Viléma Meistera léta tovaryšská: Porovnání verzí

'''''Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání''''' (''Wilhelm Meisters Wanderjahre, oder Die Entsagenden'') je čtvrtý [[román]] [[Němci|německého]] [[spisovatel]]e [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga Goetha]] a volné pokračování jeho románu ''[[Viléma Meistera léta učednická]]'' (1795–1796). Ačkoli dílo bylo započato již během 90. let 18. století, první vydání se objevilo až roku [[1821]], a druhé, podstatně přepracované, v roce [[1829]].<ref name="SLOV">{{Citace monografie|příjmení=Glosíková|jméno=Viera|příjmení2=Tvrdík|jméno2=Milan|spoluautoři=a&nbsp;kol.|odkaz na autora=|titul=Slovník německy píšících spisovatelů - Německo|místo=Praha|rok=2018|vydání=1|vydavatel=Libri|počet stran=808|kapitola=|strany=245–246|isbn=978-80-7277-560-6}}</ref>

 

Vilém Meister patří společně s [[Faust (Goethe)|Faustem]] k celoživotním Goethovým tématům. Již v letech 1777-1786 vznikl fragment ''[[Viléma Meistera léta učednická#Vznik a charakteristika románu|Viléma Meistera divadelní poslání]]'' (''Wilhelm Meisters theatralische Sendung''),který popisuje snahu jedince osvobodit se z omezeného měšťanského prostředí a najít vnitřní naplnění a společenskou užitečnost v divadelní dráze.<ref name="PRE1">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta učednická|místo=Praha|rok=1958|vydání=|vydavatel=SNKLHU|počet stran=581|kapitola=|strany=7-27 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000683959}}</ref>

Přepracováním a zásadním myšlenkovým rozšířením tohoto raného díla vznikl román ''[[Viléma Meistera léta učednická]]'', ve kterém Goethe překonal svou iluzi, že plného rozvoje lidské osobnosti lze dosáhnout pouze uměleckou existencí, která není vázána umrtvujícími společenskými konvencemi. Vilém Meister poznává neúčinnost této existence a dospívá k aktivní účasti na společenském životě, čímž jeho učednická léta končí.<ref name="SLOV"/> Nekončí tím však Vilémův vývoj. Po letech učednických následují léta tovaryšská (vandrovní) a nakonec mistrovská, která však Goethe již nestihl napsat a svůj umělecký záměr se mu tak nepodařilo dokončit.<ref name="MACU">{{Citace monografie|příjmení=Macura|jméno=Vladimír|spoluautoři=a&nbsp;kol.|odkaz na autora=Vladimír Macura|titul=Slovník světových literárních děl I.|místo=Praha|rok=1988|vydání=1|vydavatel=Odeon|počet stran=475|kapitola=|strany=298–299|id=cnb001277745}}</ref>

 

 

Po formální stránce tvoří dílo útvar zcela specifický. Hlavní děj je často přerušovaný [[povídka|povídkami]] a [[novela (literatura)|novelami]], které jsou propleteny s prvky [[román v dopisech|románu v dopisech]], [[Deník (literatura)|deníkovými záznamy]], [[aforismus|aforismy]], [[báseň|básněmi]] a autorskými [[komentář]]i zdánlivě s vlastním dějem nesouvisejícími.<ref name="PRE2">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta tovaryšská; Viléma Meistera divadelní poslání|místo=Praha|rok=1961|vydání=|vydavatel=SNKLU|počet stran=730|kapitola=|strany=7-32 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000612202}}</ref> Ve vyprávění postupně převládá [[Utopie|utopický]] prvek a román se díky rozpadu své formy mění v [[traktát]].<ref name="MACU"/>

<references />

{{Portály|Literatura|Německo|}}

{{Autoritní data}}