Wikipedie

Wikipedistka:Zorka Sojka/Pískoviště/4: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m meziuložení
m úklid pískoviště
značka: vyprázdnění
Řádek 1:
{{Infobox - katastrofa
| název = Požár Karlových Varů roku 1759
| obrázek =
| popisek =
| stát = [[České království|Království české]]<br>ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]
| místo = [[Karlovy Vary]]
| druh události = POŽÁR – shořelo 224 domů,<br>tj. 2/3 městské zástavby
| datum = středa 23. května 1759
| čas = od 13 do 18 hodin
| přičina = ohnisko v [[Dům U tří mouřenínů|domě U tří mouřenínů]]
| usmrcení = čtyři lidé
| ranění =
| pohřešovaní =
| obrázek mapy =
| popisek mapy =
| commonscat =
| wikizprávy =
}}
 
'''Požár Karlových Varů roku 1759''' zachvátil město ve středu 23.&nbsp;května v odpoledních hodinách. I&nbsp;když na&nbsp;pomoc přišli obyvatelé z&nbsp;blízkého i&nbsp;vzdálenějšího okolí, shořelo tehdy během několika hodin 224 domů, což byly dvě třetiny celé městské zástavby.
 
== Katastrofy města ==
 
Požár v roce 1759 nebyla jediná ničivá událost, která dolehla na&nbsp;Karlovy Vary. Dne 9.&nbsp;května 1582 došlo k&nbsp;devastující povodni. Způsobily ji silné jarní deště a&nbsp;následné protržení rybníků. Mohutné přílivová vlna na&nbsp;[[Teplá (řeka)|řece Teplé]] pak ve&nbsp;městě napáchala obrovské škody. Strhala všechny mosty a&nbsp;ze&nbsp;102&nbsp;domů poškodila 36 úplně a&nbsp;18 částečně. Další ničivou událostí byl požár, ke&nbsp;kterému došlo dne 13.&nbsp;srpna&nbsp;1604. Tehdy dvě dcery Apolonie Rutendunstové při&nbsp;pohledu z&nbsp;okna na&nbsp;pochodující vojáky zapomněly, že na&nbsp;kamnech přetavují máslo. Devastující oheň ušetřil pouhé tři domy, zničil 99 ze&nbsp;102 domů, které v&nbsp;té době tvořily celé město. Vyhořela i&nbsp;radnice. Následné zotavování lázeňského města přerušila [[třicetiletá válka]]. Tehdy jej v&nbsp;roce 1640 vyplenili Švédové. K&nbsp;dalšímu drancování švédskými vojsky došlo v&nbsp;letech 1645 a&nbsp;1646. V&nbsp;roce 1759 vypukl níže popisovaný požár. Díky svému tehdejšímu věhlasu se Karlovy Vary poměrně rychle vzpamatovaly. Později došlo k&nbsp;největší povodni v&nbsp;historii Karlových Varů. Ta postihla město dne 24.&nbsp;listopadu&nbsp;1890. Zničeno bylo na&nbsp;400 obchodů. Více než 200 domů bylo poškozeno, mnohé z&nbsp;nich tak vážně, že musely být strženy. Během záchranných prací při&nbsp;povodni zemřel tehdejší starosta města [[Eduard Knoll]].<ref name="Infocentrum">{{Citace elektronické monografie
| titul = 1604 – Ničivý požár
| url = https://www.karlovyvary.cz/cs/historie-karlovych-varu
| vydavatel = Infocentrum města Karlovy Vary
| datum_přístupu = 2021-06-14
| místo = Karlovy Vary
}}</ref>
 
== Požár roku 1759 ==
 
=== Vznik a průběh ===
 
K požáru došlo ve středu 23.&nbsp;května 1759. [[Dům U tří mouřenínů]] patřil v&nbsp;té době cínařskému mistrovi Josefu Heilingötterovi. V&nbsp;jednu hodinu odpoledne byl nad&nbsp;domem spatřen černý dým. Zanedlouho byl celý dům v&nbsp;plamenech a&nbsp;prudký vítr, který toho dne vál, rozšířil oheň na&nbsp;ostatní střechy.<ref name="Muzeum POŽÁR">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Svoboda
| jméno1 = Lukáš
| titul = Poslední velký požár Karlových Varů roku 1759
| url = http://kvmuz.cz/typ/zajimavosti-typy-na-vylet/posledni-velky-pozar-karlovych-varu-r-1759
| vydavatel = Muzeum Karlovy Vary
| datum_přístupu = 2021-06-12
| místo = Karlovy Vary
}}</ref>
 
Požár se brzy dostal i&nbsp;na&nbsp;druhý břeh řeky, kde začaly hořet domy v&nbsp;blízkosti [[Vřídlo (Karlovy Vary)|Vřídla]]. Mezi obyvateli nejprve zavládl zmatek, brzy ale začali oheň hasit. Na&nbsp;pomoc přišli i&nbsp;lidé z&nbsp;okolí, z&nbsp;[[Andělská Hora (okres Karlovy Vary)|Andělské Hory]], [[Březová (okres Karlovy Vary)|Březové]], [[Hůrky (Karlovy Vary)|Hůrek]], [[Olšová Vrata|Olšových Vrat]] a&nbsp;ze&nbsp;[[Stanovice (okres Karlovy Vary)|Stanovic]]. Přijeli i&nbsp;obyvatelé [[Loket (okres Sokolov)|Lokte]] a&nbsp;přivezli sebou velkou hasicí stříkačku. V&nbsp;šest hodin večer byl oheň uhašen.<ref name="Muzeum POŽÁR" />
 
=== Důsledky ===
 
Celkem shořelo 224 domů, což znamenalo dvě třetiny tehdejší městské zástavby. Na&nbsp;levém břehu řeky Teplé bylo poničeno vše od&nbsp;domu Zlatý věnec až k&nbsp;Mlýnským lázním (dnes [[Mlýnská kolonáda]]). Požár poničil i&nbsp;městskou věž (dnes [[Zámecká věž]]), kde shořely věžní hodiny. Zasažena byla i&nbsp;tehdejší radnice na&nbsp;Tržišti. Na&nbsp;pravém břehu se oheň dostal na&nbsp;objekty v&nbsp;Divadelní ulici, Pražské ulici (dnes Moravská), na&nbsp;Jakubův vrch (dnes Hálkův), ve&nbsp;Vřídelní ulici a&nbsp;také na&nbsp;domy mezi Jánským mostem, Vřídelní lávkou a&nbsp;Řeznickou lávkou (zřejmě dnes Špitální). Ušetřen nezůstal ani [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Karlovy Vary)|kostel svaté Máří Magdaleny]], oheň zde roztavil všechny čtyři kostelní zvony. Při požáru zahynuli čtyři osoby. Celková škoda činila 364&nbsp;tisíc [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Na&nbsp;obnovu města přispěl císařský pár, [[František&nbsp;I. Štěpán Lotrinský]] a [[Marie Terezie]], finančním darem jednoho tisíce zlatých. Pomocí přispělo i&nbsp;město [[Řezno]].<ref name="Muzeum POŽÁR" /><ref name="Archiv KV">{{Citace elektronické monografie
| titul = Archiv města Karlovy Vary, (1341) 1465–1945 (1949)
| url = https://www.portafontium.eu/cbguide/soap-kv/75?page=10
| vydavatel = Porta fontium
| datum_přístupu = 2021-06-12
| místo =
}}</ref>
 
Oprava některých domů začala již v&nbsp;listopadu téhož roku, i&nbsp;když povolení k&nbsp;nové výstavbě bylo vydáno až v&nbsp;květnu 1760. Kostelní věže svaté Máří Magdalény byly zastřešeny [[Střecha#Typy_střech|sedlovou střechou]]. Jako připomínka tohoto velkého neštěstí byl za&nbsp;[[Dům Mořská panna|domem Mořská pana]] vztyčen barokní sloup, který požár města přestál.<ref name="Muzeum POŽÁR" />
 
Rovněž v roce 1760 byl dvorním dekretem vydán zastavovací plán města, podle něhož se zástavba, co se týče [[komfort]]nosti a&nbsp;vybavenosti všech nových budov, musela řídit již barokními principy. Obnova se sice uskutečnila na&nbsp;středověké parcelaci, ale architektonicky získalo města jednotný ráz pozdního [[Baroko|baroka]] s&nbsp;[[Rokoko|rokokovými]] prvky. Již v&nbsp;roce 1761 byly obnoveny ''Obecní lázně'' u&nbsp;Vřídla a&nbsp;roku 1762 byly postaveny nové ''Mlýnské lázně'' s&nbsp;pěti koupelnami a&nbsp;sálem v&nbsp;patře. V&nbsp;letech 1774–1777 pak byl u&nbsp;Vřídla vystavěn ''Vřídelní sál'' a&nbsp;stal se prvním skutečným Kursalonem v&nbsp;Karlových Varech.<ref name="Průvodce">{{Citace monografie
| příjmení1 = Zeman
| jméno1 = Lubomír
| titul = Průvodce architekturou Karlových Varů
| vydavatel = Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 511
| kapitola = Historický úvod
| strany = 19
| isbn = 978-80-87104-63-7
}}</ref>
 
Heilingötterovi byli přísně potrestáni, dokonce jim hrozilo, že budou vykázáni z&nbsp;města. Roku 1760 nechal i&nbsp;Josef Heilingötter postavit nový cihlový [[dům U tří mouřenínů]]. V&nbsp;roce 1770 bylo již provinění zapomenuto a&nbsp;Josef Heilingötter zasedal v&nbsp;městské radě.<ref name="KV domy">{{Citace monografie
| příjmení1 = Hanyková
| jméno1 = Eva
| příjmení2 = Zeman
| jméno2 = Lubomír
| příjmení3 = Špička
| jméno3 = Milan
| titul = Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé
| vydavatel = Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary
| místo = Karlovy Vary
| rok = 2015
| počet stran = 183
| kapitola = Sanatoria, hotely, lázeňské domy – U tří mouřenínů
| strany = 129–130
| isbn = 978-80-270-0156-9
}}</ref>
 
Vznik tohoto požáru se nikdy nepodařilo úspěšně dopátrat.<ref name="Muzeum POŽÁR" />
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| titul = Průvodce architekturou Karlových Varů
| příjmení = Zeman
| jméno = Lubomír
| vydání = 1
| vydavatel = Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
| místo = Praha
| rok vydání = 2012
| počet stran = 511
| strany = 19
| isbn = 978-80-87104-63-7
| kapitola = Historický úvod
}}
 
* {{Citace monografie
| titul = Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé
| příjmení = Hanyková
| jméno = Eva
| příjmení2 = Zeman
| jméno2 = Lubomír
| vydání = 1
| vydavatel = Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary
| místo = Karlovy Vary
| rok vydání = 2015
| počet stran = 183
| strany = 129–130
| isbn = 978-80-270-0156-9
| příjmení3 = Špička
| jméno3 = Milan
| kapitola = Sanatoria, hotely, lázeňské domy – U tří mouřenínů
}}
 
<!-- [[Kategorie:Karlovy Vary]]
[[Kategorie:Požáry]] -->
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedistka:Zorka_Sojka/Pískoviště/4“