Adamov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Kulturní památka České republiky |
aktualizace článku značka: možné problémové formulace |
||
Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
}}
'''Adamov''' ({{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Adamsthal''}}) je město v [[okres Blansko|okrese Blansko]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 12 km severně od [[Brno|Brna]], na
Oblast je známa především v historii těženou železnou rudou a jejím zpracováním v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] a později i na místě dnešního Adamova. Zdejší železářský podnik, který dodával značnou část moravské produkce železa na přelomu 19. a 20. století prošel transformací na strojírenský podnik. Vznikl zde první automobil se spalovacím motorem v Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce, kdy nesl podnik název [[Adamovské strojírny]], převažovala v podniku tajná zbrojní výroba, ale také výroba [[polygrafických strojů]] a [[čerpací a měrné techniky]].
Po roce 1989 byla zrušena zbrojní výroba a výroba čerpací a měrné techniky přesunut do dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS, která vyrábí dodnes. Mateřská společnost zanikla v roce 2009.
Mezi nejznámější památky ve městě patří [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostel svaté Barbory]] se [[Světelský oltář|Světelským oltářem]], který společně s [[Fara (Adamov)|farou]], budovou školy a hřbitovem pocházejí z poloviny 19. století. Dále se v katastru Adamova nachází tzv. [[Stará huť u Adamova|Stará huť]].
== Název ==
Původně byla osada nalézající se u místních hamrů nazvána Staré Hamry (německy Althammer), okolo roku [[1732]] byla pojmenována podle tehdejšího knížete [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Josefa Jana Adama z Lichtenštejna]] Adamovem (německy Adamsthal).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Slavík | jméno = František A. | spoluautoři = | titul = Vlastivěda moravská - Brněnský kraj - Brněnský okres | místo = Brno | rok = 1897 | vydavatel = Musejní spolek| strany = 47}}</ref>
== Historie ==
Řádek 34 ⟶ 43:
Počátek osídlování Adamovska spadá do období [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] (17–11 tisíc let př. n. l.), kdy na toto území přišli lovci mamutů. Ti se usídlovali v jeskyních, mezi něž patří například [[Býčí skála]], která se nachází cca 5 km východně od Adamova v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Roku 1869 tu byl nalezen bronzový býček a o tři roky později pak při větších archeologických průzkumech vedených [[Jindřich Wankel|Jindřichem Wankelem]] soubor archeologických předmětů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Přichystal | jméno = Antonín | příjmení2 = Náplava | jméno2 = Miroslav | titul = Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků | místo = Třebíč | rok = 1995 | strany = 7}}</ref> Nálezy z Býčí skály jsou vystaveny v [[Přírodovědné muzeum Vídeň|Přírodovědném muzeu ve Vídni]].
Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku [[1360]]. Tehdy tuto oblast vlastnil majitel hradu [[Ronov (hrad, okres Brno-venkov)|Ronova]] [[Čeněk Krušina z Lichtenburka]], který však zemřel bezdětný, a panství poté připadlo moravskému markraběti [[Jošt Moravský|Joštovi]]. Ten jako centrum panství zde postavil [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]]. Původní osada se jmenovala Hamry či Staré Hamry podle [[hamr]]ů, jež zde stály. První zmínky o nich pocházejí z roku 1506<ref>{{Citace monografie | příjmení = Budiš | jméno = Jaroslav | titul = Adamov | místo = Brno | vydavatel = Město Adamov | rok = 2014 | počet stran = 200 | strany = 19 | isbn = 978-80-260-6209-7}}</ref>. Po smrti markraběte Jošta přešlo zdejší území do vlastnictví českých králů, kteří ho pronajímali šlechtickým rodům, z nichž k nejvýznamnějším patřili [[Boskovicové]] a [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|páni z Kunštátu]]. Když v roce [[1597]] zemřel poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic [[Jan Šembera z Boskovic]], panství vyženil s jeho dcerou Kateřinou [[Maxmilián z Lichtenštejna]]. Ten roku [[1643]] zemřel bezdětný a jeho majetek zdědil synovec [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]].
Za [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Patrně od roku [[1732]] nese osada jméno Adamov, a to podle [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Adama Josefa z Lichtenštejna]], majitele zdejších železáren<ref>{{Citace periodika | příjmení = Páral | jméno = Karel | titul = Hamry – Adamov a Žleb - Josefov | periodikum = Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí | rok = 1961 | ročník = V | číslo = 4 | strany = 8}}</ref>. Roku 1832 se pak Adamov stal samostatnou obcí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Budiš | jméno = Jaroslav | titul = Adamov | místo = Adamov | rok = 2014 | strany = 57}}</ref> K jeho rozvoji a spolu s ním i rozkvětu místních průmyslových podniků došlo po roce [[1849]], kdy byla dobudována [[železniční trať Brno – Česká Třebová]],
[[Soubor:MW2 05 02 24 klein.jpg|náhled|vlevo|Marcusův automobil]]
Řádek 44 ⟶ 53:
Poté, co vznikla první [[Československo|Československá republika]], převzaly adamovské průmyslové podniky [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] v Plzni. Ve třicátých letech 20. století a za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu. Tehdy docházelo k rozbíjení všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů vyletělo do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.<ref name="Budiš, 105">BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 105.</ref>
V roce [[1945]] došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce [[1952]] byly přejmenovány na [[Adamovské strojírny]] (Adast). <ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 49.</ref> V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V roce [[1947]] se započalo s budováním nové adamovské čtvrti tzv. Na kolonii, která se nacházela jižně od centra obce.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kalinová | jméno = Bohdana | titul = Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století | místo = Adamov | rok = 2011 | strany = 14}}</ref> Nad touto čtvrtí se roku 1951 zahájilo s výstavbou čtvrti další, tzv. Ptačiny, jež se skládala ze třiceti dřevěných domků typu Hartl a čtyřiadvaceti cihlových bytovek.<ref>KALINOVÁ, B.: '' Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století '', s. 17.</ref> V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce [[1960]] byl Adamov začleněn do [[Okres Blansko|okresu Blansko]], v roce [[1964]] byl pak povýšen na město.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Město Adamov | url = http://www.adamov.cz/mesto-adamov | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Město Adamov}}</ref> V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz.
V 70. a 80. letech začala výstavba dalších obytných panelových bloků. Na počátku 90. let [[20. století]] byla proto [[ekonomika]] města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu
==
Adamov se nachází na jižním okraji [[Okres Blansko|okresu Blansku]], přibližně ve střední části [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]], přibližně 15 km severně od krajského města [[Brno|Brna]] a 10 km jižně od okresního [[Blansko|Blanska]]. Výměra katastrálního území Adamov, ve kterém se město nachází činní 3,77 km².
=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_%C4%8Cesk%C3%A9_obce/%C4%8Cl%C3%A1nky#M.C3.ADstn.C3.AD_.C4.8D.C3.A1sti
[[Drahanská vrchovina]], která tvoří geologický profil širokého okolí Adamova, je geomorfologickým celkem spadajícím pod [[Brněnská vrchovina|Brněnskou vrchovinu]]. Je rozdělena na tři části – [[Moravský kras]], [[Konická vrchovina|Konickou vrchovinu]] a [[Adamovská vrchovina|Adamovskou vrchovinu]]. Východní okraj Adamovské vrchoviny prořezává průlomové údolí řeky [[Svitava|Svitavy]].
V tomto údolí se Adamov nachází. Centrum města pak u soutoku řeky Svitavy a [[Křtinský potok|Křtinského potoka]]. Nadmořská výška dna údolí se pohybuje okolo 230 metrů nad mořem. Území se vyznačuje lesnatým a velmi hornatým charakterem, díky kterému se obydlená zástavba zvedá až do výše nad 300 metrů, blízká [[Alexandrova rozhledna]] (televizní převaděč pro Adamov) se pak tyčí ve výši 527 metrů nad mořem.
[[Soubor:Panorama Adamov.jpg|thumb|center|1000px|Svitavské údolí s adamovskými čtvrtěmi – vlevo Adamov III., vpravo Adamov I.; část II. je zahalena mlhou společně s většinou údolí (foceno z Alexandrovy rozhledny)]]
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Adamov panorama.jpeg|thumb|500px|Pohled na Adamov z jihovýchodu]]
Přestože byl Adamov ustanoven jako samostatná [[obec]] již v roce [[1732]] (tehdy ještě jako Hamry), první sčítání, které se v pramenech objevuje, je z roku [[1754]]. Tehdy se zde nacházelo 21 obytných domů zaměstnanců hamrů. Celkem zde bydlelo 150 obyvatel.
Řádek 126 ⟶ 103:
{{Graf počtu obyvatel}}
==
Adamov začal vznikat u průmyslového areálu železáren při soutoku Svitavy a Křtinského potoka. Tato část Adamova se dnes nazývá jako Starý Adamov.<ref name="slovnicek">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Encyklopedický slovníček města Adamova a okolí | url = http://adamovaokoli.cz/zajimavosti/slovnicek.html | datum přístupu = 2018-05-22 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref> Při postupném rozšiřování obce se ve 20. letech 20. století stavebně zastavovaly parcely cca 1 km jihovýchodním směrem na druhé straně železniční tratě. Tento prostor získal název Kolonie či Kolonka.<ref name=" slovnicek" />
V 50. letech začala vyrůstat bytová zástavba na kopci nad zmíněnou Kolonií. Tato část Adamova získala svůj název podle nedaleké studánky Ptačí svatyně, z čehož se vyvinul současný název Ptačina.<ref name=" slovnicek" /> V době socializmu byl používán název Čtvrť Klementa Gottwalda.
Neoficiálně je Adamov rozdělen na Adamov I (Starý Adamov), Adamov II (Kolonie) a Adamov III (Ptačina).<ref name=" slovnicek" />
=== Zastupitelstvo a starosta ===
Prvním známým starostou byl v letech 1864–1867 Karel Rumler<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Seznam představitelů Adamova | url = http://www.adamovaokoli.cz/seznamy/predstavitele.html | datum vydání = 2016-16-16 | datum přístupu = 2016-05-16 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>, který zemřel [[31. červenec|31. července]] [[1876]] při výbuchu prachového mlýnu ve [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. V roce [[1919]] byl poprvé zvolen dlouholetý starosta Jen Bechleba. V letech 1998 – 2006 byl starostou [[Jaroslav Bernášek]].
Ve volebním období 2010 až 2014 stál v čele města starosta Roman Pilát, místostarostou pak byl Jiří Němec (ODS), který město vedl coby starosta ve volebním období 2006 – 2010. Stejné vedení je již v současně třetím volebním období po sobě; zvoleni byli v roce 2014<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Charvát
| jméno = Jan
Řádek 188 ⟶ 149:
}}</ref>
===
[[Soubor:Adamov znak rok 1749.jpg|thumb|left|Adamovský znak užívaný od roku 1749 do 20. století]]
[[Soubor:Adamov Blansko CoA.svg|thumb|Současný adamovský znak přijatý v roce 1972]]
Na počátku [[18. století]] měl Adamov společnou pečeť s osadou Jezerky.<ref name="znaky">{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv autorů | titul = Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček | místo = Praha | rok = 1979 | strany = 56}}</ref> V jejím pečetním poli se nacházel [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna]] s pozdviženou pravicí. Nápis na pečeti byl Peczet obczy Jezerka. V roce [[1749]] Adamov použil svou vlastní pečeť. Tato pečeť měla tvar oválu o rozměrech 28 mm na výšku a 25 mm na šířku. Pečeť se skládala z oválného barokního štítu zdobeného na bocích palmovými listy, jejichž stopky se stýkají pod štítem. V polovině štítu bylo umístěno břevno, které jej dělilo na dvě poloviny. Nad břevnem bylo umístěno kladivo zkřížené s kosou, v místě zkřížení byly kolmo umístěné hrábě. V dolní půlce štítu se nacházela kovadlina, na niž byly umístěny kleště a hamerské kladivo. Nad štítem se nacházel znak převzatý od Josefa Adama – koruna s pěti lístky. Tato pečeť se používala až do [[20. století]].<ref name="znaky" />
V roce [[1971]] byla vypsána městem Adamov soutěž na návrh městského znaku. Vítězný návrh byl od J. Kosteleckého, který byl přijat [[17. duben|17. dubna]] [[1972]]. Znak je v podobě stříbrného gotického štítu, ve kterém je vyobrazena železářská pec naznačující železářskou tradici, nad kterou se rozbíhají do stran plameny symbolizují dělnou tradici minulosti. Nad pecí se dále nachází kolo s polovinou ozubení stříbrné barvy vyznačující novodobý strojírenský rozvoj. Pod pecí se nachází hnědá ostrev se třemi suky, představující přírodní bohatství okolních lesů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Znak města | url = http://adamov.cz/mesto-adamov/znak | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Město Adamov}}</ref>
== Hospodářství ==
=== Zemědělství a ostatní prvovýroba ===
Protože terén v Adamově a okolí neumožňoval obhospodařování velkých polí, hrálo zde zemědělství vždy malou úlohu. Na počátku 50. let přesto bylo rozhodnuto o založení Jednotného zemědělského družstva<ref name="jzd">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Jednotné zemědělské družstvo | url = http://www.adamovaokoli.cz/spolky/jzd.html | datum vydání = 2012-04-09 | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>. To obhospodařovalo na Horce ovocné stromy, které zde byly vysázeny. Kvůli rozvoji bytových kapacit však ovocný sad musel ustoupit výstavbě a proto již v roce 1967 družstvo zaniklo<ref name="jzd" />.
===
==== Adamovské strojírny ====
Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku [[1360]]. V té době se zde nacházely hamry, které také daly název původní osadě – Hamry nebo Staré Staré Hamry.
V roce [[1643]] se panství dostává do rukou [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], za kterých začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pilnáček | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pilnáček| titul = Adamovské železárny 1350 – 1928 | místo = Brno | rok = 1928 | strany = 94}}</ref> Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o jejich prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, koupila za 480 000 rakouských korun tatáž firma, jež jej doposavad měla v nájmu. Společnost se ovšem mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Valášek | jméno = Hubert | příjmení2 = Mariánková | jméno2 = Julie | titul = Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945 | místo = Brno | rok = 1987 | strany = 11}}</ref>
[[Soubor:MW2 05 02 24 klein.jpg|thumb|Marcusův automobil]]
V roce [[1889]] byl v Adamově vyroben [[Marcusův automobil]], který byl prvním [[automobil]]em s benzínovým [[Čtyřdobý spalovací motor|čtyřtaktním motorem]] na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] (kopřivnický [[NW Präsident|Präsident]] vznikl o osm let později).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kreps | jméno = Miloš | titul = Dějiny adamovských železáren a strojíren do roku 1905 | místo = Brno | rok = 1976 | strany = 208}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Budiš | jméno = Jaroslav | titul = Adamov ze starých pohlednic | místo = Adamov | rok = 2004 | strany = 6}}</ref>
Místní průmyslový podnik po vzniku [[Československá republika|Československé republiky]] vystřídal několikrát majitele, až jej nakonec v roce [[1933]] převzaly [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] v Plzni<ref name="strojírny">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Adamovské strojírny | url = http://www.adamovaokoli.cz/firmy_organizace/adamovske_strojirny.html | datum vydání = 2015-12-01 | datum přístupu = | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>. Ve třicátých letech 20. století a za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Konec druhé světové války v Adamově a okolí | url = http://adamovaokoli.cz/udalosti/konec_valky_1945.html | datum vydání = 2015-12-01 | datum přístupu = | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>. Němečtí vojáci rozbíjeli všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů bylo vyhozeno do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.<ref name="Budiš, 105">BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 105.</ref>
V roce [[1945]] došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce [[1952]] byly přejmenovány na [[Adamovské strojírny]] (Adast). <ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 49.</ref> O rok později byla do místního závodu přesunuta výroba polygrafických strojů. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let [[20. století]] byla proto [[ekonomika]] města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.<ref name="Budiš, 14">BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 14.</ref>
Adamovské strojírny vyhlásily v roce 2002 bankrot. V následujícím roce byly celé strojírny odkoupeny za 85 milionů slovenskou firmou Penta. Roku 2008 byly opět prodány, tentokrát pražské společnosti J 23<ref name="strojírny" />. O rok později byl na strojírny podán [[insolventní návrh]]. V květnu vstoupil podnik do likvidace<ref name="strojírny" />.
==== Adast Systems ====
[[Soubor:Adast systems in Adamov (2015).jpg|thumb|Sídlo společnosti Adast Systems]]
Ze zdejší výroby byla zachována výroba měrné a čerpací techniky, která se v roce [[1993]] ze závodu vyčlenila do dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS, a. s.<ref name="systems">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Adast Systems | url = http://www.adamovaokoli.cz/firmy_organizace/adast_systems.html | datum vydání = 2014-09-27 | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref> Roku [[2003]] se změnil vlastník společnosti a ta od této chvíle nesla název ADAMOV - SYSTEMS, a. s. Tímto taktéž společnost vypustila ze svého loga znak Adamovských strojíren, které používala. O pět let později se společnost vrátila k názvu Adast Systems, a. s.<ref name="systems" />
==== Ostatní podniky ====
Mezi dalšími podniky, které v Adamově sídlí v bývalém areálu Adamovských strojíren, patří společnosti Eden Europe, s.r.o., která se zabývá výrobou regálových systémů, EXPONO Steelforce, a.s., jenž dodává hutních materiálů či TENZA cast, a.s. vyrábějící zinkové odlitky.
=== Služby ===
Ve městě jsou zřízeny dvě pobočky [[Česká pošta|České pošty]] (jedna v A-centru na Nádražní ulici a druhá v domě služeb na Družstevní ulici)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Adamov
| url = https://www.postaonline.cz/vyhledani-psc/-/vyhledat/postu/dotaz?p_auth=DV19on5A&p_p_lifecycle=1&_psc_WAR_pcpvpp_templateDir=template&_psc_WAR_pcpvpp_theme=simple&_psc_WAR_pcpvpp_template=form-close&_psc_WAR_pcpvpp_dynamicAttributes=%7B%7D&_psc_WAR_pcpvpp_themeExpansionToken=%7E%7E%7E&_psc_WAR_pcpvpp_expandTheme=%7E%7E%7Esimple&_psc_WAR_pcpvpp_cssClass=uniform&_psc_WAR_pcpvpp_id=searchPostForm&_psc_WAR_pcpvpp_struts.portlet.mode=view
| datum přístupu = 2015-12-02
| vydavatel = Česká pošta
| místo = Praha
}}</ref> Na bezpečnost dohlíží městská policie zřízená v roce 1992<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Město Adamov | url = http://www.adamov.cz/mestsky-urad/mestska-policie-adamov | datum vydání = | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Město Adamov}}</ref>. V domě číslo popisné 436 v Fibichově ulici má svou zbrojnici místní jednotka dobrovolných hasičů<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Dům číslo popisné 436 - Požární zbrojnice dobrovolných hasičů | url = http://www.adamovaokoli.cz/stavby/cp436.html | datum vydání = 2016-04-13 | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>. V A-centru se také nachází supermarket [[Albert]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Supermarket Adamov
| url = http://www.albert.cz/nase-prodejny/supermarket-adamov
| datum přístupu = 2015-12-02
| vydavatel = Albert
| místo = Praha
}}</ref>.
== Doprava ==
[[Soubor:Train stations in Adamov.JPG|thumb|[[Adamov (nádraží)|Železniční nádraží]] v Adamově]]
V roce 1849 došlo k otevření [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční tratě]] spojující [[Brno]] s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] s [[Adamov (nádraží)|nádražím]] jižně od centra Adamova a [[1869]] pak k jejímu zdvoukolejnění. Roku 1998 byly dokončeny práce na její elektrifikaci a od roku 1999 je trať součástí [[První železniční koridor|Prvního železničního koridoru]]. Železnice hrála v rozvoji místních železáren velkou roli. Díky jejímu dobudování nastal rozkvět místních průmyslu.<ref>Pilnáček, J.: Adamovské železárny 1350 – 1928, s. 81.</ref>
Kvalitního spojení s okolím v podobě asfaltové silnice se Adamov dočkal v roce [[1937]], kdy byla vybudovaná po několikaleté urgenci adamovských zastupitelů na různých odpovědných místech silnice z Brna kolem řeky Svitavy přes [[Bílovice nad Svitavou]] do Adamova.
Od roku [[1968]] je v Adamově zřízena městská autobusová doprava, kterou provozuje [[ČAD Blansko]]. MHD je zahrnuta v [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje]].
== Společnost ==
=== Školství ===
[[Soubor:Town halls in Adamov 2018.jpg|Vlevo budova postavená v roce 1857 pro potřeby školy. Dnes v budově sídlí městský úřad a městská policie. Vpravo druhá budova městského úřadu postavená na přelomu 80. a 90. let]]
[[Soubor:2020-08-24 Elementary school in Adamov (Ronovska).jpg|thumb|Budova Základní školy postavená v roce 1956]]
[[Soubor:SOU Adamov.JPG|left|thumb|Učňovské dílny v Josefově Adamovských strojíren Adamov]]
[[Soubor:Elementary school in Adamov (Horka) 2.JPG|thumb|Budova Základní školy postavená v roce 1966]]
Počátky školství v Adamově spadají do 2. poloviny [[18. století]]. V roce [[1780]] se začalo vyučovat čtení, psaní a počítání v domě číslo 7. Prvním známým učitelem byl Jan Procházka, který vyučoval v letech [[1814]]–[[1850]].<ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 74.</ref>
Dne [[1. listopad]]u [[1857]] byla otevřena nová budova školy, kterou nechal společně s [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostelem svaté Barbory]], farou a hřbitovem postavit majitel místních železáren [[Alois II. z Lichtenštejna|Alois II. z Liechtenštejna]]. <ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 92.</ref> V 70. letech 19. století zaznamenalo místní školství vlnu germanizačních snah. V novém školním roce 1872/1873 bylo započato s výukou německého jazyka. Tato tu vydržela do roku 1882, kdy byla zrušena.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Grolich | jméno = Vratislav | titul = Germanisační snahy v adamovském školství v letech 1872 – 1884 | periodikum = Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí | rok = 1969 | ročník = XIII | číslo = 4 | strany = 9}}</ref>
Od roku [[1920]] se vyučovalo taktéž v budově bývalé vily brněnského advokáta německého původu Friedricha Kloba. Dne [[3. říjen|3. října]] [[1926]] došlo k slavnostnímu otevření nově postavené budovy měšťanské školy, která se tak stala ozdobou obce.
Konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]] přinesl přerušení školní výuky a značné poškození školy a jejího vybavení od německých vojáků a sovětského bombardování.
Dne [[17. prosinec|17. prosince]] [[1956]] se započalo vyučovat v nové škole ve čtvrti Klementa Gottwalda.<ref name="Budiš, 75">BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 75.</ref> O deset let později byla dne [[2. říjen|2. října]] otevřena další budova školy, tentokrát na Horce.<ref name="Budiš, 75" /> V roce [[1976]] byla tato budova rozšířena o přístavbu. Postupně se vyučování omezilo pouze na tyto dvě budovy, v nichž se vyučuje dodnes.
Kromě základních škol byly v Adamově zřízeny učňovské obory pod záštitou [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]] (později SOU strojírenské), které zanikly, dále Soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, taktéž zaniklá, a [[Základní umělecká škola]]. Základní škola a mateřská škola od roku 2005 působí jako jedna příspěvková organizace. <ref>{{Citace periodika | periodikum = Adamovský zpravodaj | odkaz na periodikum = http://www.adamov.cz/informace/zpravodaj-mesta | rok = 2005 | měsíc = květen | číslo = 5 | strany = 1 | url = http://adamov.realhost.cz/img/upload/zpravodaj/2005/zpravodaj-0505.pdf | jazyk = {{cs}}}}</ref>
=== Kultura ===
[[Soubor:Mestske kulturni stredisko - Adamov (2014).JPG|thumb|Budova Městského kulturního střediska v Adamově po rekonstrukci]]
Za doložitelný počátek rozvoje kultury v Adamově lze označit rok [[1863]], ve kterém vznikl Čtenářský spolek.<ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 105.</ref> Tento spolek pěstoval mezi svými členy především čtení české literatury a novin, a tím šířil české uvědomění. Mezi další spolky patřil například [[Sokol (spolek)|Sokol]], který vznikl v roce [[1890]], či [[Dělnická tělocvičná jednota]] založená roku [[1905]].<ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 128–129.</ref> Tyto spolky započaly rozvíjet kromě sportů také amatérské divadlo.
Roku [[1931]] bylo v Adamově založeno Pěvecké sdružení [[Hlahol adamovský|Hlahol]], které navázalo na volné sdružení Pěvecký kroužek Moravan.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Zelík | jméno = Jaroslav | titul = Vývoj kulturního života v Adamově; 30 let ZK ROH – 30 let vlastivědy | periodikum = Vlastivědný věstník Moravský | rok = 1986 | ročník = 38 | číslo = II | strany = 210}}</ref>
Masivní rozvoj kultury nastal po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v roce [[1952]], kdy byl v Adamovských strojírnách založen Závodní klub.<ref name="Budiš, 105" /> Pod jeho patronací začaly vznikat různé kroužky, které se podílely na rozvoji kulturního života v Adamově. Mezi nejaktivnější patřil historicko-vlastivědný kroužek, který vydával v letech 1957–1972 vlastní časopis, dále filmový, estrádní apod. K utlumení kulturní činnosti došlo po zániku Závodního klubu v 90. letech.
Od roku 1993 v Adamově působí příspěvková organizace Městské kulturní středisko, pod kterým se koná převážná část kulturních akcí v Adamově. S tím jí pomáhá několik dalších organizacích jako například Městský klub mládeže či různé městské výbory, spolky a kroužky.
== Sport ==
[[Soubor:TJ Spartak Adamov vs. TJ Sokol Černá Hora (2014).JPG|left|thumb|TJ Spartak Adamov v domácím zápase okresního přeboru s týmem TJ Sokol Černá Hora na zimním stadionu v Blansku]]
[[Soubor:Football stadium in Adamov.jpg|thumb|Fotbalový stadion Jindřicha Svobody v Adamově]]
Historie organizované tělovýchovy a sportu se v Adamově začala psát po založení [[Sokol (spolek)|Sokola]] v roce [[1890]] a [[Dělnická tělocvičná jednota|Dělnické tělocvičné jednoty]] v roce [[1905]]. Tyto dva spolky především pěstovaly cvičení, výlety do okolí a různé sporty jako běh na lyžích, volejbal apod.
V roce [[1930]] byl založen fotbalový klub [[FK Adamov|SK Adamov]].<ref>BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 140.</ref> Tento klub existuje se střídavými výsledky až dodnes. Na adamovském fotbalovém hřišti s fotbalem začínal také na konci 60. let český fotbalový reprezentant [[Jindřich Svoboda (fotbalista)|Jindřich Svoboda]], střelec zlatého gólu na [[Letní olympijské hry 1980|Olympijských hrách 1980]]. Místní stadion po něm nese název a v roce [[2014]] mu bylo uděleno čestné občanství Adamova.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zprávy z radnice | url = http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/zpravodaj/zpravodaj_1407.pdf | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Město Adamov | url archivu = https://web.archive.org/web/20140827124042/http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/zpravodaj/zpravodaj_1407.pdf | datum archivace = 2014-08-27 | nedostupné = ano }}</ref>
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se sport sdružoval pod hlavičkou Tělovýchovné jednoty (TJ). Zde působily kluby ledního hokeje, který vznikl snad na přelomu 40. a 50. let<ref>{{Citace monografie | příjmení = Skřípský | jméno = Zdeněk | spoluautoři = et al. | titul = Historie hokeje v blanenském a boskovickém regionu | místo = Blansko | rok = 2008 | vydavatel = Okresní svaz ledního hokeje | strany = 12}}</ref>, házené působící od roku [[1957]], lyžařský od 50. let a vytrvalostního běhu vzniklého v 70. letech. Zmíněné kluby postupem času zanikly. Ty, které dodnes působí, jsou kluby fotbalový (TJ Spartak Adamov), orientačního běhu (založen [[1977]]), stolního tenisu (počátky v 50. letech), šachů (založen [[1978]]) a tenisový (založen [[1972]]). Mezi nově vzniklé kluby se řadí florbalový, cyklisticko-všestranný, oddíl juda, šipkový klub a oddíl petanque.
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Bustara P. Jilemnickeho.jpg|thumb|left|Busta Petera Jilemnického]]
=== Z města ===
[[Soubor: Church of Saint Barbara in Adamov6.JPG|thumb|Kostel svaté Barbory]]
Mezi nejstarší stavby ve městě patří [[Adamov (zámek)|zámek]], dokončený roku [[1809]]. Ten si zde nechal zbudovat lichtenštejnský kníže [[Jan I. z Lichtenštejna]] knížecím stavitelem [[Josef Hardtmuth|Josefem Hardtmuthem]]. Zámek od druhé poloviny 20. století, kdy došlo k masivní výstavbě průmyslových objektů, obklopují výrobní haly bývalé adamovské strojírny a samotná stavba je využívána jako průmyslový objekt.
[[Alois II. z Lichtenštejna]], syn zmíněného Johanna, v Adamově roku [[1857]] nechal zbudovat [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostel]], který byl zasvěcen [[Barbora z Nikomédie|svaté Barboře]], patronce horníků. Kostelu taktéž věnoval zakoupený [[Světelský oltář|oltář]], pocházející ze [[Zwettl]]u ([[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]]). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku [[16. století]]. Kromě kostela byla také zbudována fara, hřbitov (tyto společně s kostelem vyhlášeny jako kulturní památky) a budova školy.
Z počátku století taktéž pochází tzv. [[Skalní sklep]], lidově Skalák (německy Felsenkeller). Budova vyrostla na původním místě bývalé hospody stejného názvu. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové.
Ve městě se také nachází tři busty významných osobností. Tou nejstarší je busta [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]] od akademického sochaře [[Jan Tříska (sochař)|Jana Třísky]] na Smetanově náměstí. Tato byla slavnostně odhalena [[23. květen|23. května]] [[1937]]<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Busta Bedřicha Smetany | url = http://www.adamovaokoli.cz/pamatniky/smetana.html | datum vydání = 2016-06-19 | datum přístupu = 2016-07-24 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>. O dva roky později byla odhalena bez slavnostního aktu busta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]]. Ta je nyní umístěna před základní školou na ulici Komenského. Busta [[Peter Jilemnický|Petera Jilemnického]] před základní školou na ulici Ronovská byla slavnostně odhalena [[10. listopad]]u [[1963]]<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Busta Petera Jilemnického | url = https://www.adamovaokoli.cz/pamatniky/jilemnicky.html | datum přístupu = 2020-09-04 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>.
V zátiší nedaleko [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostela svaté Barbory]] se nachází [[Socha Rudoarmějce (Adamov)|socha Rudoarmějce]], který byl v Adamově slavnostně odhalen [[10. červen|10. června]] [[1951]]. Zátiší dotváří památník padlých adamovských občanů ve světové válce a zaměstnanců strojírny popravených v období nacistické okupace.
[[Soubor:Museum a Stara hut u Adamova.JPG|thumb|left|[[Stará huť u Adamova|Huť Františka]] s muzeem]]
=== Z okolí ===
[[Soubor:Novy hrad (Olomucany)1.jpg|thumb|Vstupní brána Nového hradu]]
Adamov leží na západní hranici [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|CHKO Moravský kras]], přičemž tedy může působit jako výchozí bod střední části této oblasti. Díky krasovému charakteru Moravského krasu se může okolí města pochlubit s celou řadou jeskyní, mezi nejznámější pak patří například [[Býčí skála]], v níž v roce [[1872]] archeolog [[Jindřich Wankel]] nalezl známou plastiku bronzového býčka, dále [[Jáchymka]], [[Sobolova jeskyně]], [[Kostelík (jeskyně)|Kostelík]], [[Výpustek]], [[Jestřábka]], [[Drátenická jeskyně]], jeskyně [[Vokounka (jeskyně)|Vokounka]] a [[Nad Švýcárnou (jeskyně)|Nad Švýcárnou]]. Na celém území [[Moravský kras|Moravského krasu]] se celkem nachází přes 1 600 jeskyní
Hrady, které se nacházejí v hustých adamovských lesích, jsou [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]], společně se zbytky původní fortifikace nazývané [[Nový hrad (okres Blansko)#Starý hrad|Starý hrad]], [[Ronov (hrad, okres Brno-venkov)|Ronov]] zaniklý na počátku [[15. století]] a [[Hrádek u Babic]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]].
[[Soubor:Alexandrovka (20.5.2009).JPG|thumb|left|Alexandrova rozhledna]]
Mezi pozůstatky po těžbě železné rudy v okolních lesích patří, kromě několika pozůstatků po důlních mírách, také tzv. [[Stará huť u Adamova|Stará huť]] z poloviny [[18. století]], která byla roku [[1971]] vyhlášena [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou]].
V nedalekém [[Vranov (okres Brno-venkov)|Vranově]] se nachází poutní [[Kostel Narození Panny Marie (Vranov)|kostel Narození Panny Marie]] s hrobkou rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] a ve [[Křtiny (okres Blansko)|Křtinách]] [[Kostel Jména Panny Marie (Křtiny)|kostel Jména Panny Marie]].
Na konci 19. století postavená kamenná [[Alexandrova rozhledna]] tyčící se nad svitavským údolím je dominantou města, přestože se nachází v lesích na okraji katastru sousední obce [[Babice nad Svitavou]].
V adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. [[Máchův památník]]) a kamenných portálů studánek tzv. [[Lesnický Slavín]]. Tento již vzniká od roku [[1929]], kdy došlo k jeho založení<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Lesnický Slavín | url = http://www.adamovaokoli.cz/zajimavosti/lesnicky_slavin.html | datum vydání = 2012-04-18 | datum přístupu = 2016-07-24 | vydavatel = Adamov a okolí}}</ref>.
V okolních lesích je také vyhlášeno několik přírodních rezervací – [[Dřínová]], [[Jelení skok]], [[Coufavá]] – a národní přírodní rezervace [[Býčí skála (národní přírodní rezervace)|Býčí skála]].
== Osobnosti ==
* [[Jaroslav Bernášek]] ([[1951]]) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta,
* [[Jan Fibich]] ([[1819]]–[[1882]]) – otec hudebního skladatele [[Zdeněk Fibich|Zdeňka Fibicha]], v Adamově žil na odpočinku, je zde taktéž pohřben,
* [[Anna Hübnerová]] ([[1860]]–[[1891]]) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově,
* [[Vatroslav Jagić]] ([[1838]]–[[1923]]) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti,
* [[Peter Jilemnický]] ([[1901]]–[[1949]]) – spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928 – 1929 společně se svojí manželkou [[Růžena Jilemnická|Růženou]]. V Adamově byla vystavěna jeho busta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě,
* [[Johann Victor Krämer]] ([[1861]]–[[1949]]) – malíř,
* [[Zdeněk Kroupa]] ([[1922]]–[[1999]]) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova,
* [[Josef Štěpán Maleček]] ([[1890]]–[[1983]]) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, [[Moravský kras|Moravského krasu]] a [[Brno|Brna]],
* [[František Xaver Naske]] ([[1884]]–[[1959]]) – akademický malíř a grafik, manžel herečky [[Růžena Nasková|Růženy Naskové]], svá školní léta prožil v Adamově,
* [[Sára Nová]] (* 1984), zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní,
* [[Jan Novotný (politik KSČ 1913)|Jan Novotný]] (1913–?) – politik, poslanec Národního shromáždění ČSR a předseda MěNV v Adamově,
* [[František Pokorný (výtvarník)|František Pokorný]] ([[1902]]–[[1972]]) – výtvarník,
* [[Leonid Pribytkov]] ([[1895]]–[[1971]]) – operní pěvec ruského původu, v letech 1925–1952 člen opery [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]]. Je zde též pohřben,
* [[Tomáš Prnka]] ([[1926]]–[[2013]]) – duchovní na adamovské faře v letech 1966 – 1973,
* [[Robert Schoeller]] ([[1873]]–[[1950]]) – obchodník v cukrárenském průmyslu,
* [[Antonín Schumann]] ([[1868]]–[[1936]]) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936,
* [[Theodor Slouka]] ([[1884]]–[[1944]]) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici,
* [[Jindřich Svoboda (fotbalista)|Jindřich Svoboda]] ([[1952]]) – fotbalista, olympijský vítěz [[1980]] a mistr republiky [[1978]].
== Odkazy ==
Řádek 262 ⟶ 301:
* [[Římskokatolická farnost Adamov]]
* [[Městská autobusová doprava v Adamově]]
* [[Adamovské strojírny]]
* [[FK Adamov]]
Řádek 277 ⟶ 317:
{{Portály|Geografie|Morava}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Adamov (okres Blansko)]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
| |||