Verze z 24. 11. 2007, 14:11 editovat Pajs (diskuse \| příspěvky) 6 016 editací m přesunutí d'Alembertova principu na samostatnou stránku ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 11. 2007, 13:20 editovat zrušit editaci Pajs (diskuse \| příspěvky) 6 016 editací m odkazy, viz též Přejít na další porovnání →
Řádek 13: Zcela odlišná je formulace Hamiltonova, v níž pohybové rovnice nabývají mimořádně prostého tvaru, a proto se stala pro další rozvoj teoretické fyziky stejně významná jako formulace lagrangeovská. vystupují zde souřadnice a jim příslušné zobecněné hybnosti jako rovnoprávné dvojice proměnných ve [[fázový prostor\|fázovém prostoru]]. <ref>[http://en.wikipedia.org/wiki/Lagrangian_mechanics článek Lagrangian mechanics na anglické Wikipedii] </ref><ref>Horský J., Novotný J., Štefaník M.: Mechanika ve fyzice, Academia, Praha 2001</ref> == Vazby == [[Síla\|Síly]], které působí na [[hmotný bod\|hmotné body]], můžeme rozdělit do dvou skupin. Na jedné straně jsou to síly '''[[vtištěná síla\|vtištěné]]''' <math>\bold F</math>, např. [[gravitace]], [[elektromagnetická síla]], [[odpor ~~vzduchu~~prostředí\|odpor]] [[vzduch]]u atd. Na druhé straně jsou to síly '''[[vazbová síla\|vazbové]]''' <math>\bold R</math>,tj. reakce podložek či obecnějších [[mechanická vazba\|vazeb]]. Matematicky zapisujeme vazby následovně: Pohyb po kouli o poloměru <math>a</math> se středem v počátku je omezen vazbou <math>\phi(\bold{r})=x^2+y^2+z^2-a^2=0</math>. ) Řádek 23 ⟶ 24: == Lagrangeovy rovnice prvního druhu == {{viz též\|Lagrangeovská formulace mechaniky}} Při odvození vyjdeme z klasické pohybové rovnice

Teoretická mechanika: Porovnání verzí