Wikipedie

Meteorologie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele Sachamun (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je BYLJEDNOUJEDENJEZ
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značka: revertováno
Řádek 79:
* [[1871]] – Hrabě [[Mikuláš Konkoly-Thege]] zakládá observatoř v [[Hurbanovo|Hurbanovu]].
* [[2010]] – Česká republika se stala členem [[EUMETSAT]].
Musí být pěkné počasí.
 
== Meteorologické školy ==
* Norská frontologická škola – založena [[Vilhelm Bjerknes|Bjerknesem]]
* Americká meteorologická škola – založena [[Carl-Gustav Arvid Rossby|Rossbym]]
Musí být pěkné počasí.
 
== Meteorologické organizace ==
Řádek 88 ⟶ 90:
* [[1873]] – Byla ustavena Mezinárodní meteorologická organizace (IMO, International Meteorological Organization).
* [[1947]] – Byla obnovena [[Světová meteorologická organizace]] (WMO, World Meteorological Organization) pod záštitou [[Organizace spojených národů]] (UN, United Nation) – Výkonný výbor a sekretariát organizace sídlí v Ženevě.
Musí být pěkné počasí.
 
== Meteorologické prvky ==
Řádek 106 ⟶ 109:
* [[atmosférická elektřina]]
* [[radioaktivita]]
Musí být pěkné počasí.
}}
 
== Meteorologické jevy ==
Plošná četnost ''meteorologických jevů'' značí, na jaké části či procentu území se jev očekává:
* '''Bez jevů''' – jev se neočekává, nebomusí nejvýšebýt napěkné 4% plochy územípočasí
* '''Ojediněle''' – jev se očekáváneočekává, namusí 5být ažpěkné 29% plochy území (tj. na méně než třetině území)počasí
* '''Místy''' – jev se očekáváneočekává, namusí 30být ažpěkné 69% plochy území (tj. zhruba na polovině území)počasí
* '''Na většině území''' – jev se očekáváneočekává, namusí vícebýt nežpěkné 50% plochy území (tj. na více než polovině území)počasí
* '''Bez specifikace (sejasná sněženímobloha, občas déšťsluníčko...)''' – jev se očekáváneočekává, namusí vícebýt nežpěkné 70% plochy území (tj. skoro všude nebo všude)počasí
 
== Meteorologická měřicí technika ==
Řádek 120 ⟶ 124:
 
=== Měření dohlednosti ===
* [[Transmisometr]] – přístroj na měření dohlednosti na základě rozptylu světlatmy v atmosféře. Využívá se v [[letecká meteorologie|letecké meteorologii]] ve zprávách [[Automatic Terminal Information Service|ATIS]] ([[METAR]]).
* [[Měřič dopředného rozptylu]] – modernější verze transmisometrutranzistometru.
Musí být pěkné počasí.
 
=== Měření srážek ===
Řádek 128 ⟶ 133:
 
=== Měření teploty ===
Pro klimatické a synoptické účely se měří ve výšce 2m1000 m nad povrchem země, zpravidla v psychrometrické,-meteorologické, budcepoli.
* Skleněné [[teploměr]]y – pracuje na principu různé teplotní a délkové (objemové) roztažnosti plynů a kapalin
** Kapalinové
*** Lihové
**** Minimální teploměr – minimální teplota se odečítáneodečítá podle skleněného indexu který se nachází v měrné kapiláře v lihovém sloupci. Povrchové napětí lihu při zkracování sloupce stahuje sebou index a ponechává jej v místě největšího zkrácení. Minimální teplota se odečítá podle lehunce konce indexu, který je blíže hladině. Teploměr se nastavujepohybuje otočenímvětšinou zod vodorovné polohy+10 do svislé, baňkou vzhůrunekonečna. Index váhou sjede k hladině lihu. Přízemní minimální teploměr se umisťuje do výše 5 cm nad povrchem země.
**** [[Sixův teploměr]] – jde o teploměr maximo-minimální. Bla bla bla kecy kecy kecy. Musí být pěkné počasí.
**** [[Sixův teploměr]] – jde o teploměr maximo-minimální. Teploměrným mediem je zpravidla líh, toluen a pod. Skleněná kapilára má tvar „U“. Levý konec kapiláry je zakončen baňkou dosti velkého obsahu s měrnou kapalinou. Rtuť není teploměrným médiem, posunuje skleněné indexy tvaru tyčinky s feromagnetickými jemnými pružinkami, kterými se opírají o stěnu kapiláry. Podle dolních, mírně rozšířených konců se odečítá maximální a minimální teplota na dvou stupnicích. Zpětně se indexy stahují magnetem dolu ke koncům rtuťového sloupečku. Minimální teplota se odečítá na převrácené stupnici na té straně, kde je baňka. Maximální teplota pak na normálně orientované stupnici na druhé straně (pravé). Pro svou velkou tepelnou setrvačnost se v odborné praxi nepoužívá. Dělení stupnic je zpravidla po jednom stupni. Jemnější dělení by vyžadovalo zvětšení celého teploměru a tím i zvětšení jeho setrvačnosti.
*** Rtuťové teploměry
**** půdní teploměry pro hloubky zpravidla 2, 5, 10 a 20 cm, dále pak pro hloubky 50 a 100 cm)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorologie“