Wikipedie

Moravské kolo spisovatelů: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
odkazy
Řádek 8:
| strany = 3–6
| dostupnost = Moravský zemský archiv
}}</ref>. O vzniku rozhodli: [[Viktor Kamil Jeřábek]], [[Metoděj Jahn]], [[Františ Novák|František Novák]], [[Stanislav Cyliak]], [[A.Adolf B.Bohuslav Dostal]], [[František Pečinka]], [[Josef Holý (politik)|Josef Holý]] a [[Josef Kalus]]. Do této doby byli moravští literáti členy Literárního odboru [[Klub přátel umění|Klubu přátel umění]]. Cítili se zde jako cizorodý prvek mezi výtvarníky, kteří v Klubu tvořili většinu. Myšlenka zřídit samostatný spolek vznikla na schůzi Literárního odboru 24. března 1912 uU Stopků v Brně, kde byly schváleny stanovy „Moravského kola spisovatelů“ (autor Josef Holý<ref name=":2" />). Místodržitelstvím byly povoleny dne 24. května 1912<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Holý
| jméno = Josef
Řádek 37:
V letech 1930–1941 a 1946–1948 družstvo vydávalo i vlastní umělecký [[Měsíčník Kolo.|měsíčník ''Kolo''.]] Obsah časopisu tvořily převážně ukázky z nové knižní produkce DMKS a informativní články o jejích autorech. Vedle toho časopis přinášel i záznamy projevů na různých akcích Moravského kola spisovatelů (setkání moravských spisovatelů s prezidentem Benešem, valná hromada MKS konaná u příležitosti 90. výročí narození Jana Herbena v Brumovicích, apod.).
 
Roku 1934 získalo MKS knihkupeckou koncesi a 20. září 1936 otevřelo knihkupectví na [[Dominikánské náměstí (Brno)|Dominikánském náměstí]] 2. Je zajímavé, že MKS nebyla přijata knihkupeckým svazem.
 
V roce 1942 byli zvoleni vedoucími spolku i Družstva Dalibor Chalupa, Václav Prokůpek a Vladimír Stupka. Obě instituce byly bez prostředků. Výše uvedeným se podařilo plnit jeden z důležitých úkolů spolku, tj. „udělovati podpory nemocenské, starobní a vdovské členům činným“.<ref name=":3" /> V letech 1942–1945 rozdali na podporách nejen členům činným, ale i jiným (např. [[Josef Hora|Josefu Horovi]], [[Marie Majerová|Marii Majerové]]) 2 159 400 korun.<ref name=":4" />
 
Hned po válce se „Revoluční proud“ – tvořený hlavně skupinou příslušníků KSČ, domáhal vytvoření nové a jednotné spisovatelské organizace na Moravě. Podařilo se mu pomocí komunistů dr. [[Bohumil Hochman|Bohumila Hochmana]], právníka, zastupujícího kulturní referát [[Národní výbor (1945–1990)|Národního výboru]] (NV) města Brna a MUDr. [[Antonín Černoch|Antonína Černocha]], kulturního referenta zemského[[Zemský národní výbor|Zemského národního výboru]] (ZNV), obejitím platných zákonů, zrušit MKS a vymazat ho ze spolkového rejstříku (výměrem Zemského národního výboru [ZNV] z 29. srpna 1945). „Předrevoluční“ MKS se proti tomu postavilo. Předalo záležitost advokátní kanceláři JUDr. [[Jan Spíšek|Jana Spíška]]. Protože nebylo při rušení a vymazání postupováno podle zákona, soudní spor MKS vyhrálo. ZNV musel ustoupit; zrušil výnosem ze 14. ledna 1947 svá dřívější usnesení a uznal kontinuitu Kola od poslední změny stanov (od roku 1941). <ref name=":6">ŽAMPACH, Vojtěch. Boj o jednotu moravských spisovatelů. ''Od Února k socialismu''. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1974, s. 233–242.</ref><ref name=":4">''Činní členové Moravského kola spisovatelů a Družstva Moravského kola spisovatelů: rozbor a obhajoba činnosti za nacistické okupace 1939–1945''. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1945, 21 s.</ref>
 
Obnovená činnost MKS netrvala dlouho. 26. 2. 1948 byl ustaven [[Akční výbor]] (AV) MKS: předseda [[Bohumír Polách]], místopředseda [[Mirek Elpl]], členové [[Jarmila Urbánková]], [[Alois Boček]], [[Vojtěch Martínek]] a za zaměstnance Jan Stavinoha.<ref>''Zápis o schůzi ustavení akčního výboru MKS''. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1948.</ref>
Řádek 1 311:
|FF UK, PhDr.
|-
|[[František Novák]]
|8. 10. 1867 Telč 128 (o. Jihlava) – 25. 10. 1915 Boleradice (o. Břeclav)
|1914–1915 úm
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_kolo_spisovatelů“