Verze z 2. 9. 2007, 16:25 editovat Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Nové heslo, odkazy a lit.		Verze z 23. 11. 2007, 16:15 editovat zrušit editaci Mychajlo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 888 editací kat, typo Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Hans Adolf Eduard Driesch''' ([[28. říjen\|28. října]] [[1867]] [[Bad Kreuznach]] -– [[16. duben\|16. dubna]] [[1941]] [[Lipsko]]) byl německý [[Biologie\|biolog]], [[Evolucionismus\|evolucionista]] a [[Filosofie\|filosof]], zakladatel moderního [[Vitalismus\|vitalismu]]. Driesch studoval od roku 1886 ve [[Freiburg]]u u A. Weismanna, od roku 1887 v [[Jena\|Jeně]] [[Zoologie\|zoologii]] u [[Ernst Haeckel\|E. Haeckela]] a [[Botanika\|botaniku]]. Od roku 1889 studoval mořskou biologii v [[Plymouth]]u, na výpravách do [[Indie]] a na ostrov [[Hvar]] a od roku 1891 pracoval na zoologické stanici v [[~~Neapoli~~Neapol]]i. Od roku 1900 přednášel v [[Heidelberg]]u, od roku 1907 byl profesorem přirozené teologie v [[Aberdeen]]u ([[Skotsko]]), kde také napsal své hlavní dílo „Filosofie organického“ (''Philosophie des Organischen''). Od roku 1909 přednášel přírodní filosofii v Heidelbergu, od roku 1911 v [[Kolín nad Rýnem\|Kolíně nad Rýnem]] a od roku 1921 filosofii v Lipsku. Zabýval se také parapsychologií a roku 1933 byl nacisty předčasně penzionován.<ref>[http://vlp.mpiwg-berlin.mpg.de/people/data?id=per63 Stránka MPI pro dějiny vědy.] </ref> Drieschova vědecké kariéra začala už v Neapoli, kde studoval zejména zárodky ježovek a podařilo se mu oddělit první rozdělené buňky jejich [[zygota\|zygot]]. Studium jejich dalšího vývoje inspirovalo jeho vitalismus. Původně se totiž domníval, že z každé z nich se vyvine příslušná část organismu, k jeho překvapení se však každá vyvíjela k celku organismu. Z toho Driesch odvodil, že každá buňka zárodku je předem naprogramována ke svému cíli – dospělému organismu – podobně, jak to předpokládala [[Aristotelés\|Aristotelova]] [[entelechie]]. Základním rysem organismu je tedy jeho celistvost a zaměřenost k cíli, jak se projevuje např. v dorůstání orgánů nebo v reprodukci. Drieschův vědecký a filosofický vitalismus vyvolal značnou kritiku jednak z hlediska [[pozitivismus\|pozitivismu]], jednak ze strany [[novokantovství]]. Když se v pozdějším věku věnoval stále víc parapsychologii, byl vědeckou obcí odmítnut. Nicméně k některým z jeho náhledů se později vrátila [[molekulární biologie]] nebo teorie [[autopoiesis]] chilského biologa [[Humberto Maturana\|H. Maturany]]. ==Odkazy== Řádek 28: [[Kategorie:Evoluční biologové\|Driesch, Hans]] [[Kategorie:Němečtí filozofové\|Driesch, Hans]] [[Kategorie:Filosofové 19. století\|Driesch, Hans]] [[Kategorie:Filosofové 20. století\|Driesch, Hans]] [[Kategorie:Narození 1867\|Driesch, Hans]] [[Kategorie:Úmrtí 1941\|Driesch, Hans]]

Hans Driesch: Porovnání verzí