Jan Patočka: Porovnání verzí

Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové<ref>[https://www.praha6.cz/patocka/Životopis na webu Prahy 6]{{Nedostupný zdroj}}</ref>. Dva z&nbsp;jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k&nbsp;[[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovi]] a [[Otakar Hostinský|Hostinskému]], za jejichž žáka se považoval.<ref name=zumr>{{Citace periodika | příjmení = Zumr | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = Josef Zumr | titul = S Janem Patočkou o&nbsp;filosofii a filosofech (1967) | periodikum = Filosofický časopis | odkaz na periodikum = Filosofický časopis | rok = 2007 | ročník = 55 | číslo = 3 | strany = 340 | poznámky = Text je přetištěn z Filosofického časopisu, 15, 1967, č. 5, s. 585-598 }}</ref> Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v&nbsp;Praze se roku [[1925]] zapsal ke studiu slovanské [[filologie]], [[romanistika|romanistiky]] a [[filosofie]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě UK]]. V roce [[1928]] při studijním pobytu v&nbsp;[[Paříž]]i se poprvé setkal s&nbsp;[[Edmund Husserl|Edmundem Husserlem]]. 31. června roku [[1931]] promoval z filozofie disertační prací ''Pojem evidence a jeho význam pro noetiku'' u&nbsp;[[Jan Blahoslav Kozák|J. B. Kozáka]] a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetiky.<ref>Ústav dějin UK a Archiv UK: [http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1513001005202135/71/?lang=cs/

Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 8, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VIII. (1931–1934), strana 3467]</ref> Jako stipendista Humboldtovy nadace v&nbsp;roce [[1933]] studoval u&nbsp;Husserla a [[Martin Heidegger|Martina Heideggera]] ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s&nbsp;Husserlovým asistentem [[Eugen Fink|Eugenem Finkem]].

V roce [[1946]] byla založena [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity]] a pro výuku filozofie se jí v brněnském prostředí nepodařilo najít vhodného docenta. [[Ministerstvo školství a národní osvěty|Ministerstvo školství]] proto pověřilo Patočku výukou na této fakultě. Patočka pověření přijal, důvodem byly jednak jeho mínění o kvalitě vědeckého prostřední na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] a dále pak možnost realizovat [[Profesor|jmenovacího řízení]]. Patočka byl pověřený [[3. říjen|3. 10.října]] [[1946]] a zahájení výuky ohlásil na [[1. listopad|1. 11.listopadu]] [[1946]]. Přednášky se konaly vždy v úterý a Patočka vyučoval předměty Úvod do filosofických nauk, Dějiny filosofie a Logiku. V pondělí pak vyučoval semináře. Do Brna dojížděl vlakem a přespával v hotelu, což ho velmi unavovalo. Na univerzitě se také rozběhlo Patočkovo jmenovací řízení a rektor univerzity [[Ladislav Seifert]] [[22. prosinec|22. 12.prosince]] [[1947]] předložil Patočkovo jmenovací řízení k projednání pedagogické komisi univerzity. Po [[Únor 1948|únoru 1948]] se Patočkova pozice na fakultě zhoršila a [[28. únor|28. 2.února]] [[1948]] děkan fakulty [[František Trávníček|Trávniček]] zrušil Patočkovo pověření přednáškami. Proti zrušení se Patočka úspěšně ohradil, nicméně již [[5. červen|5. 6.června]] [[1948]] se vzdává funkce pověřeného profesora filosofie a vedoucího filosofického semináře. [[23. červen|23. června]] [[1948]] mu fakultní sbor vyslovil poděkování za práci a přání brzkého uzdravení a Patočka Pedagogickou fakulta Masarykovy univerzity opustil. V roce 1949 pak odmítl členství v [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a následně musel rezignovat i na pozici na Filozofické fakultě UK.<ref>VONKOVÁ, Erika a Jiří VÍTEK. Jan Patočka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 1946-1948. In Lesňák, Vacková. Jan Patočka a naše doba. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 6-11. ISBN 978-80-210-8958-7. doi:10.5817/CZ.MUNI.P210-8958-2018.</ref>