v&nbsp;[[Teplice|Teplicích]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Prescher | jméno = Hans | příjmení2 = Walther | jméno2 = Harald | titul = Museum für Geologie der Südostoberlausitz | url = | vydavatel = Städtische Museen Zittau | místo = Zittau | rok vydání = 1977 | vydání = | počet stran = 67 | kapitola = Das Zittauer Becken | strany = 41 | jazyk = de}}</ref> Na jihu [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] se rozprostírají [[Pískovec|pískovcové]] skály připomínající [[Saské Švýcarsko]]. [[Čedič]]ové kupy a bývalé hnědouhelné jámy potom charakterizují krajinu vnitrozemí.<ref name="Otto" >{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Alfred | titul = Studien zur Morphologie des Neißetales zwischen Zittau und Görlitz | url = http://www.zobodat.at/pdf/Abh-naturforsch-Ges-Goerlitz_29_1_0017-0073.pdf | vydavatel = | místo = Görlitz | rok = 1924 | počet stran = 17–73 | kapitola = Das Zittauer Becken | jazyk = de}}</ref> OblastiV s&nbsp;nejvyššídůsledku nadmořskoupokračování výškoutěžby v&nbsp;katastru[[Hnědé Žitavy se nacházejí nauhlí|hnědého jihuuhlí]] v&nbsp;místní částinedalekém Hartau.dole Jsou to zejména pískovcové vrchy MühlsteinbergTurów (482bude mse n.těžit m.)do aroku nejvýše položený Straßberg (538 m n. m.2044).<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace =hrozí LandratsamtŽitavě Görlitzpropad [[Půda|půdy]] titulo =půl Geoportal Landkreis Görlitz | url = http://www.gis-lkgr.de/lragr.aspx?permalink=1k6cPyax | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-04-20 | vydavatel = Landkreis Görlitz | jazyk = de}}</ref> Nejnižším místem je hladina Lužické Nisy. Město se rozprostírá na ploše 6.674 ha, centrum uvnitř ''„''Zeleného okruhu''“'' (''Grüner Ring'') zaujímá plochu 43,84 hametru.<ref>{{Citace elektronickéelektronického monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Zahlen - Daten - Fakten | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/zahlen-daten-fakten | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de}}</ref>periodika
| titul = Žitava se propadne o půl metru, Nisa proteče do hlubin. Proti Turówu brojí už i Němci {{!}} Aktuálně.cz
| periodikum = Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
| url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/do-boje-proti-turow-se-zapojili-nemci-zitave-hrozi-propad-az/r~6469e6600c8311eb842f0cc47ab5f122/
| datum vydání = 2020-10-13
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-06-19
}}</ref> Oblasti s&nbsp;nejvyšší nadmořskou výškou v&nbsp;katastru Žitavy se nacházejí na jihu v&nbsp;místní části Hartau. Jsou to zejména pískovcové vrchy Mühlsteinberg (482 m n. m.) a nejvýše položený Straßberg (538 m n. m.).<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landratsamt Görlitz | titul = Geoportal Landkreis Görlitz | url = http://www.gis-lkgr.de/lragr.aspx?permalink=1k6cPyax | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-04-20 | vydavatel = Landkreis Görlitz | jazyk = de}}</ref> Nejnižším místem je hladina Lužické Nisy. Město se rozprostírá na ploše 6.674 ha, centrum uvnitř ''„''Zeleného okruhu''“'' (''Grüner Ring'') zaujímá plochu 43,84 ha.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Zahlen - Daten - Fakten | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/zahlen-daten-fakten | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de}}</ref>
 
Geologické podloží jihovýchodu Horní Lužice se utvořilo již v&nbsp;období prvohor ([[Paleozoikum]]), kdy zde vícekrát vyvřelo [[Žula|žulové]] [[magma]]. Tato Rumburská žula a Seidenberský [[granodiorit]] se nacházejí v&nbsp;podloží celého území [[Lužické hory|Žitavských hor]] a údolí [[Lužická Nisa|Nisy]] na sever od Žitavy. Před 145 až 66 miliony let v&nbsp;období [[Křída|křídy]] zde přechodná pásma kopírující tzv. [[Lužický zlom]] vytvořila zřetelný práh mezi Berzdorfskou pánví na severu a Žitavskou (nebo také Hirschfeldskou) pánví na jihu. V&nbsp;těchto pánvích se nashromáždily písečné a půdní [[sediment]]y, vznikla tu však také ložiska hnědého uhlí. V&nbsp;období [[miocén]]u docházelo na východě Horní Lužice k&nbsp;[[Vulkanismus|vulkanické činnosti]], při níž na povrch pronikaly [[čedič]]e, [[Znělec|fonolity]] a [[sopečný popel]].<ref>{{Citace monografie | titul = Die Südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge: Ergebnisse der heimatkundlichen Bestandsaufnahme in den Gebieten Neugersdorf, Zittau, Hirschfelde und Waltersdorf | url = | vydavatel = Akademie-Verlag | místo = Berlin | rok vydání = 1970 | vydání = 4 | počet stran = 264 | edice = Werte der Deutschen Heimat ; Bd. 16 | kapitola = Überschau | strany = 1–17 | isbn = | jazyk = de}}</ref>
Neregistrovaný uživatel