Verze z 7. 4. 2020, 11:59 editovat Zolwikcz (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 16 626 editací typo a wl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 6. 2021, 00:11 editovat zrušit editaci 46.135.27.72 (diskuse) doplněno značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: == Historie == Úřad existoval už v [[Starověký Řím\|starověkém Římě]], kde prokurátoři (''procuratores fisci'') zastupovali finanční zájmy státu a za vlády [[Hadrianus\|Hadriána]] (císařem 117–138) zastupovali císaře v případě, že se neobjevil soukromý žalobce, nebo opět vedli žaloby ve fiskálních záležitostech jménem státu (''procuratores caesaris vel fisci''). Ve sředověku existoval úřad v mnohých evropských zemích (německé země, [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Skotsko]]). ~~Ve sředověku existoval úřad v mnohých evropských zemích (německé země, [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Skotsko]]).~~ V Českém království byl královský prokurátor jmenován císařem [[Zikmund Lucemburský\|Zikmundem]] (českým králem 1419–1437) po husitských válkách v roce [[1437]]. Jeho úkolem bylo sestavit přehled o všech zástavách královských a církevních statků, srovnat je s královskými registry. V případě nesrovnalostí se měl postarat o návrat statku do královského majetku. Revize pozemkové držby proběhla v Čechách za vlády [[Ladislav Pohrobek\|Ladislava Pohrobka]] (králem 1453–1457) v letech [[1453]]–[[1454]], na Moravě až za [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]] (markrabětem 1458–1469) v roce [[1459]]. Výsledkem byl návrat 126 vsí, jednoho městečka a jedné tvrze do královských rukou. I v pozdější době královský prokurátor soudně vymáhal odcizené statky, na soudech hájil zájmy fisku a vykonával tresty a exekuce uložené při procesech. Do roku [[1497]] sledoval [[Odúmrť\|odúmrtě]], dokud se tohoto práva [[Vladislav Jagellonský]] (králem 1471–1516) nevzdal. Od 16. století zastupoval a ochraňoval královské kláštery, od poloviny 16. století také židy. Od roku 1545 byl přísedícím na [[Český zemský soud\|českém zemském soudě]]. Byl jmenován králem a jen jemu byl odpovědný, často byl panovníkovým důvěrníkem. Jeho pravomoc se původně vztahovala na [[Čechy]], do poloviny 16. století také na obojí [[Lužice,\|Lužici]]. V Horní Lužici ~~kde~~tehdy vznikl nový úřad komorního prokurátora., Vovšem v Dolní Lužici byl prokurátor už od roku 1495. Ve [[Slezsko\|Slezsku]] je královský prokurátor doložen od 30. let 16. století (fiskál, latinsky ''fiscalis regius''), od roku 1572 vrchní fiskál pro celé Slezsko a fiskálové jednotlivých knížectví. A konečně na [[Morava\|Moravě]] se objevil v letech 1550–1553, do té doby pravomoc prokurátora vykonával [[Nejvyšší zemský podkomoří\|královský podkomoří]]. [[Obnovené zřízení zemské]] vydané pro Čechy v roce 1627 a pro Moravu v roce 1628 význam královského prokurátora ještě zvýšilo. I nadále se řadil mezi královské úředníky. Prokurátor měl povinnost stíhat veřejné zločiny (''delicta publica''), pokud neexistoval soukromý žalobce. V kriminálních věcech potřeboval svolení [[Česká dvorská kancelář\|české dvorské kanceláře]] a ve fiskálních věcech [[Česká komora\|české komory]]. Tyto dvě instituce konaly dohled nad jeho činností, přesto prokurátor přísahal jen panovníkovi. Došlo tak k přerodu z předbělohorského čistě kamerálního (fiskálního) úřadu také na soudní a politický. Spolu s fiskálními adjunkty tvořil kolegium fiskálního úřadu. Prokurátor pocházel z [[rytíř]]ského stavu, ~~zatímoci~~zatímco adjunkti byli většinou měšťané. Od [[Selské povstání (1680)\|nevolnického povstání]] v roce [[1680]] zastupoval také [[Poddanství\|poddané]] proti vrchnosti. Fiskální úřady byly po roce 1850 změněny na finanční prokuratury. == Seznam královských prokurátorů Českého království ==

Královský prokurátor: Porovnání verzí