Jonathan Eybeschütz: Porovnání verzí

Eybeschützův otec byl rabínem v [[Ivančice|Ivančicích]]. Jonathan Eybeschütz studoval po otcově smrti u [[Meir Eisenstadt|Meira Eisenstadta]] v [[Prostějov]]ě a poté v [[Holešov]]ě. Již v dětství se u něj projevilo velké nadání ke studiu [[talmud]]u. Poté krátce žil a studoval ve [[Vídeň|Vídni]]. Oženil se s Elkele SpirovouSpira, dcerou rabína Izáka Spiry, a po svatbě spolu žili dva roky v [[Hamburk]]u.

V roce 1698 započal svoji rabínskou dráhu v [[Bołeslawiec|Boleslavi]] (dnes v [[BoleslavPolsko|Polsku]]i, odkud po třech letech odešel roku 1700 do [[Praha|Prahy]], kde úspěšně kázal a vedl [[Ješiva|ješivu]]. Dostal povolení k tisku talmudu, avšak vynechal v něm všechny pasáže, které byly v rozporu s [[Křesťanství|křesťanskými]] principy. Někteří historikové tvrdí, že tak učinil bez konzultace s pražskými rabíny, kteří pak odvolali Eybeschützovu licenci k tisku talmudu. V roce 1724 byl poprvé podezříván ze [[Sabatianismus|sabatianismu]]. Dokonce i poté, co veřejně odsoudil sabatiánské hnutí, toto podezření nezmizelo. Proto byl roku 1736 jmenován pouze [[Bejt din|dajanem]] (členem soudního dvora) a ne vrchním pražským rabínem. V roce 1741 se stal rabínem v [[Mety|Metách]] a od roku 1750 rabínem třech komunit ([[Altona (Hamburk)|Altona]], [[Hamburk]] a [[Wandsbek]]).

Byl uznávaným géniem nejméně ve třech oblastech židovské náboženské tvořivosti: talmudu a [[Judaismus|judaistického]] práva ([[Halacha]]), [[Homiletika|homiletiky]] a [[Kabala|kabaly]]. Jeho pravnučka Lucie Domeier, rozenánarozená jako Ester GadoGad (1767–1833) byla básnířka a intelektuálka ve [[Vratislav (město)|vratislavskáVratislavi]] intelektuálka a básnířka.