České pivo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 176.74.137.228 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Myšák
značka: rychlé vrácení zpět
doplnění.
Řádek 1:
{{Upravit|poznámky=Mezery, interpunkce, rozčlenění do kapitol}}[[Soubor:CeskaPiva.jpg|náhled|Česká piva]]
[[Soubor:CzechbeersE.jpg|náhled|vpravo|Mapa Česka tvořená místními pivními zátkami. ]]
[[Soubor:Pilsner-Urquell-Main-Gate.jpg|náhled|vpravo|Hlavní brána [[Plzeňský Prazdroj|Plzeňského Prazdroje]]]]
[[Soubor:Džbánek s Dalešickým pivem, foto ze zahrad Dalešického pivovaru.JPG|náhled|vpravo|Džbán s českým pivem. ]]
'''České pivo''' a pivovarnictví má dlouholetou tradici a patří mezi nejznámější [[Pivo|piva]] ve světě. <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda/vseobecne-informace/tradicni-ceske-produkty-a-znacky |datum přístupu=2010-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100122170913/http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda/vseobecne-informace/tradicni-ceske-produkty-a-znacky |datum archivace=2010-01-22 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.gastroinfo.cz/index.php?content=pivo&article_id=5 |datum přístupu=2010-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121015070147/http://gastroinfo.cz/index.php?content=pivo&article_id=5 |datum archivace=2012-10-15 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://vipchat.novinky.cz/archiv/00126-jan-vesely,-vykonny-reditel-ceskeho-svazu-pivovaru-a-sladoven-.html |datum přístupu=2010-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080207150018/http://vipchat.novinky.cz/archiv/00126-jan-vesely,-vykonny-reditel-ceskeho-svazu-pivovaru-a-sladoven-.html |datum archivace=2008-02-07 |nedostupné=ano }}</ref> Nejstarší doloženou [[Česko|českou]] tradici vaření piva má [[Břevnovský klášter]], který byl založen roku [[993]]. <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Počátky vaření piva v ČR |url=http://www.budejovickybudvar.cz/o-pivu/historie-piva.html |datum přístupu=2010-01-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100125130042/http://www.budejovickybudvar.cz/o-pivu/historie-piva.html |datum archivace=2010-01-25 |nedostupné=ano }}</ref> [[Pilsner Urquell]] bylo první pivo [[Pivo plzeňského typu|plzeňského typu]] (''Pilsner'') na světě.
 
Podle českých předpisů se pivem rozumí: pěnivý nápoj vyrobený zkvašením [[Mladina (výroba piva)|mladiny]] připravené ze [[slad]]u, vody, neupraveného [[chmel]]e, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu ([[ethanol]]u) a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu. <ref>§ 11 písm. a) vyhlášky č. 335/1997 Sb. </ref> Česko má nejvyšší spotřebu i výrobu piva na hlavu na světě. <ref>{{DoplňteCitace zdrojelektronického periodika | titul = V Česku se ročně uvaří 192 litrů piva na hlavu, jsme první před Belgičany | periodikum = Novinky.cz | datum_vydání = 2019-06-21 | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/v-cesku-se-rocne-uvari-192-litru-piva-na-hlavu-jsme-prvni-pred-belgicany-40287376}}</ref>
 
== Chráněné zeměpisné označení České pivo ==
Řádek 26:
 
Po několika letech jednání na úrovni českých pivovarů a orgánů EU byla v roce 2008 zapsána ochranná známka CHZO České pivo v kategorii [[světlý ležák]], [[tmavý ležák]], [[světlé výčepní]] a [[tmavé výčepní pivo]] a [[lehké pivo]]. Je to významný přínos pro konzumenty piva, pro výrobce piva i dodavatele surovin. České pivo CHZO pomohlo stabilizovat pěstování chmele a zachránilo i [[šlechtění českého ječmene]]. Ječmen, který je vhodný pro české pivo ve formě sladu má totiž jiné parametry jakosti, než zahraniční sladovnický ječmen a ČR je jedinou zemí na světě, která rozlišuje sladovnický ječmen pro národní pivo a sladovnický ječmen pro export. Pěstební plochy ječmene pro České pivo CHZO stouply ze 14 % v roce 2002 na současných 52%.
[[Soubor:OstravarBudvar-svetle pivo a svetly lezakmug.jpgJPG|náhled|Pivoupright|Jihočeské pivo [[PivovarBudweiser Ostravar|OstravarBudvar]]]]
České pivo CHZO zaručuje stabilitu trhu a ochranu před nekalou konkurencí. Za České pivo nelze vydávat nápoje, které byly vyrobeny jiným technologickým postupem, z jiných surovin, a tudíž nemohou vykazovat vlastnosti charakteristické pro tradiční české pivo. Dodržování podmínek výroby a použitých surovin kontroluje státní orgán – Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V současné době používá České pivo CHZO  celkem 12 pivovarů pro 52 značek piv, což odpovídá asi 56 % tuzemského trhu. Významné ale je i to, že pivovary, které z nějakého důvodu nepoužívají CHZO, používají suroviny pro CHZO doporučené. Na udržitelnost CHZO přispívají finančně pivovary i sladovny.
 
Řádek 67:
== Nejznámější pivovary ==
{{Viz též|Seznam pivovarů v Česku}}
Největšími českými pivními pivovary jsou [[Plzeňský Prazdroj|Pilsner Urquell]] (značky [[Prazdroj|Plzeňský prazdroj]], [[Gambrinus]], [[Velkopopovický Kozel]], [[Radegast (pivo)|Radegast]] a [[Master (pivo)|Master]]), [[Pivovar Staropramen]] ([[Staropramen]], [[Pivovar Ostravar|Ostravar]], [[Braník (pivo)|Braník]] a [[Velvet (pivo)|Velvet]]) a [[Budějovický Budvar (podnik)|Budějovický Budvar]]. Mezi další nejprodávanější značky patří [[Krušovice (pivo)|Krušovice]], [[Pivovar Starobrno|Starobrno]], [[Březňák]], [[Zlatopramen]], [[Lobkowicz (pivo)|Lobkowicz]], [[Bernard (pivo)|Bernard]] a [[Pivovar Svijany|Svijany]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Dvacet pivovarů, které jsou nejvíce vidět v médiích | periodikum = Ceskenapoje.cz | url = https://www.ceskenapoje.cz/beer/dvacet-pivovaru-ktere-jsou-nejvice-videt-v-mediich.html}}</ref>
 
== Značky piva ==