Happening: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: revertováno odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Roman Týc]] v rozhovoru pro [[Reflex (časopis)|Reflex]] vyjádřil k fiktivnímu výbuchu postoj, který je typický pro mnoho z těchto akcí, o jejichž smyslu mnozí pochybují: ''„…popis toho, jaký to má význam, jsme nenapsali jako intelektuální teoretickou vizi, ale on se píše sám prostřednictvím médií a diskusí na netu. … My jsme z toho tušili tak dvacet procent. Ale dobré umění by mělo mít více vrstev. Po tom, co se to spustilo, objevilo se najednou plno souvislostí.“'' Je typické pro mnoho akcí inspirovaných žánrem happeningu, že jejich obsah a smysl nejsou předem domyšleny a deklarovány původcem, ale dotváří je až následná veřejná diskuse.
Řádek 8 ⟶ 6:
=== USA ===
[[Soubor:Yves Klein.jpg|náhled|[[Yves Klein]] - francouzský výtvarník a organizátor výtvarných happeningů]]
Happening jako netradiční a provokující umělecká forma vznikl v 60. letech 20. století v [[Spojené státy americké|USA]].<ref name="cizi">''Nový akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005, ISBN, 80-200-1351-2, heslo happening</ref>
Za původce termínu je považován [[Allan Kaprow]], který jej použil na jaře 1957 na uměleckém pikniku. V tisku se výraz poprvé objevil roku 1959 v zimním čísle vysokoškolského literárního časopisu ''Anthologist'', který vycházel na Rutgers University.
<ref name="artlist">[http://artlist.cz/?id=107 Happening] {{Wayback|url=http://artlist.cz/?id=107 |date=20071025235731 }}, Artlist, databáze současného umění</ref><ref>Joan M. Marter and Simon Anderson, ''Off Limits: Rutgers University and the Avant-Garde, 1957–1963'', Rutgers University Press, 1999, str. 10. {{ISBN|0813526108}}</ref>
|