Budeč (škola): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: oprava závěrečných sekcí; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Budeč''' byl pokrokový soukromý vzdělávací ústav, který v letech 1839-1848 budoval [[Karel Slavoj Amerling]] (1807-1884).
 
== Amerlingova Budeč ==
=== Odkaz přemyslovské Budče ===
Vyšší všeobecně vzdělávací školu Budeč založil [[Karel Slavoj Amerling]] v roce 1839. Názvem odkazoval na přemyslovské učiliště [[Budeč (hradiště)|Budeč]], kde se učil budoucí [[Svatý Václav|kníže Václav]], současně název poukazoval na buditelství. Podle jeho představ byla původní Budeč slovanská a vzdělával se v ní nejen svatý Václav, ale i [[Kněžna Libuše|Libuše]] a [[Přemysl Oráč|Přemysl]].<ref name="ded"></ref>
 
=== Stavba budovy ===
Po získání příspěvků a půjček (které byly příčinou pozdějšího finančního krachu) především od představitelů šlechty, zakoupil Amerling 25. 4. 1841 pozemek v místech dnešního nároží pražských ulic Žitná<ref group="p">Tehdy (do roku 1869) Žitnobranská. Jméno Žitná nesla dnešní Myslíkova ulice.</ref> a V tůních.<ref group="p">Jedním z důvodů, které přispěly k zakoupení právě tohoto pozemku bylo, že se na něm nacházelo keltské pohřebiště a zázračná studánka.</ref> Amerling se nastěhoval do zahradnické chalupy, která na pozemku stála a začal zde se svými přáteli hospodařit (pěstoval zeleninu). V opraveném domku se scházela tehdejší přední vlastenecká společnost, jako [[Pavel Josef Šafařík]], [[Josef Václav Frič]], [[Karel Havlíček Borovský]] a další. Po zajištění dalších prostředků formou darů a půjček byl základní kámen Budče položen 25. 6. 1842. Rozsáhlá třípatrová budova s věžičkou byla dokončena v říjnu 1842, pokračovalo její vybavování. Ještě před dokončením byla zahájena výuka řemeslníků, v plném rozsahu se výuka konala od jara 1843.<ref name="ded"></ref>
 
=== Poslání a činnost Budče ===
V Budči se Amerling snažil o sloučení svých pedagogických představ s myšlenkami [[Jan Amos Komenský|Komenského]]. Výuka postupovala od jednoduššího ke složitějšímu s prvky názornosti. Proto byla její součástí botanická zahrada, dílny, chemická laboratoř, nemocnice<ref group="p">Amerling byl lékař a sám s dalšími lékaři v nemocnici působil.</ref>, tiskárna a knihovna a další prvky. Na financování náročného projektu se Amerling snažil zajistit soukromé příspěvky. Přesto se zadlužil a od roku 1843 do roku 1848 byla Budeč postupně rušena z politických a finančních důvodů<ref name="zdroj Euroinstitut">{{Citace elektronického periodika |titul=Revue o speciální pedagogice, heslo MUDr. Amerling |url=http://www.specialni-pedagogika.cz/news/karel-slavoj-amerling-1807-1884/ |datum přístupu=2017-12-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171207084545/http://www.specialni-pedagogika.cz/news/karel-slavoj-amerling-1807-1884/ |datum archivace=2017-12-07 |nedostupné=ano }}</ref>.
 
Většinu žáků Budče tvořili posluchači učitelství a v nedělním vyučování starší učitelé, pro které byla doškolovacím zařízením. Navštěvovali ji však i osmi až devítiletí chlapci (po vyučování na německých školách).<ref name="ded"></ref> Vyučovalo se ve všední den od 6 do 22 hodin, v neděli od 8 do 10 a od 16 do 18 hodin. Učení bylo zdarma, pouze za použití nástrojů a přístrojů se vybíral mírný příspěvek. Vše, co žák vyrobil, náleželo jemu.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=11151417|periodikum= Beseda učitelská|datum= 15. 7. 1886|strany=403|titul= }}</ref>
 
Mezi přední osobnosti Budče patřili kromě Amerlinga např. [[Bohuslava Rajská]] (1817-1852, druhá manželka Františka Ladislava Čelakovského), [[Šebestián Hněvkovský]] (1770-1847) či [[Josef Franta Šumavský]] (1796-1857).<ref name="ded">{{Citace kvalifikační práce
Řádek 29:
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk =
}}
</ref>
Řádek 49:
| rok = 2007
| počet stran =
| strany = 39
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref> Do roku 1847 působila tato škola v Amerlingově Budči, po jejím zrušení působila samostatně v pražské Vodičkově ulici.
 
Na ni navázala škola pro ženy založená ''Spolkem Slovanek'' (později ''Výbor dam pro ženské vychování''), který tvořily [[Honorata Zapová|Honoratou Zapovou]] (1825-1856) spolu s [[Johana Fričová|Johanou Fričovou]] (1809-1849, manželka dr. [[Josef Frič|Josefa Friče]]) a Františkou Amerlingovou v roce 1850; ta zanikla v roce 1870.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=11032068&picp=&it=&s=djvu|periodikum= Lumír|datum= 20. 3. 1892|strany=102-103|titul=Honorata z Wisniowských Zapová}}</ref><ref name="malinska"></ref>
 
=== Posel z Budče ===
Pod názvem ''[[Posel z Budče]]. Časopis pro učitele, vychovatele a vůbec přátele mládeže'' vycházelo v letech 1848-1897 periodikum, do kterého [[Karel Slavoj Amerling]] za svého života přispíval.<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/?path=PoselB ÚČL AV ČR: Posel z Budče (digitalizovaná veze)]</ref>
 
=== Učitelská Budeč ===
Řádek 95:
}}
 
=== Související stránkyčlánky ===
* [[Reálné gymnázium v Ječné]]