Verze z 16. 6. 2021, 11:26 editovat 45.159.116.250 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 6. 2021, 11:27 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 674 editací m editace uživatele 45.159.116.250 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Casudost značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Účastníci čekání na tramvaj v Berouně.jpg\|alt=Cestující čekají v Berouně na tramvaj, jež tam nikdy nejezdila\|náhled\|Cestující čekají v Berouně na tramvaj, jež tam nikdy nejezdila]] '''Happening''' (vysl. ''hepenynk'') je výraz se širší škálou významů. Může označovat [[mítink]], příležitostné mimořádné shromáždění,<ref>''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost'', Academia, Praha, 1994, {{ISBN\|80-200-0493-9}}, heslo happening</ref> ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce.<ref name="~~cizi22~~cizi">''Nový akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005, ISBN, 80-200-1351-2, heslo happening</ref><ref>Jiří Rejzek: ''Český etymologický slovník.'' Leda, Voznice, 2001, {{ISBN\|80-85927-85-3}}, heslo happening</ref> Databáze současného umění Artlist definuje happening jako „způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků – účastníků happeningu“ a cituje definici Allana Kaprowa, původce termínu, který happening definoval jako „soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více ~~místech…~~místech…“<ref name="artlist" /> == ~~Roman~~Definice ~~Týc~~Romana Týce == [[Roman Týc]] v rozhovoru pro [[Reflex (časopis)\|Reflex]] vyjádřil k fiktivnímu výbuchu postoj, který je typický pro mnoho z těchto akcí, o jejichž smyslu mnozí pochybují: ''„…popis toho, jaký to má význam, jsme nenapsali jako intelektuální teoretickou vizi, ale on se píše sám prostřednictvím médií a diskusí na netu. … My jsme z toho tušili tak dvacet procent. Ale dobré umění by mělo mít více vrstev. Po tom, co se to spustilo, objevilo se najednou plno souvislostí.“'' Je typické pro mnoho akcí inspirovaných žánrem happeningu, že jejich obsah a smysl nejsou předem domyšleny a deklarovány původcem, ale dotváří je až následná veřejná diskuse. Řádek 7 ⟶ 8: === USA === [[Soubor:Yves Klein.jpg\|náhled\|[[Yves Klein]] - francouzský výtvarník a organizátor výtvarných happeningů]] Happening jako netradiční a provokující umělecká forma vznikl v 60. letech 20. století v [[Spojené státy americké\|USA]].<ref name="cizi"~~>''Nový~~ ~~akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005, ISBN, 80-200-1351-2, heslo happening<~~/~~ref~~> Za původce termínu je považován [[Allan Kaprow]], který jej použil na jaře 1957 na uměleckém pikniku. V tisku se výraz poprvé objevil roku 1959 v zimním čísle vysokoškolského literárního časopisu ''Anthologist'', který vycházel na Rutgers University. <ref name="artlist">[http://artlist.cz/?id=107 Happening] {{Wayback\|url=http://artlist.cz/?id=107 \|date=20071025235731 }}, Artlist, databáze současného umění</ref><ref>Joan M. Marter and Simon Anderson, ''Off Limits: Rutgers University and the Avant-Garde, 1957–1963'', Rutgers University Press, 1999, str. 10. {{ISBN\|0813526108}}</ref>

Happening: Porovnání verzí