Josef von Smola (1764–1820): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úpr.
Řádek 12:
 
== Život ==
V armádě začal v roce 1780 jako střelec u dělostřelectva. V roce 1786 získal hodnost poručíka. Ve válce proti Turkům se významně podílel na obležení měst [[Šabac]] a [[Bělehrad]]. V roce 1790 se proslavil zásadním zlepšením organizaci dělostřelectva ve [[Vlámsko|Flandrech]]. V roce 1792 se zúčastnil [[Francouzské revoluční války|tažení proti Francii]], mimo jiné, v [[bitva u Jemappes|bitvě u Jemappes]]. V roce 1793 se ujal velení baterie jízdního dělostřelectva kolony arcivévody Karla. Následně s ní 18.3.1793 pomohl vyhrát [[bitva u Neerwindenu|bitvu u Neerwindenu]] a za toto vítězství byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Marie Terezie.
 
V [[Bitva u Fleurus (1794)|bitvě u Fleurusu]] v roceroku 1794 byl vážně zraněn. V roce 1796 byl povýšen na nadporučíka, za klíčovou pomoc při obraně pevnosti [[Ehrenbreitstein]] u [[Koblenz|Koblence]]. V květnu 1800 byl v bitvě u [[MesskirchMeßkirch|MeßkirchuMesskirchu]] podruhé těžce zraněn. Dále pokračoval jako major v České legii. V roce 1805 bojoval v Itálii. V roce 1809, již jako plukovník, vedl artilerii 3. armádního sboru v bitvě [[bitva u Řezna|u Řezna]]. Byl vyznamenán druhým křížem Řádu Marie Terezie, tentokrát komandérským, a povýšen na generálmajora. Roku 1813 velel rakouskému dělostřelectvu v Bitvě národů u [[bitva u Lipska|Lipska]].{{Fakt/dne|20200522085759|}}
 
Nebyl však pouze velitelem, ale také inženýrem a autorem mnoha inovací v dělostřelectvu. Jednou ze známějších bylo například v roce 1807 dělo s montáží na zeď.
 
Byl ženatý s Marií von Smola, baronkou von Häring (1771–1807). Jeho dva synové [[Josef von Smola (1805–1856)|Josef von Smola mladší]] a [[Karl von Smola]] byli také důstojníci. Posledními žijícími potomky jsou Miloslav Smola (* [[29. srpen|29. srpna]] [[1949]] v [[Praha|Praze]]) a Miloslav von Smola (* [[6. leden|6. ledna]] [[1986]] v [[Praha|Praze]]), oba v současné době žijí v [[Česko|České republice]].{{chybí zdroj}}
 
== Literatura ==