Verze z 15. 6. 2021, 09:05 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 732 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 6. 2021, 17:19 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 674 editací -externí odkazy z textu, wikilinky Přejít na další porovnání →
Řádek 17: '''Fortepiano''' a '''pianoforte''' jsou termíny používané k odlišení klavírů z 18. a počátku / poloviny 19. století od moderního [[Klavír\|klavíru]]. Název byl odvozen od popisu nástroje [[Bartolomeo Cristofori\|Bartolomea Cristoforiho]] z roku 1700, který Scipione Maffei vytvořil jako „''gravicembalo col piano e forte''“ („cembalo s tichým a hlasitým“) z roku 1700.<ref>Scipione Maffei, Articolo IX. “Nuova invenzione d’un Gravecembalo col piano e forte; aggiunte alcune considerazioni sopra gli strumenti musicali”. Gionale De’ Letterati d’Italia, vol. V. pp. 144-159</ref> Nástroj se stal populárním poté, co [[Gottfried Silbermann]] začal vyrábět fortepiana v [[Německo\|Německu]]. Několik z nich koupil [[Fridrich II. Veliký\|Fridrich Veliký]]<ref>Marshall, Robert (2003) 18th Century Piano Music, Routledge.</ref> a jeho kapelník [[Carl Philipp Emanuel Bach]] na ně hrál. Jedním z nejvýznamnějších stavitelů fortepian byl [[Johann Andreas Stein]] z německého [[Augsburg~~\|Augsburgu~~]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Stein, Johann (Georg) Andreas \| periodikum = Grove Music Online Řádek 31: \| jazyk = en \| datum přístupu = 2021-05-26 }}</ref> [[Wolfgang Amadeus Mozart\|Mozartovo]] vlastní Walter fortepiano je v současné době v Mozartově muzeu v rakouském [[Salzburg\|~~Salzburku~~Salcburku]].[https://mozarteum.at/en/museums/mozarts-birthplace/#virtual-tour-mozarts-birthplace] [[Joseph Haydn\|Haydn]] vlastnil také klavír [https://haydnhaus.at/en/exhibitions/permanent-exhibition/ Walter] a [[Ludwig van Beethoven\|Beethoven]] vyjádřil přání si jej koupit.<ref>[https://www.beethoven.de/en/media/view/6076153240485888/Ludwig+van+Beethoven%2C+Brief+an+Nikolaus+Zmeskall%2C+Wien%2C+November+1802%2C+Autograph?fromArchive=5649946187399168 Ludwig van Beethoven, Brief an Nikolaus Zmeskall, Wien, November 1802, Autograph]</ref> Nejznámějším raně romantickým výrobcem klavírů byl [[Conrad Graf]] (1782–1851), který vyrobil Beethovenův poslední klavír.<ref>[https://www.beethoven.de/en/media/view/5758857464774656/Conrad+Graf%2C+Echtheitsbest%C3%A4tigung+f%C3%BCr+den+Fl%C3%BCgel+Ludwig+van+Beethovens%2C+Wien%2C+26.+Juni+1849%2C+Autograph?fromHansexpSearch=1&person=Graf%252C%2BConrad&parent=6261811254919168 Conrad Graf, Echtheitsbestätigung für den Flügel Ludwig van Beethovens, Wien, 26. Juni 1849, Autograph]</ref> Na jeho nástroje hráli [[Fryderyk Chopin\|Chopin]], [[Felix Mendelssohn-Bartholdy\|Mendelssohn]] a [[Robert Schumann\|Schumann]]. [[Johannes Brahms]] měl raději klavíry od [[Johann Baptist Streicher\|Johanna Baptisty Streichera]].<ref>August, 1887. Litzmann, Berthold, 1906. Clara Schumann, ein Künstlerleben. Leipzig: Breitkopf & Härtel, vol 3, pp.493–94. </ref> Mezi stavitele anglické klavírní školy patřili Johannes Zumpe, Robert Stodart a John Broodwood. Významnými výrobci klavírů mezi Francouzi v éře fortepiana jsou Erard, [[Pleyel et Cie\|Pleyel]] (Chopinův oblíbený výrobce)<ref>[https://archive.org/details/chopinsletters00chop/page/158/mode/2up?q=non+plus+ultra Chopin's letters. By Chopin, Frédéric], 1810-1849; Voynich, E. L. (Ethel Lillian), 1864-1960; Opienski, Henryk, 1870-1942</ref> a [[Louis-Constantin Boisselot\|Boisselot]] ([[Ferenc Liszt\|Lisztův]] oblíbený).<ref>[https://books.google.cz/books?id=yNhQhSgRlWIC&pg=PA75&lpg=PA75&dq=liszt+boisselot&source=bl&ots=qevGgdigrp&sig=ACfU3U2bLyQJ_rtLmp7YFw87gi9IffDCjQ&hl=en&sa=X&ved=2ahUKEwiLjeKS4bnuAhXEwosKHQf6DmU4ChDoATAEegQIBxAC#v=snippet&q=boisselot&f=false Alan Walker, Franz Liszt: The Weimar years, 1848-1861]. Cornell University Press, 1987</ref> Od poloviny 19. století prošlo fortepiano rozsáhlým technologickým vývojem, který umožňoval výrobu novými průmyslovými metodami (podrobnosti viz [[Klavír]]). Na konci 19. století se přestal vyrábět starší typ nástroje. Ve druhé polovině 20. století došlo k velkému nárůstu zájmu o dobové nástroje, včetně oživení zájmu o cembalo a fortepiano. Mezi nejvýznamnější stavitele fortepian z tohoto období ve 20. století patří Philip Belt<ref>{{Citace elektronického periodika Řádek 42: }}</ref> Margaret F. Hood, Christopher Clark a [[Paul McNulty]].<ref>Adlam, Derek (2003). Palmieri, Robert; Palmieri, Margaret W.; Kipnis, Igor (eds.). Early piano: replication. Encyclopedia of keyboard instruments. 2. Taylor and Francis. p. 114.</ref> Znovuoživení fortepiana umožnilo představovat hudbu 18. a počátku 19. století na nástrojích, pro které byla napsána, a přineslo nové pohledy na tuto hudbu. Stále více hudebních škol otevírá studijní kurzy hry na fortepiano. Existuje několik soutěží na fortepiano, včetně ~~[https://macompetition.com/about/the-competition~~ MA ~~Soutěži~~soutěže v Bruggách] a 1. Mezinárodní Chopinove ~~soutěži~~soutěže na dobových nástrojích, pořádané Chopinovým institutem ve [[Varšava\|Varšavě]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = I Międzynarodowy Konkurs Chopinowski na Instrumentach Historycznych \| periodikum = iccpi.eu

Fortepiano: Porovnání verzí