Viléma Meistera léta tovaryšská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
{{Pracuje se}} |
||
Řádek 12:
'''''Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání''''' (''Wilhelm Meisters Wanderjahre, oder Die Entsagenden'') je čtvrtý [[román]] [[Němci|německého]] [[spisovatel]]e [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga Goetha]] a volné pokračování jeho románu ''[[Viléma Meistera léta učednická]]'' (1795–1796). Ačkoli dílo bylo započato již během 90. let 18. století, první vydání se objevilo až roku [[1821]], a druhé, podstatně přepracované, v roce [[1829]].<ref name="SLOV">{{Citace monografie|příjmení=Glosíková|jméno=Viera|příjmení2=Tvrdík|jméno2=Milan|spoluautoři=a kol.|odkaz na autora=|titul=Slovník německy píšících spisovatelů - Německo|místo=Praha|rok=2018|vydání=1|vydavatel=Libri|počet stran=808|kapitola=|strany=245–246|isbn=978-80-7277-560-6}}</ref>
== Vznik a
Vilém Meister patří společně s [[Faust (Goethe)|Faustem]] k celoživotním Goethovým tématům. Již v letech 1777-1786 vznikl fragment ''[[Viléma Meistera léta učednická#Vznik a charakteristika románu|Viléma Meistera divadelní poslání]]'' (''Wilhelm Meisters theatralische Sendung''),který popisuje snahu jedince osvobodit se z omezeného měšťanského prostředí a najít vnitřní naplnění a společenskou užitečnost v divadelní dráze.<ref name="PRE1">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta učednická|místo=Praha|rok=1958|vydání=|vydavatel=SNKLHU|počet stran=581|kapitola=|strany=7-27 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000683959}}</ref>
[[Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg|thumb|left|Portrét Goetheho z roku 1728 od [[Joseph Karl Stieler|Josepha Karla Stielera]]]]
Přepracováním a zásadním myšlenkovým rozšířením tohoto raného díla vznikl román ''[[Viléma Meistera léta učednická]]'', ve kterém Goethe překonal svou iluzi, že plného rozvoje lidské osobnosti lze dosáhnout pouze uměleckou existencí, která není vázána umrtvujícími společenskými konvencemi. Vilém Meister poznává neúčinnost této existence a dospívá k aktivní účasti na společenském životě, čímž jeho učednická léta končí.<ref name="SLOV"/> Nekončí tím však Vilémův vývoj. Po letech učednických následují léta tovaryšská (vandrovní) a nakonec mistrovská, která však Goethe již nestihl napsat a svůj umělecký záměr se mu tak nepodařilo dokončit.<ref name="MACU">{{Citace monografie|příjmení=Macura|jméno=Vladimír|spoluautoři=a kol.|odkaz na autora=Vladimír Macura|titul=Slovník světových literárních děl I.|místo=Praha|rok=1988|vydání=1|vydavatel=Odeon|počet stran=475|kapitola=|strany=298–299|id=cnb001277745}}</ref>
První verze románu ''Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání'' z roku 1821 byla jakýmsi cyklem novel s rámcovým dějem. Byla velmi chladně přijata a Goethe se cítil nepochopen. Rozhodl se proto dílo přepracovat, přičemž důvodem k tomu byly také velké společenské změny ve 20. letech 19. století, které s sebou přinášela rychle stoupající industrializace. Zrod moderní průmyslové společnosti byl pochopitelně doprovázen novými myšlenkami plynoucími například z názorů [[Jean-Jacques Rousseau|J. J. Rousseaua]] nebo francouzských [[Utopický socialismus|utopických socialistů]] [[Henri de Saint-Simon|Saint-Simona]] a [[Charles Fourier|Fouriera]]. V druhé verzi románu z roku 1929 tak nalézáme nejen stati pedagogické, ale i Goethovy názory na úlohu umění a
Po formální stránce tvoří dílo útvar zcela specifický. Hlavní děj je často přerušovaný [[povídka|povídkami]] a [[novela (literatura)|novelami]], které jsou propleteny s prvky [[román v dopisech|románu v dopisech]], [[Deník (literatura)|deníkovými záznamy]], [[aforismus|aforismy]], [[báseň|básněmi]] a autorskými [[komentář]]i zdánlivě s vlastním dějem nesouvisejícími.<ref name="PRE2">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta tovaryšská; Viléma Meistera divadelní poslání|místo=Praha|rok=1961|vydání=|vydavatel=SNKLU|počet stran=730|kapitola=|strany=7-32 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000612202}}</ref> Ve vyprávění postupně převládá [[Utopie|utopický]] prvek a román se díky rozpadu své formy mění v [[traktát]].<ref name="MACU"/>
▲Po formální stránce tvoří dílo útvar zcela specifický. Hlavní děj je často přerušovaný [[povídka|povídkami]] a [[novela (literatura)|novelami]], které jsou propleteny s prvky [[román v dopisech|románu v dopisech]], [[Deník (literatura)|deníkovými záznamy]], [[aforismus|aforismy]], [[báseň|básněmi]] a autorskými [[komentář]]i zdánlivě s vlastním dějem nesouvisejícími.<ref name="PRE2">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta tovaryšská; Viléma Meistera divadelní poslání|místo=Praha|rok=1961|vydání=|vydavatel=SNKLU|počet stran=730|kapitola=|strany=7-32 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000612202}}</ref> Ve vyprávění postupně převládá [[Utopie|utopický]] prvek a román se díky rozpadu své formy mění v [[traktát]].<ref name="MACU"/>
== Obsah románu ==
Obsahem románu je Vilémovo tovaryšské putování uložené mu tajnou Společností věže, od které na konci svých učednických let obdržel výuční list. Podle podmínek, které mu jsou společností pro putování uloženy, nesmí strávit více než tři noci pod jednou střechou a rok se nesmí vrátit na místo jednou navštívené. Jeho neustálý pohyb se tak dostává do souladu s celospolečenským pohybem, který narušuje strnulý život staré společnosti a tím i staré myšlenkové a mravní jistoty.<ref name="PRE2"/>
Hlavní funkci povídek a novel v románu je, aby kontrastem potvrzovaly nutnost a správnost tzv. odříkání. Tímto pojmem Goethe rozumí schopnost jedince zaměřit se na společensky užitečnou činnost a nenechat se od ní odlákat sobeckými touhami, což je předpoklad zařazení jedince do společnosti a tím i nalezení smyslu života. I samotná Společnost věže se mění na spolek odříkajících se, který rozesílá své členy, aby podchytili lidi bez pohybu pro vybudování nového života na americké půdě, nezatížené tradicemi starého světa.<ref name="BACP"/>
S tím souvisí i Goethův rozchod se starou představou všestranného harmonického rozvoje každého jedince, kterou nahrazuje nutností specializace jako jediné užitečné formy existence v novém společenském řádu. Z toho plyne také pravidlo, že členem Společnosti věže se může stát jen ten, kdo prokáže svoje mistrovství v některém
oboru užitečné lidské činnosti.<ref name="PRE2"/>
== Česká vydání ==
* ''Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání''; ''Viléma Meistera divadelní poslání'', Praha: [[Odeon (nakladatelství)|SNKLU]] [[1961]], přeložila [[Kamila Jiroudková]].
| |||