Isidor Zahradník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
náhrada zastaralé šablony +ref |
doplnění života, díla, odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
| jméno = Isidor Zahradník
| obrázek = Dr. Isidor Zahradník.jpg
| popisek =
| titul za = [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|
| pořadí =
| úřad = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
Řádek 24:
| datum úmrtí = [[19. únor]]a [[1926]] ({{Věk|1864|25|06|1926|19|02}} let)
| místo úmrtí = [[Vídeň]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko}}
| národnost = česká
| titul =
| choť =
| alma mater = [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]]
| profese = [[Katolictví|katolický]] [[kněz]], [[politik]], [[diplomat]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev]]<br />[[Pravoslaví|Pravoslavná církev]]<br />[[Církev československá husitská|Československá církev]]
| příbuzní = [[Bohumil Zahradník-Brodský|Bohumil Zahradník]]
}}
'''Isidor Zahradník''',
| titul = Státní oblastní archiv v Praze
| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/10123/47
| datum přístupu = 2021-06-11
}}</ref> – [[19. únor]]a [[1926]] [[Vídeň]])<ref name="parl">{{Citace elektronické monografie
| titul = Parlamentarier 1848 – 1918
| url = https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Zahradnik.shtml
Řádek 43 ⟶ 50:
== Život ==
Isidor se narodil v rodině Karla Zahradníka (1822–1890), který byl [[Zámek (stavba)|zámeckým]] [[Zahradník|zahradníkem]] v Hostačově a Marie Zahradníkové-Krupské (1829–1885). Měl dva sourozence: Mariu Zahradníkovou (1856) a [[Bohumil Zahradník-Brodský|Bohumila Zahradníka-Borského]] (1862–1926).
Po vstupu do [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského řádu]] přijal jméno ''Isidor''. V letech [[1890]]–[[1899]] byl knězem v [[Jihlava|Jihlavě]].<ref>http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=1769{{Nedostupný zdroj}}</ref> Roku [[1919]] však z katolické církve vystoupil a přihlásil se k [[pravoslaví]], u kterého nesetrval, ale pomáhal vytvořit [[Církev československá husitská|církev Československou]].▼
Po absolvování gymnázia v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]], pokračoval v letech 1881–1888 ve studiu na pražské [[Bohoslovecká fakulta|Bohoslovecké fakultě]]. Následovala studia na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] (historie a latina), která ukončil roku 1897.<ref>{{Citace elektronického periodika
Politicky aktivní byl již za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách do Říšské rady roku 1907]] se stal za [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Českou agrární stranu]] poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 055. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách do Říšské rady roku 1911]] a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>▼
| titul = Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900)
| periodikum = is.cuni.cz
| url = https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1889173198808193/498/?lang=cs
| datum přístupu = 2021-06-11
}}</ref>
V roce 1883 vstoupil do [[Premonstrátský řád|premonstrátského řádu]] na [[Strahovský klášter|Strahově]], kde přijal [[řeholní]] jméno Isidor, [[Vysvěcení|vysvěcen]] byl v roce 1888. V říjnu roku 1888 se stal [[Kaplan|kaplanem]] v [[Rochlice|Rochlicích]], v letech [[1890]]–[[1899]] byl [[Kněz|knězem]] v [[Jihlava|Jihlavě]]. Následovalo místo [[Knihovník|knihovníka]] ve [[Strahovská knihovna|Strahovské knihovně]], kde působil do 1. 2. 1906. V březnu 1906 byl jmenován hospodářským [[Inspektor|inspektorem]] na strahovském statku v [[Hradištko (okres Praha-západ)|Hradišťku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zahradník, Bohdan, 1864-1926
| periodikum = aleph.nkp.cz
| url = http://aleph.nkp.cz/publ/sck/00000/01/000000133.htm
| datum přístupu = 2021-06-11
▲
▲
Za [[První světová válka|1. světové války]] se účastnil [[První československý odboj|domácího odboje]]. Roku 1918 se stal členem [[Národní výbor československý|Národního výboru Československého]].
Byl jedním z organizátorů [[Vznik Československa|převratu 28. 10. 1918]] v [[Praha|Praze]] <ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.125 - 127, 131, 140 - 148 </ref>. Stalo se tak kolem 11. hodiny dopoledne na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] u [[Pomník svatého Václava|sochy sv. Václava]], kdy Zahradník vystoupil spontánně z davu a pronesl větu, která je považována za vyhlášení československého státu: „''Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy''.“ Jásající dav ho následně doprovázel až na [[Praha hlavní nádraží|nádraží císaře Františka Josefa]] (nyní [[Praha hlavní nádraží|Hlavní]], v době příjezdu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] do Prahy 21. prosince 1918, který Dr. Zahradník jako ministr železnic organizoval, již [[Wilsonovo nádraží|Wilsonovo]]). Odtud byla zpráva o ustavení [[Československo|Československa]] vyslána [[Telegrafie|telegrafem]] do světa. Zhruba o hodinu později opakoval tento Zahradníkův akt u sochy sv. Václava i pražský [[Národní výbor československý|Národní výbor]] již v podání [[Muži 28. října|mužů 28. října]].<ref>http://www.euroskop.cz/gallery/38/11629-brikcius08sloup1.pdf</ref>
V letech 1918–1919 byl členem [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění]] za agrární stranu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 63 ⟶ 84:
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-05-23
}}</ref> V období [[1920]]–[[1921]] působil jako československý [[Chargé d’affaires|zplnomocněný ministr]] u mezinárodní [[Válečné reparace|reparační]] [[komise]] ve Vídni.<ref name="parl"/> Od roku [[1924]] působil ve funkci ředitele [[Hypoteční bank|Hypoteční banky]] v Praze.
Je mu jako ministru železnic přisuzována klíčová zásluha na tom, že byla v roce 1919 povolena dočasná přeprava cestujících z [[Podolí (Praha)|Podolí]] do [[Braník]]a a zpět vlaky [[Československé státní dráhy|ČSD]] po tovární vlečce k [[Vápenka|vápenkám]] branického [[Lom|lomu]] a k [[Cementárna Podolí|cementárně]] po dobu, než byla do Braníka prodloužena tramvajová trať. Podle ministrova řeholního jména byla vlečka přezdívána „Izidorka“.<ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2012033006 Náhradní vlaková doprava za tramvaje], Pražské tramvaje, 29. 4. 2012</ref>
== Dílo ==
=== Teologické práce ===
* Blahoslavený [[Svatý Heřman Josef|Heřman Josef]], [[řeholní kanovník]] premonstrátský: Život a důkazy svatosti jeho – [[Brno]]: [[Královská kanonie premonstrátů na Strahově|Královská kanonie Strahov]], 1891
* Nezdárné děti: Postní kázání, čím křesťané mučí Syna člověka – a s povolením představenstva řádu vydal. [[Telč]]: Emil Šolc, 1893
* Zdárné děti: řeči postní – Praha: [[Gustav Francl]], 1895
* Matka boží a lid český: Májové promluvy – [[Jihlava]]: A. Jarosch, 1896
* Cestou křížovou: řeči postní – [[Olomouc]]: [[Romuald Promberger|R. Promberger]], 1901
=== Jiné ===
* [[Prvotisk|Prvotisky]] knihovny Strahovské – sestavil. Praha: vlastním nákladem, 1898–1902
* Přátelé a nepřátelé dělnictva: řeč – Brno: s. n., 1899
* [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] Pohledy na města, hrady a památné stavby království Českého z počátku 17. století – dle původních dosud neznámých kreseb, jež ve Strahovské knihovně nalezeny byly. Praha: [[Antonín Podlaha|A. Podlaha]] a I. Zahradník, 1901
* Iter Austriacum: Klášterní knihovny [[arcivévodství]] [[Dolní Rakousy|D.]] a [[Horní Rakousy|H]]. Rakouských a soupis jejich [[Bohemikum|bohemik]] – Praha: v. n., 1902
* Über neuere Bibliographie der Inkunabeln, besonders der böhmischen – Prag: der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, 1902
* Knihovna strahovská v době našeho probuzení: při slavnostním valném shromáždění [[Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění|České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění]] dne 3. prosince 1904 – přednesl. Praha: v. n., 1904
* Slovník latinsko-německo-český pro [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], krále českého: dle rukopisu palatinského č. 1787 [[Vatikánská apoštolská knihovna|knihovny Vatikánské]] – vydává. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904
* Řeč poslance Dr. Isidora Zahradníka, nynějšího ministra československých železnic, pronesena na Veřejné schůzi v Lounech v předvečer proklamace samostatnosti československého státu, dne 27. října 1918 – [[Louny]]: Spol. řemeslníků čs. státních drah, 1918
* Ministr železnic Dr. I. Zahradník na táboru lidu v Sedlčanech dne 12. ledna 1919 – [[Sedlčany]]: Okresní agrární organizace, 1919
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Dr. Bohdan Zahradník – V. Flajšhans 1926–1930
* Pamětní kniha první vlády a národního shromáždění v republice československé: spolupracovník Josef Brož redaktor V. J. Procházka – Praha: V. J. Procházka, 1929
* Bratři Bohumil a Isidor Zahradníkovi: dva kněžské osudy na přelomu 19. a 20. století – Pavel Marek, Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého, 2017
=== Externí odkazy ===
| |||