Královský prokurátor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo a wl |
doplněno značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
== Historie ==
Úřad existoval už v [[Starověký Řím|starověkém Římě]], kde prokurátoři (''procuratores fisci'') zastupovali finanční zájmy státu a za vlády [[Hadrianus|Hadriána]] (císařem 117–138) zastupovali císaře v případě, že se neobjevil soukromý žalobce, nebo opět vedli žaloby ve fiskálních záležitostech jménem státu (''procuratores caesaris vel fisci''). Ve sředověku existoval úřad v mnohých evropských zemích (německé země, [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Skotsko]]).
V Českém království byl královský prokurátor jmenován císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] (českým králem 1419–1437) po husitských válkách v roce [[1437]]. Jeho úkolem bylo sestavit přehled o všech zástavách královských a církevních statků, srovnat je s královskými registry. V případě nesrovnalostí se měl postarat o návrat statku do královského majetku. Revize pozemkové držby proběhla v Čechách za vlády [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] (králem 1453–1457) v letech [[1453]]–[[1454]], na Moravě až za [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (markrabětem 1458–1469) v roce [[1459]]. Výsledkem byl návrat 126 vsí, jednoho městečka a jedné tvrze do královských rukou. I v pozdější době královský prokurátor soudně vymáhal odcizené statky, na soudech hájil zájmy fisku a vykonával tresty a exekuce uložené při procesech. Do roku [[1497]] sledoval [[Odúmrť|odúmrtě]], dokud se tohoto práva [[Vladislav Jagellonský]] (králem 1471–1516) nevzdal. Od 16. století zastupoval a ochraňoval královské kláštery, od poloviny 16. století také židy. Od roku 1545 byl přísedícím na [[Český zemský soud|českém zemském soudě]]. Byl jmenován králem a jen jemu byl odpovědný, často byl panovníkovým důvěrníkem.
Jeho pravomoc se původně vztahovala na [[Čechy]], do poloviny 16. století také na obojí [[Lužice
[[Obnovené zřízení zemské]] vydané pro Čechy v roce 1627 a pro Moravu v roce 1628 význam královského prokurátora ještě zvýšilo. I nadále se řadil mezi královské úředníky. Prokurátor měl povinnost stíhat veřejné zločiny (''delicta publica''), pokud neexistoval soukromý žalobce. V kriminálních věcech potřeboval svolení [[Česká dvorská kancelář|české dvorské kanceláře]] a ve fiskálních věcech [[Česká komora|české komory]]. Tyto dvě instituce konaly dohled nad jeho činností, přesto prokurátor přísahal jen panovníkovi. Došlo tak k přerodu z předbělohorského čistě kamerálního (fiskálního) úřadu také na soudní a politický. Spolu s fiskálními adjunkty tvořil kolegium fiskálního úřadu. Prokurátor pocházel z [[rytíř]]ského stavu,
== Seznam královských prokurátorů Českého království ==
|