Období Meidži: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řaď jako hlavní článek |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
== Zánik třídy samurajů ==
V roce [[1876]] vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru ([[1877]]), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední [[Bitva o Širojamu|bitvě o Širojamu]] byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce revoluce Meidži [[Takamori Saigó]] byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal [[seppuku]].
Řádek 12 ⟶ 11:
== Zahraniční politika ==
Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V [[První čínsko-japonská válka|čínsko – japonské válce (1894 – 1895)]] donutilo ke kapitulaci [[Čína|Čínu]] a získalo [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], [[Pescadorské ostrovy]] a poloostrov [[Liao-tung]] na jihu [[Mandžusko|Mandžuska]]. Čína také musela uznat nezávislost [[Korea|Koreje]], což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv.
Řádek 25 ⟶ 23:
== Literatura ==
* SÝKORA, JAN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. {{ISBN|978-80-7308-309-0}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Portály|Japonsko}}
|