Kráľovohoľské Tatry: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m unif. IB - {{Vlajka a název|
m oprava odkazů
Řádek 19:
| povodí =
}}
'''Kráľovohoľské Tatry''' je [[geomorfologický podcelek]], zabírající východní část [[Nízké Tatry|Nízkých Tater]] na [[Slovensko|Slovensku]]. Od [[Ďumbierské Tatry|Ďumbierských Tater]] je odděluje sedlo [[Čertovica (sedlo)|Čertovica]] a údolí řek [[Boca]] a [[Štiavnička (přítok Bystrianky)|Štiavnička]]. Velkou část pohoří zabírá [[Národnínárodní park Nízké Tatry|národní park]].
 
== Poloha a přírodní poměry ==
Pohoří se táhne směrem ze západu na východ mezi údolími [[Váh]]u a [[Hron]]u. Hlavní hřeben je posunut více k jihu a největší výšku 1945 m dosahuje na vrcholu [[Kráľova hoľa|Kráľovy hole]]. Mezi další nejvyšší vrcholy pohoří patří:
* [[Stredná hoľa]] (1876 m)
* [[Orlová (vrch)|Orlová]] (1840 m)
Řádek 36:
* [[Kráľova hoľa]]
* [[Predná hoľa]]
* [[Priehyba (geomorfologická část)|Priehyba]]
* [[Teplická kotlina]]
 
Řádek 42:
Kráľovohoľské Tatry geologicky zasahují do [[Veporské pásmo|Veporského pásma]] (s hlavní jednotkou [[veporikum|veporika]]), tvořeného [[Kráľovohoľská zóna|Královohoľskou zónou]], na východě ohraničenou [[Muránsky zlom|Muráňským zlomem]]. Královohoľská zóna je v oblasti Nízkých Tater tvořena [[Metamorfovaná hornina|přeměněnými horninami]], hlavně [[pararula]]mi a především [[Magmatická hornina|horninami]] [[granitoid]]ního charakteru - hlavně [[granodiorit]]y a [[tonalit]]y, které tvoří tzv. Veporský pluton. Severně od [[Pohorelská linie|Pohorelské linie]], která ji odděluje od Královohoľské zóny, se nachází [[kraklovská zóna]], tvořící podstatnou část hřebene Královohoľských Tater. Budována je komplexy přeměněných hornin hlavně [[Rula (hornina)|rul]], [[Svor|svorů]] a [[amfibolit]]ú.
 
Podíl magmatických hornin je menší (např. těleso A-typových granitů u Hrončoku). Druhohorní [[Sedimentární hornina|usazené horniny]] zastupují hlavně [[Vápenec|vápence]], [[Dolomit (hornina)|dolomity]], [[slín]]y a [[Pískovec|pískovce]], které jsou také místy různě přeměněny. Nejvýznamnějšími strukturami jsou zde [[jednotka Veľkého Boku]] a zbytky [[Heľpská sukcese|heľpské sukcese]].<ref name="Maheľ, 1986">Maheľ, M., 1986, ''Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1.'' Veda, Bratislava, 503 s.</ref> Styčnou oblast mezi Veporským a [[Fatransko-tatranská oblast|Fatransko-tatranskou oblastí]] a podcelkem [[Ďumbierské Tatry|Ďumbierske Tatry]] tvoří [[čertovická linie]].
 
== Turistika ==
Řádek 49:
=== Hřeben pohoří ===
[[Soubor:Stripe-marked_trail_red.svg|vlevo|30px]]
Červeně značená [[Cesta hrdinů SNP]] prochází celým hřebenem Královohoľských Tater. Ze sedla [[Besník]] vede do [[Telgárt]]u, odkud stezka stoupá více než 1000 m na legendami ověnčenou [[Kráľova hoľa|Kráľovu holi]]. Tady začíná jeden z nejkrásnějších úseků hřebene [[Nízké Tatry|Nízkých Tater]]. Od [[Vysílač Kráľova hoľa|vysílače]] na vrcholu pokračuje stezka přes travnatou [[Orlová (Nízké Tatry)|Orlovou]] a [[Ždiarské sedlo]] k útulně [[AndrejcováÚtulna (útulna)Andrejcová|Andrejcová]]. Hřeben pokračuje sedlem [[Priehybka (sedlo)|Priehybka]] na [[Veľká Vápenica|Veľkou Vápenicu]] a sedlo [[Priehyba (sedlo)|Priehyba]] na [[Zadná hoľa|Zadnou holi]]. Přes Homôľku (1660) pokračuje kolem útulny [[Ramža]] a [[Bacúšske sedlo]] až na sedlo [[Čertovica (sedlo)|Čertovica]].
 
== Reference ==