Historie českého skautingu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Pražské jaro 1968
→‎60. léta: obrázek
Řádek 271:
 
== 60. léta ==
[[Soubor:Skauti, vodní Dvojka, a3IMG 0026, 1969.jpg|thumb|Tábor pražské vodní Dvojky, 1969]]
Stagnace pionýrské organizace a uvolňování politických poměrů v 60. letech umožnilo provozovat skautskou činnost pod hlavičkou jiných organizací – např. jako čtenářské kluby [[ABC (časopis)|časopisu ABC]] nebo jako turistické oddíly, které se mohly stále otevřeněji ke skautingu hlásit. V rámci městského výboru ČSM fungoval tábornický klub Psohlavci pod vedením [[Josef Zikán|Josefa Zikána]] – Bobra, který již v roce 1965 sdružoval dvanáct pražských oddílů. Ve [[Svazarm|Svazarmu]] se zformoval odbor pro branný pobyt v přírodě, Zálesák.
 
Řádek 277 ⟶ 278:
Se [[Pražské jaro|změnou ve vedení země a demokratizací]] se skauting začal spontánně a živelně obnovovat zdola. V únoru 1968 vznikla v Praze Junácká informační služba; v březnu se Psohlavci prohlásili za skauty, spojili se s [[Rudolf Plajner|Plajnerem]] a členy bývalých náčelnictev a 29. března uspořádali v pražské [[Kulturní dům Domovina|Domovině]] setkání více než tisíce skautů, na němž za mediální pozornosti oznámili žádost ministerstvu vnitra o obnovu Junáka. V dubnu se obnovily první křesťanské (tzv. homogenní) oddíly a ustavila Duchovní rada, začal znovu vycházet časopis Skaut-Junák, narychlo se psaly metodické příručky, pořádaly kurzy pro vedoucí a sháněl materiál na letní tábory, jichž se zúčastnilo na deset tisíc dětí. Skauti se nadšeně účastnili [[Prvomájový průvod|prvomájových průvodů]].<ref name=":0" /> Přibližně každý šestý činovník Junáka byl členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref name=":3" />
 
Naděje na rozvoj byly ukončeny [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|srpnovou okupací]]. Ústředí Junáka proti ní protestovalo (26. srpna vyšla výzva k pokojnému odporu ''Všem složkám Junáka''), stejně jako drtivá většina řadových skautů; provozovatelé nezávislého vysílače [[Svobodné Podbrdsko]] se hlásili ke skautingu. Při schvalování stanov ministerstvem však již byl Junák donucen k četným ústupkům. Listopadový III. sněm v pražském [[Obecní dům|Obecním domě]] tak schválil členství v připravované federaci [[Sdružení organizací dětí a mládeže]] (SODM), ukončení činnosti duchovní rady a zrušení zvláštní kategorie křesťanských oddílů, neustavení kmene dospělých skautů a nemožnost plánovaného znovupřihlášení do mezinárodních skautských organizací. Ve stanovách bylo (v rozporu s principem apolitičnosti skautingu) zakotveno poslání Junáka ve službě ''"národu„národu a Československé socialistické republice v duchu demokracie, humanismu a socialismu"socialismu“''; sněm schválil zásady programu výchovy v duchu [[Marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] a přihlásil se k tehdejší politice [[Komunistická strana Československa|KSČ]]''.'' Starostou byl zvolen [[Antonín Sum]], náčelní [[Vlasta Macková]], náčelníkem [[Rudolf Plajner]]. V prosinci byl ustaven federální Československý Junák.<ref name=":3" />
 
V roce 1969 měl Junák více než 65 tisíc členů a uspořádal více než 1500 táborů. Konal se obnovený [[Svojsíkův závod]], skauti se účastnili [[Jamboree on the Air]] a od října během dalšího roku pořádali akci ''Milion hodin republice'', zaměřenou na službu společnosti formou brigád, sběrů nebo pomoci starým a postiženým lidem; tento závazek se podařilo splnit. Skauti se hromadně účastnili pohřbu [[Jan Palach|Jana Palacha]].