Obléhání Jeruzaléma (1099): Porovnání verzí

 

== Obléhání Jeruzaléma ==

 

=== Příjezd pod brány Svatého města ===

Během obléhání byly četné útoky na hradby obránci odraženy. Janovské oddíly vedené [[Guglielmo Embriaco|Guglielmem Embriacem]] předtím rozebraly své lodě, na kterých do Svaté země připluly. Z jejich dřeva poté Embriacovi muži sestrojili mohutné obléhací věže. Ráno 15. července dosáhla hradeb Godefroiova věž poblíž severovýchodní rohové brány a podle kroniky {{cizojazyčně|la|''Gesta Francorum''}} dva [[vlámsko|vlámští]] [[rytíř]]i jménem Lethalde a Engelbert byli první, kdo vnikli do města, následováni Godefroiem, jeho bratrem [[Eustach III. z Boulogne|Eustachem]], Tankredem a jejich vojáky. Věž hraběte Raimonda de Saint-Gilles byla nejprve zastavena příkopem, ale ostatní křižáci pronikli do města a posádka střežící bránu se Raimondovi vzdala.

 

Jakmile křižáci prolomili vnější hradby a vnikli do města, začali okamžitě drancovat a vraždit, zabíjeli celé odpoledne, večer až do příštího rána. [[Muslim]]ové, [[Židé]] i ten nevelký počet křesťanů, který ve městě zůstal, byli pozabíjeni bez rozdílu s nevybíravou krutostí. Mnozí muslimové hledali útočiště v [[Mešita Al-Aksá|Mešitě Al-Aksá]], kde, podle ''Gesty Francorum'' ''„…bylo zabíjení tak obrovské, že naši muži brodili v krvi až po kotníky.“'' Podle Raimonda d´Aguilers ''„muži jeli v krvi až po kolena a uzdy svých otěží.“'' Arabský historik [[Ibn al-Athir]] popisuje křižácké řádění takto:''"...povraždili však více než 70 000 lidí..." <ref>{{Citace monografie | jméno=Georges | příjmení=Tate | titul=Křížáci v Orientu |vydavatel=Slovart | místo= Praha | rok=1996 | jazyk = |strany=138|isbn=80-85871-15-7}}</ref>'' Podle kroniky [[Ibn al-Kalanisi]]ho židovští obránci města hledali bezpečí v [[synagoga|synagoze]], ale ''„Frankové jim ji zapálili nad hlavami.“'' a zabili tak každého uvnitř.<ref name="gibb">[[Hamilton Gibb|Gibb, H. A. R.]] ''The Damascus Chronicle of the Crusades: Extracted and Translated from the Chronicle of Ibn Al-Qalanisi''. Dover Publications, 2003 ({{ISBN|0-486-42519-3}})</ref> Křižáci poté kroužili kolem hořící budovy za zpěvu ''„Kriste, my zbožňujem tě!“''<ref>Rausch, David. ''Legacy of Hatred: Why Christians Must Not Forget the Holocaust.'' Baker Pub Group, 1990 ({{ISBN|0-8010-7758-3}})</ref> Tankred si poté začal nárokovat Chrámovou čtvrť v Jeruzalémě pro sebe a nabídl ochranu některým zdejším muslimům, avšak nemohl je ochránit před smrtí z rukou svých vlastních vojáků. Jeruzalémský guvernér se opevnil v citadele Davidovy věže, kde se následně vzdal Raimodovi de Saint-Gilles za podmínky, že on i jeho stráž bude dopravena do Askalonu.<ref>http://san.beck.org/AB18-Crusaders.html#1</ref>