Jan Žižka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rvv
značka: ruční vrácení zpět
mBez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 347:
Čtrnáct dní po sněmu Žižka spolu s orebity pokračoval ve válce se spojenci krále Zikmunda, zejména na Bydžovsku s [[Čeněk z Vartemberka|Čeňkem z Vartenberka]], kterého spolu s jeho leníky a spojenci porazil 20.&nbsp;nebo 23.&nbsp;dubna v [[Bitva u Hořic|bitvě u Hořic]].<ref>''Husitská revoluce'' III., s. 135.</ref> Počátkem června se po dvou letech objevil na svém hradě Kalichu a brzy na to oblehl hrad [[Panna (hrad)|Pannu]], jenž tvořil Kalichu jeho katolickou protiváhu (4.&nbsp;června).<ref>''Husitská revoluce'' III., s. 136.</ref> 26.&nbsp;června sjednali Táborité a Pražané mír u [[Konopiště]], tohoto jednání se však Jan Žižka neúčastnil.<ref>''Žižka a jeho doba'' – díl III., s. 193.</ref> Bez ohledu na výsledek ''Konopišťské smlouvy'' koncem měsíce zamířil k Hradci Králové, který zůstával od návštěvy Zikmunda Korybutoviče ve sféře vlivu pražanů. Pravděpodobně v druhé polovině července došlo k dohodě mezi Žižkou a stranou radikálního [[Ambrož z Hradce|kněze Ambrože]], jenž mu umožnil město obsadit. Zanedlouho táborští a orebité zasadili pražanům další ránu, když opanovali i [[Jaroměř]] a [[Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové]]. Toto počínání nezbytně vedlo k ozbrojenému konfliktu.<ref>Tomek, s. 166.</ref> Pražské vojsko, které se v té době nacházelo na Moravě, se ihned vrátilo do Čech a 4.&nbsp;srpna se obě husitské armády utkaly v [[Bitva u Strachova dvora|bitvě u Strachova dvora]]. Slovy kronikáře ''šla archa proti arše'' a Žižka při střetnutí dosáhl drtivého vítězství. V průběhu boje prý palcátem zabil kněze, který na pražské straně nesl svátost oltářní.<ref name="Ze starých letopisů, 93">''Ze starých letopisů českých'', s. 93.</ref> Informace by mohla naznačovat, že hejtmanovi po zranění u hradu [[Rabí (hrad)|Rabí]] zůstal alespoň nepatrný zbytek zraku, tedy takzvané ''[[slepecké vidění]]'', které mu umožňovalo vnímat obrysy okolí do několika metrů.<ref>Ivanov, s. 127.</ref>
 
Brzy po bitvě Žižka ovládl [[Čáslav]], kde byl patrně připraven stejný převrat, jako v Hradci Králové. V následujících dnech pak pronikl ke Kutné Hoře (13.&nbsp;srpen), kde dosadil losem vybranou radu, a vrátil se zpět k Čáslavi, kterou záhy oblehli znovu zformovaní Pražané. Jejich akce však nebyla úspěšná, a po několikadenních šarvátkách ustoupili ke Kutné Hoře.<ref>''Žižka a jeho doba'' – díl III., s. 211.</ref> Město zanedlouho nato ovládli, avšak tato ztráta nebyla pro východočeské husity nijak výrazná. O dalším dění v Čechách soudobé prameny mlčí, nicméně právě do tohoto období je kladeno přijetí ''řádu a manifestu nového bratrstva Žižkova'', dnes známého pod názvem ''[[Žižkův vojenský řád]]''.<ref>''Husitská revoluce'' III., s. 141.</ref> Znova o slepém hejtmanovi hovoří několik pozdějších textů ''Starých letopisů českých'' teprve v souvislosti s výpravou na Moravu, kterou uskutečnil nejspíš v polovině měsíce září.<ref name="Žižka a jeho doba III., 212">''Žižka a jeho doba'' – díl III., s. 212.</ref> Z lakonických textů se lze dozvědět, že husité odrazili výpad [[jihlava]]nů a ''Žižka je bil a pronásledoval až k příkopu města'',<ref name="Ze starých letopisů, 93" /> a dále, že 19.&nbsp;září oblehl [[Telč]].<ref name="Žižka a jeho doba III., 212" /> ''Staré letopisy'' posléze velmi podrobně popisují Žižkovo tažení do Uher, tedy na území dnešního [[Slovensko|Slovenska]], avšak přední odborníci v oblasti husitských dějin kladou vznik tohoto záznamu do období po roce 1525<ref>''Žižka a jeho doba'' – díl III., s. 217.</ref> a shodují se, že událost je buď vybájená, nebo zpravodaj popisuje tažení [[Sirotčí svaz|Sirotků]] z roku 1431.<ref>''Husitská revoluce'' III., s. 142.</ref> O činnosti slepého vojevůdce a jeho bratrstva v poslední čtvrtině roku opět chybí jakékoliv záznamy. Do dnešních dnů se dochoval pouze dopis, jímž mu Hradečtí dávají výstrahu před úkladným vrahem:
 
{{citát|Pán buoh všemohúci rač býti s tebú, se všemi bratřími věrnými i s námi hříšnými svú svatú milostí i pomocí. Bratře Žižko i bratří naši nejmilejší! Věz, žeť jsme jednoho Opočenských strany jali, vězně dosti znamenitého, kterýž jesti nás za jisté zpravil, že již jeden jest s tebú u vojiště, kterýž tě má zamordovati; a za to má ještě třiceti kop vzíti, a již deset kop hotových vzal. Pak toho jistého mordéře zná Pavel s černů hlavú kadeřavů, toho listu ukazatel. A protoť sme my jeho k tobě vypravili, kterýž tě má všeho úplnlně zpraviti, kdož to jednají a kterak to má jednáno býti a kto to má učiniti, toho tobě ukázati. Kterémužto Pavlovi prosíme, aby jemu věřil, což s tebú od nás o&nbsp;té věci mluviti bude. Pán všemohúcí rač tě zachovati k&nbsp;své chvále a&nbsp;k&nbsp;prospěchu věrným obcem. Dán v&nbsp;Hradci nad Labem, v&nbsp;pondělí v&nbsp;třetí hodinu v noci před sv.&nbsp;Kateřinú, rukú tvého kněze Ambrože.|Ambrož z Hradce (22.&nbsp;listopadu 1423)|200}}