František Serafínský Procházka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění rodiny, referencí, upřesnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| rodné jméno = Franz Seraf: Dominik Procházka
| národnost = moravská
| alma mater = [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]]
| povolání = redaktor
| choť = Marie Procházková-Kosinová
}}
[[Soubor:Frantisek S Prochazka 1929.jpg|thumb|František Serafínský Procházka<br />(asi 1929)]]
'''František Serafínský Procházka'''
Pokřtěn jménem [[František z Assisi|sv. Františka z Assisi]], kterému se říkalo [[Seraf|Serafínský]] a to podle zjevení [[Kristus|Krista]] obklopeného [[Anděl v křesťanství|anděly]] [[Seraf|serafy]]. Jeho křestní jméno je často mylně zapisováno.
== Život ==
Narodil se v rodině [[Zámečník|zámečníka]] Dominika Procházky a Rosalie Procházkové-Šedé (1833/1834–1866). Měl bratra Josefa (1866–1866) a deset nevlastních sourozenců, z druhého manželství otce s Konstantinou Vajchartovou: Marii (1869), Konstantina (1871), Jana (1872–1873), Rudolfa (1874), Vincence (1876), Vilibalda (1877), Matildu (1880), Karla (1882–1950), Ottokara (1883–1951) a Ludmilu (1886). 17. 5. 1892 se oženil s Paulinou Kosinovou.<ref name=":0">{{Citace monografie
V letech 1873–1881 vystudoval Slovanské gymnázium v [[Olomouc]]i, poté vstoupil v Olomouci do kněžského semináře. Po dvou letech odešel do [[Praha|Prahy]] studovat [[Filosofie|filozofii]], latinu, řečtinu a češtinu na [[Univerzita Karlova|Karlovu univerzitu]]. Po absolvování byl krátce učitelem na několika místech Prahy. Od roku [[1891]] pracoval ve [[Vilímkovo nakladatelství|Vilímkově nakladatelství]] jako redaktor ''[[Malý čtenář|Malého čtenáře]]''. Od roku [[1900]] řídil městskou knihovnu v Praze na [[Vinohrady (Praha)|Královských Vinohradech]]<ref name="Atlas 2">{{Citace monografie▼
| titul = Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic
| editoři = Antonín Dolenský
| vydavatel = Nakladatelství Josef Zeibrdlich
| místo = Praha
| rok vydání = 1934
| počet stran = 587
| strany = 357
}}</ref>
▲V letech 1873–1881 vystudoval [[Slovanské gymnázium]] v [[Olomouc]]i, poté vstoupil v Olomouci do [[Kněz|kněžského]] semináře. Po dvou letech odešel do [[Praha|Prahy]] studovat [[Filosofie|filozofii]], [[Latina|latinu]], řečtinu a češtinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu]] [[Univerzita Karlova|
| titul = Procházka, František Serafínský, 18611–939 – Portaro - katalog knihovny
| periodikum = provenio.net
| url = https://provenio.net/records/2739bf5e-e48a-4bc6-bc38-9ee6bee360c9
| datum přístupu = 2021-06-06
}}</ref>
Od roku [[1891]] pracoval ve [[Vilímkovo nakladatelství|Vilímkově nakladatelství]] jako redaktor ''[[Malý čtenář|Malého čtenáře]]''. Od roku [[1900]] řídil městskou knihovnu v Praze na [[Vinohrady (Praha)|Královských Vinohradech]]<ref name="Atlas 2">{{Citace monografie
| příjmení = Vavroušek
| příjmení2 = Novák
Řádek 30 ⟶ 52:
| kapitola = František Seraf. Procházka
| strany = 26
}}</ref>.
Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací – Moravská beseda, [[Svatobor (spolek)|Svatobor]], Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Stal se členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]] (ČAVU). Byl zakládajícím členem Moravského kola spisovatelů (1912–1939). Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti. [[Český skauting|Čeští skauti]] jej znají jako autora textu [[Skautská hymna|junácké hymny]].
Jeho knihy obdržely několik cen ČAVU, cena Pabláskova, Kaňkova, Havelkova, čestná cena za životní dílo aj. V [[Praha II|Praze II]] bydlel na adrese [[Rašínovo nábřeží]] 50.<ref name=":0" />
== Literární dílo ==
|