Karpaty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopracováno (aspoň pro teď) |
doladění úprav, ref na dějepisný atlas k historii značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 137:
== Geografické vymezení ==
[[Soubor:Mapcarpat2.png|Mapka č. 1: Klasické dělení Karpat (včetně srbské části): 1 – Vnější západní, 2 – Vnitřní západní, 3 – Vnější východní, 4 – Vnitřní východní, 5 – Jižní, 6 – Rumunské západní, 7 – Transylvánská vysočina, 8 – Srbské Karpaty; řeky: a – Visla, b – Dunaj, c – Tisa, d – Sáva, e – Dněstr, f – Prut |náhled]]
Dle [[geomorfologie|geomorfologického dělení]] jsou [[Dělení Karpat|Karpaty]] [[geomorfologický subsystém|geomorfologickým subsystémem]] [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Jejich přesné vymezení se však v literatuře různí a existují na něho různé pohledy; často, avšak nikoli výhradně, je přijímána definice polského geologa [[Jerzy Kondracki|Jerzyho Kondrackého]] z roku 1989.<ref name=":13">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kadlečík
Řádek 166:
== Dělení Karpat ==
{{Podrobně|Dělení Karpat}}
[[Soubor:Carpathians division.svg|alt=mapa|náhled|Mapka č. 2: Novější dělení dle Kondrackého (1989): Západní Karpaty jsou děleny na Vnější (1), Centrální (2) a Vnitřní (3), Rumunské západní Karpaty sjednoceny s Transylvánskou vysočinou (7). Pohoří Poiana Ruscă a Banátské hory jsou zahrnuty do Jižních Karpat (6) stejně jako Srbské Karpaty, zde v úzkém pojetí zahrnujícím pouze jižní břeh Dunaje. Východní Karpaty (4, 5) jsou stejné jako v mapě nahoře, hranice mezi Západními a Východními je posunuta více na východ. (I. – Vněkarpatské sníženiny, II. – Dolnodunajská nížina, III. – Panonská pánev)]]
Podobně jako samotné vymezení Karpat, i jejich dělení je předmětem rozporů a v jednotlivých zdrojích a zemích se dosti liší.<ref name=":4" /> Nejčastěji se v literatuře Karpaty dělí na tři [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] – [[Západní Karpaty|Západní]], [[Východní Karpaty|Východní]] a [[Jižní Karpaty]]. Hranice mezi Západními a Východními Karpaty je kladena buď do oblasti [[Lupkovský průsmyk|Lupkovského průsmyku]], nebo dále na západ do [[Kurovské sedlo|Kurovského sedla]] (též Tyličského) na slovensko-polské hranici, zhruba na spojnici měst [[Bardejov]] a [[Nowy Sącz]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vněkarpatské sníženiny
Řádek 189:
| datum přístupu = 2021-05-26
| jazyk = cs
}}</ref> Rumunské západní Karpaty jsou přitom vymezeny taktéž nejednoznačně: hranice buď probíhá údolími řek [[Cerna (řeka)|Cerna]] a [[Timiș (řeka)|Timiș]] (viz
Přehled karpatských geomorfologických subprovincií a jejich nejvyšších vrcholů je následující:
Řádek 200:
#[[Rumunské Západní Karpaty]] ([[Cucurbăta Mare]], 1 849 m n. m.)
#[[Transylvánská vysočina]] (nejvyšší vrcholy ojediněle kolem 800 m n. m.)
#[[Srbské Karpaty]] ([[Šiljak]], 1 560 m n. m.); někdy jsou přiřazovány ke Karpatům jižním, jindy do Karpat vůbec nejsou zařazovány
[[Soubor:Stříbrnické paseky (8).jpg|alt=Nízké zalesněné kopce, louka, polní cesta s
Největší část Karpat, zhruba 55 % jejich rozlohy, se nachází v Rumunsku. Z ostatních zemí připadá na Slovensko 17 %, na Ukrajinu necelých 11 %, na Polsko necelých 10 %, na Maďarsko 3,8 %, na Česko 3,3 % a na Rakousko a Srbsko (v nejužší definici) méně než 0,5 % rozlohy.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Fitogeograficzne problemy Karpat
Řádek 240:
}}
[[Soubor:Łomnica a1.jpg|alt=Panoramatický pohled na horský štít|náhled|[[Lomnický štít]] (2 634 m) ve Vysokých Tatrách, třetí nejvyšší hora Karpat]][[Soubor:Belá (ZA), ovce - panoramio.jpg|alt=Ovce na vysokohorské louce, za nimi zasněžené panorama hor|náhled|Pastva ovcí na Slovensku]]
[[Soubor:Dreveník, 2019 (08).jpg|alt=Suché louky, v
=== Slovenské Karpaty ===
Řádek 297:
** [[Vihorlatské vrchy]]
}}
[[Soubor:Połonina Wetlińska - panoramio.jpg|náhled|Typická karpatská polonina, východní Polsko|alt=Hory s
=== Polské Karpaty ===
Řádek 343:
* [[Vihorlatsko-gutinská oblast]]
* [[Maramurešsko-rodenská oblast]], např. [[Maramurešské pohoří]] (Rachivs'ki hory)
[[Soubor:Pietrosu Mare.jpg|náhled|Krajina východních Karpat, pohoří [[Rodna]]|alt=
=== Rumunské Karpaty ===
Řádek 393:
* [[Munții Metaliferi]]
*'''[[Transylvánská vysočina]]'''}}
[[Soubor:Bükk, Háromkő.JPG|alt=V
=== Maďarské Karpaty ===
Řádek 423:
=== Geologická stavba ===
[[Soubor:Петрашівська стінка.JPG|vlevo|náhled|Zvrásněné vrstvy [[Flyš|flyšových]] usazenin, typické pro vnější pásmo Karpat|alt=Pohled na erodovanou skálu u řeky]]
Karpaty jsou [[pásemné pohoří]] s komplexní geologickou strukturou, která navazuje na Alpy. Geologicky je vnější část západních a východních Karpat tvořena širokým pásmem [[Flyš|flyšových]] příkrovů, tvořených paleogénními až křídovými usazeninami [[Jílovec|jílovců]], [[Pískovec|pískovců]] a [[Slepenec|slepenců]]. V centrálních, jádrových částech Západních Karpat a prakticky v celých Jižních Karpatech převládají staré hlubinné vyvřeliny a metamorfované horniny [[Krystalinikum|krystalinika]], převážně [[Žula|granity]] a [[Granitoid|granitoidy]]. Na ně pak často i v celých dílčích pohořích, jako jsou [[Malá Fatra|Malá]] a [[Velká Fatra]], [[Pieniny]], [[Slovenský ráj|Slovenský ráj]], [[Hășmaș]], [[Ceahlău]], [[Piatra Craiului]] nebo [[Munții Apuseni|Apuseni]], nasedají mladší, druhohorní [[Vápenec|vápence]] a [[Dolomit (hornina)|dolomity]], které jsou mnohde silně zkrasovatělé (například v masivu [[Bihor (pohoří)|Bihor]]). Tyto horniny vystupují na povrch také v [[Bradlové pásmo|Bradlovém pásmu]] na rozhraní mezi Vnějšími a Vnitřními západními Karpatami. Ve vnitřních oblastech přiléhajících k Panonské a Transylvánské pánvi je pak prstenec [[Vulkanismus|vulkanických pohoří]] složených z povrchových vyvřelin – [[Andezit|andezitů]], [[Dacit|dacitů]] a [[Čedič|čedičů:]] [[Mátra]], [[Căliman]], [[Harghita (pohoří)|Harghita]], [[Vihorlatské vrchy|Vihorlat]], [[Zemplínské vrchy]] a další
[[Vněkarpatské sníženiny]] (neboli karpatská předhlubeň) jsou pozůstatky někdejších průlivů mezi horskými pásmy Karpat a hercynikem a jako takové jsou vyplněny mořskými sedimenty, následně po vyzvednutí pak sedimenty říčními a eolickou [[Spraš|spraší]], své uloženiny zanechal na jejich severu též pevninský ledovec. Podobně [[Panonská pánev|Panonie]] je stále poklesávající pozůstatek pevninské desky Tisie překrytý od druhohor nánosy sedimentů. V různých oblastech karpatského oblouku se nalézají ložiska nerostných surovin, například [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]], [[Černé uhlí|černého]] a [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]], [[Ruda|kovových rud]] (nejvíce v pohoří [[Metaliferi]] v Apusenách) a [[Halit|kamenné soli]], která se těžila mimo jiné v oblasti Maramureše a [[Solotvina|Solotviny]]; pozůstatky po těžbě jsou zde solná jezera využívaná v současnosti k léčebným a rekreačním účelům.<ref name="Král" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika
Řádek 443:
=== Geologický vývoj ===
[[Soubor:Carpathians_dem.jpg|náhled|Reliéf pohoří|alt=fyzická mapa s
Vznik karpatského pohoří je výsledkem dlouhodobého procesu [[Alpinské vrásnění|alpínského vrásnění]], jehož impulzem byla kolize [[Africká deska|Africké tektonické desky]] s několika okrajovými krustálními bloky (Apulie, Tisie, Alcapa, moesijská deska, [[Český masiv]]) [[Eurasijská deska|Eurasijské desky]]. Vrásnění začalo již ve spodní [[Křída|křídě]] vyzvednutím vnitřních [[Krystalinikum|krystalinických]] útvarů z druhohorního geosynklinálního moře; tím vznikla jádrová pohoří Karpat, po jejichž obvodu pak docházelo k usazování flyšových vrstev. Vrásnění pokračovalo ve starších až mladších třetihorách zvednutím těchto vrstev a vyvrásněním vnějšího pásu pohoří. Navazujícím orografickým projevem bylo probuzení vulkanické činnosti (zhruba před 50 miliony lety), která dala vzniknout pásu vnitřních sopečných pohoří; poslední erupce karpatských vulkánů jsou odhadovány do doby před 40 až 10 tisíci lety.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global Volcanism Program
Řádek 462:
== Geomorfologie ==
[[Soubor:Rysy, wierzcholek slowacki.jpg|alt=Pohled na nejvyšší skalnaté hřebeny, uprostřed vrchol s
Oproti jiným alpidským pohořím jsou Karpaty méně kompaktní. To znamená, že zde není žádný souvislý hlavní hřeben, ale horstvo se skládá z většího množství navazujících dílčích pohoří oddělených kotlinami a průsmyky.<ref name=":8" /> [[Reliéf (geografie)|Reliéf]] Karpat je zejména strukturní. Patrné je to například ve Vnějších Karpatech, kde paralelní horské hřbety odpovídají [[Antiklinála|antiklinálám]] či [[příkrov]]ovým jednotkám. Vnitřní Západní Karpaty a celé Jižní Karpaty mají [[Kra (geologie)|kernou stavbu]], kdy vyvýšené kry tvoří horská pásma a masivy a pokleslé kry tvoří mezihorské [[Pánev (geomorfologie)|pánve]], [[Kotlina|kotliny]] a [[Brázda (geomorfologie)|brázdy]]. Strukturní je i uspořádání říční sítě – hojná jsou údolí podélná, probíhající ve směru horských pásem, zatímco příčná údolí jsou obvykle krátká a soutěskovitá; někdy však protínají i celá horská pásma, tak jako průlom [[Olt (řeka)|Oltu]] průsmykem [[Průsmyk Turnu Roșu|Červené věže]] nebo [[Železná vrata]] na Dunaji, se 144 kilometry nejdelší soutěska v Evropě.<ref name="Král" />
Většina pohoří má ráz lesnatých [[Hornatina|středohor]], modelovaný činností řek a [[Svahový pohyb|svahovými pohyby]]. V různých nadmořských výškách jsou zachovány zbytky [[Neogén|neogenních]] zarovnaných povrchů, které dokládají období tektonického klidu a zmenšování výškových rozdílů mezi fázemi horotvorných procesů. V Jižních a Západních Karpatech jsou rozlišovány tři úrovně těchto zarovnaných povrchů.<ref name="Král" /> Transylvánská vysočina, většina moravských Karpat mimo hlavní hraniční pohoří a slovenské i polské podhůří mají ráz zvlněných [[Pahorkatina|pahorkatin]] a [[Vrchovina|vrchovin]].
Řádek 528:
== Klimatické poměry ==
[[Soubor:Брескул.jpg|náhled|Zimní inverze v ukrajinské [[Čornohora|Čornohoře]]|alt=Pohled na pohoří v
Klima Karpat je převážně typicky [[Mírný podnebný pás|středoevropské]] a mírně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], přičemž jeho kontinentalita vzrůstá směrem od západu k východu, což se projevuje i na posunu nadmořských výšek u [[Vegetační stupňovitost|vegetační stupňovitosti]]. Co do vlhkosti se zde projevuje [[srážkový stín]] Alp a [[Český masiv|Českého masivu]], jež leží blíže k oceánu. Nejsušší jsou nejnižší polohy, například celoroční [[Srážky|srážkový úhrn]] v Transylvánské pánvi je pouze 600 mm. Srážkové úhrny stoupají s nadmořskou výškou a také západ pohoří je výrazně vlhčí než jeho východ a jih: v Tatrách mohou srážky přesahovat i 2000 mm ročně, zatímco ve východních a jižních Karpatech se úhrny pohybují mezi 1000–1200 mm. Nejvíce srážek spadne průměrně v červnu, ale ve vyšších polohách jsou srážky během roku rozloženy rovnoměrněji než v nízkých; na jihu působí již vliv submediteránního klimatu se srážkovými maximy na jaře a na podzim a se sušším létem. Průměrné roční teploty pochopitelně klesají s nadmořskou výškou, častým jevem je ale v Karpatech zimní [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverze]], kdy chladný vzduch stéká z úbočí do horských údolí a kotlin a způsobuje zde výrazné dlouhotrvající mrazy (až -30 °C), zatímco nasluněné vrcholy jsou teplejší. Ve vyšších polohách je také menší roční výkyv průměrných teplot než v údolích. Nejteplejším měsícem je v nižších polohách červenec, ve vysokých srpen; nejchladnějším pak leden, respektive únor. Sníh leží na závětrných svazích nejvyšších horských štítů nepřetržitě až 10 měsíců, místy se tvoří i dlouhodobě trvající [[Firn|firnová pole]].<ref name="Král" /><ref name=":8" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Tatrách stále přežívá ledovec » Zpráva » Tatry.CZ
Řádek 537:
== Vodstvo ==
[[Soubor:Djerdap (Iron Gate) gorge.JPG|alt=Pohled na nejužští místo soutěsky, sevřené skalami
Převážná většina Karpat (zhruba 90 %) patří k úmoří [[Černé moře|Černého moře]], kam je odvodňována především množstvím levostranných přítoků Dunaje; k nejvýznamnějším z nich patří [[Váh]], [[Ipeľ]], [[Tisa]], [[Mureș]], [[Olt (řeka)|Olt]], [[Siret]] či [[Prut (řeka)|Prut]]. Na svazích Východních Karpat pramení řeka [[Dněstr]]. Severní část pohoří je odvodňována do [[Baltské moře|Baltského moře]] [[Visla|Vislou]] a [[San|Sanem]] a několika přítoky Odry. Horské řeky jsou zpravidla prudké, s velkým spádem a skalnatým dnem, v nižších polohách jsou dosud zachovány [[Divočení vodního toku|divočící řeky]] s volným modelováním koryta štěrkovými náplavy. [[Odtokový režim]] karpatských řek je převážně sněhovo-dešťový, s maximálními průtoky a rozvodňováním na jaře v březnu a dubnu a dále v létě (červen a červenec). Občas bývají záplavy kvůli horším [[Retence (hydrologie)|retenčním]] vlastnostem flyšových půd na okrajích pohoří katastrofické. Největší přehradní nádrž (z přibližně padesáti v Karpatech), [[Železná vrata]], se nachází na rumunsko-srbské hranici, další v údolí [[Bistrița (řeka)|Bistrițy]] v Rumunsku, jedna v údolí řeky [[Sana (řeka)|Sana]] v Polsku a přehrada [[Orava (vodní nádrž)|Orava]] na severním Slovensku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Carpathian Mountains – Drainage
Řádek 567:
== Půdy ==
[[Soubor:Tatry - panorama z Polskiego Spiszu.jpg|náhled|vlevo|alt=Na fotografii je v popředí zorané políčko tvořené hnědou půdou, ve střední části zvlněné lesnaté kopce a v pozadí zasněžené hory.|Pohled na Tatry z polské strany]]
Půdy Karpat se mezi sebou liší v závislosti na geologickém složení [[půdotvorný substrát|půdotvorného substrátu]] a na klimatických poměrech, potažmo tedy nadmořské výšce. Karpatské půdy vznikají v horských podmínkách s mrazovým [[zvětrávání]]m a s intenzivními a rychlými [[Svahový pohyb|svahovými]] a [[fluviální procesy|fluviálními]] procesy. Typický pro půdy Karpat je tak mělký [[půdní profil]] a velký podíl [[Klast|klastů]]
| autor1 = UNEP
| titul = Carpathians Environment Outlook
Řádek 579:
}}</ref>
Půdy Karpat jsou ohroženy [[Eroze půdy|půdní erozí]],
== Biologická diverzita ==
Řádek 588:
| url = https://botany.cz/cs/stredoevropska-provincie/
| datum přístupu = 2021-06-08
}}</ref> Jejich [[vegetační stupňovitost]] je ovlivněna výše zmíněným klimatickým rozdílem mezi západní a východní částí pohoří; na východě a jihu jsou proto posunuty až o několik set metrů výše. V nízkých pahorkatinách podhůří (do 500, resp. 650 m n. m.) včetně jihomoravských Karpat či Transylvánské vysočiny převládají [[Dubohabřina|dubohabřiny]] a na klimaticky příhodných stanovištích jižních svahů též [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], [[suché trávníky]] a [[Lesostep|lesostepi]] s teplomilnými druhy rostlin. Výše jsou pro Karpaty typické rozsáhlé plochy podhorských a horských [[Bučina|bučin a jedlobučin]], místy doposud pralesovitého charakteru; na západě se rozkládají zhruba mezi 500 a 1100 m n. m., na jihu a východě mezi 650 až 1400. Část z nich byla vyhlášena součástí přírodního dědictví UNESCO jako [[Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy]]. Na ně ve vyšších polohách (1100–1400, resp. 1400–1900) navazují zonální horské [[Smrčina|smrčiny]]. Lesy se smrkem, modřínem a [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]] nahrazují bučiny také v kotlinách centrálních částí; smrk byl ovšem lesnicky rozšířen i do dalších vegetačních stupňů, často ve formě monokultury.<ref name=":7" />[[Soubor:Rzekabiałka.jpg|náhled|vlevo|Štěrkonosná řeka [[Biela voda (přítok Dunajce)|Biela voda]] v jižním Polsku, v pozadí Vysoké Tatry|alt=Říční koryto, v
| titul = Biota_Slovenska
| periodikum = www.herber.webz.cz
Řádek 618:
=== Flóra ===
[[Soubor:Rhododendron myrtifolium (kotschyi) (35280457661).jpg|alt=Kvetoucí rostlina na subalpínské louce, v
| titul = Fytogeografie I.
| periodikum = www.naturabohemica.cz
Řádek 678:
== Ochrana přírody ==
[[Soubor:Lake Synevyr.jpg|alt=Jezero, okolo les, v
První přírodní rezervace vznikaly v Karpatech od 30. let 20. století, ale síť chráněných území se poměrně dobře rozvinula teprve od 80. let 20. století. Chráněno je asi 16 % rozlohy Karpat, avšak míra ochrany se v jednotlivých zemích regionu liší.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Carpathian montane conifer forests - The Encyclopedia of Earth
Řádek 710:
== Historie ==
[[Soubor:Zabytkowa cerkiew wpisana na listę UNESCO.jpg|alt=Letecký pohled na dřevěný kostelík u
Lidské osídlení karpatské oblasti trvá nepřetržitě od doby kamenné; nejstarší z nich, [[Neandertálec|neandrtálské]], je doloženo z [[Paleolit|paleolitu]] nálezy z [[Šipka (národní přírodní památka)|jeskyně Šipka]] u Štramberka. Od [[Doba železná|doby železné]] se zde postupně vystřídalo či prolnulo osídlení [[Keltové|keltské]], [[Thrákové|thrácké]] a [[Dákové|dácké]] a posléze [[Římské provincie|římské]], v [[Stěhování národů|době stěhování národů]] [[Germáni|germánské]], [[Gótové|gótské]], [[Kumáni|kumánské]], [[Avaři|avarské]] či [[Hunové|hunské]], posléze také [[Slované|slovanské]] (Češi, Slováci, Poláci, Ukrajinci), [[Valaši (severní Karpaty)|valašské]], [[Židé|židovské]] a [[Romové|romské]]. [[Maďaři|Maďarské]] etnikum vybudovalo uvnitř karpatského oblouku v 10.–11.
| titul = Školní atlas světových dějin | vydavatel = Geodetický a kartografický podnik | místo = Praha | rok vydání = 1971 }}</ref> Pravděpodobně nejvýznamnější a do značné míry sjednocující historickou událostí byla ve 13.–16. století [[valašská kolonizace]] – spontánní, nijak nekoordinovaný proces, při němž pastevecké, původně valašské (rumunské) etnikum pozvolna postupovalo od jihu po hřebenech karpatského oblouku směrem na sever a západ a přitom [[Asimilace (sociologie)|asimilovalo]] se stávajícími obyvateli. Hřeben hor tvořil historicky hranici [[Moldavské knížectví|Moldavského]], [[Valašské knížectví|Valašského]] a [[Sedmihradské knížectví|Sedmihradského knížectví]] a na severu [[Uhersko|Uherského království]] a někdejšího [[Malopolsko|Malopolska]]. Území na jihovýchodě byla od 16. století pod vlivem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a jejích vazalů a po vypuzení Osmanů osídlována obyvatelstvem z různých oblastí střední Evropy.<ref name="Král" /> Odlehlé pohoří mnohdy sloužilo jako útočiště pro obyvatelstvo vyhnané nebo pronásledované v okolních rovinách, jako byli [[Huculové]], [[Lipované]], [[hajduci]], ale i různí [[Zbojník|zbojníci]]; v [[Lesní kostely v Beskydech|lesních kostelích Beskyd]] se v době [[protireformace]] shromažďovali [[Luteránství|evangelíci]] k tajným bohoslužbám.<ref>Souhrnné zdroje dle francouzské verze: « ''Westermann Grosser Atlas zur Weltgeschichte'' », 1985, {{ISBN|3-14-100919-8}}; « ''DTV Atlas zur Weltgeschichte'' », 1987, {{ISBN|2-7242-3596-7}}; « ''Putzger historischer Weltatlas Cornelsen'' » 1990, {{ISBN|3-464-00176-8}}; « ''Atlas historique Georges Duby'' », Larousse 1987, {{ISBN|2-03-503009-9}}; série « ''Atlas des Peuples'' » d'André et Jean Sellier, La Découverte : « ''Europe centrale'' » : 1992, {{ISBN|2-7071-2032-4}} et « ''Orient'' » : 1993, {{ISBN|2-7071-2222-X}}; « ''Történelmi atlasz a középiskolák számára'' » (« Atlas historique pour les collèges »), Budapest 1991, {{ISBN|963-351-422-3}} a « ''Atlas istorico-geografic'' », l'Académie roumaine, 1995, {{ISBN|973-27-0500-0}}.</ref> [[Soubor:Austria hungary 1911.jpg|alt=Historická mapa s
V 19. století patřila většina Karpat, včetně historických území [[Halič]], [[Bukovina (země)|Bukovina]], [[Sedmihradsko]] a [[Sikulsko]] pod správu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]; po hřebeni Jižních a části Východních Karpat procházela jeho hranice s [[Rumunské království|Rumunským královstvím]]. V průběhu obou světových válek byly Karpaty místem tuhých frontových i partyzánských bojů, na což upomíná řada památníků a vojenských hřbitovů v oblasti, například v [[Dukelský průsmyk|Dukelském průsmyku]]. Doba 20. a 21. století přinesla [[Kolektivizace|kolektivizaci]] a intenzifikaci zemědělství, budování průmyslové, dopravní a turistické infrastruktury a zejména s nástupem východoevropského kapitalismu také neřízenou a bezohlednou exploataci přírodního bohatství lesů [[Mýcení|holosečemi]], expanzi turistických resortů, sjezdovek i postupné opouštění tradiční pastevecké a zemědělské kultury vedoucí k zarůstání nevyužívaných polonin, sadů a luk.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = EUROPE: New Move to Protect Virgin Forests
Řádek 728 ⟶ 733:
== Kultura ==
[[Soubor:Hutsul musicians with trembits.jpg|alt=Skupina starších mužů s
| příjmení = Magda
| jméno = Pavel
Řádek 768 ⟶ 773:
== Ekonomika, cestovní ruch ==
[[Soubor:Demanova Ice Cave 27.jpg|alt=Pohled do jeskynního sálu s
| příjmení = Opletal
| jméno = Josef
Řádek 817 ⟶ 822:
== Odraz v umění a vědě ==
[[Soubor:"Grojcowianie" folklore group in Żywiec Beskids clothing.jpg|alt=Krojovaná skupina s
Vzhledem k bohaté a pestré historii se Karpaty objevují též v řadě uměleckých děl, která je obtížné stručně a v úplnosti postihnout.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vyhledávání
|