Renesanční hudba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 89.102.244.25 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JirkaSv
značka: rychlé vrácení zpět
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Chigi codex.jpg|alt=Bohatě zdobený úvodní list kodexu|náhled|Iluminovaný úvodní list z [[Codex Chigi|kodexu Chigi]] s [[Kyrie]] z [[Johannes Ockeghem|Ockeghemovy]] ''Missa Ecce Ancilla Domini'']]
'''Renesanční hudba''' je vokální a instrumentální hudba napsaná a prováděná v Evropě v období [[renesance]]. Období v hudbě trvalo přibližně od roku 1400 do roku 1600 od konce středověku po nástup baroka. Pro renesanční hudbu je charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad, řád, umění má základ v pozemském světě na rozdíl například od [[gotika|gotiky]]. Hudba je charakterizována větším využitím [[instrumentace]], vícenásobným propletením melodických linií a použitím prvních basových nástrojů. Rozšířily se společenské tance, takže se začaly rozvíjet hudební formy vhodné jako taneční doprovod. V této době získal konkrétní obrysy zápis hudby do [[Notová osnova|notové osnovy]] a další prvky hudební [[Notace (hudba)|notace]]. Tento vynález umožnil oddělení [[Hudební skladba|kompozice]] hudební skladby od jejího přednesu; bez psané hudby byl přenos ústní a při každém přednesu se měnil. Díky [[Partitura|hudební partituře]] bylo možné uvést hudební dílo bez přítomnosti skladatele. Vynález pohyblivé sazby [[Tiskařský lis|knihtisku]] v 15. století měl dalekosáhlé důsledky na uchovávání a přenos hudby. Patří ke směrům [[klasická hudba|klasické hudby]].
 
Mezi významné renesanční skladatele patřil [[Josquin Desprez]], [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]], [[John Dunstable|John Dunstaple]], [[Johannes Ockeghem]], [[Orlando di Lasso]], [[Guillaume Dufay]], [[Gilles Binchois]], [[Thomas Tallis]], [[William Byrd]], [[Giovanni Gabrieli]], [[Carlo Gesualdo]], [[John Dowland]], [[Jacob Obrecht]], [[Adrian Willaert]], [[Jacob Arcadelt|Jacques Arcadelt]] a [[Cipriano de Rore]].
Řádek 9:
| titul = Hudba stredoveku a renesance v Cechach
| url = https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/19756/1/Dagmar%20Cermakova%20-%20Hudba%20stredoveku%20a%20renesance%20v%20Cechach%2021.%20stoleti.pdf
| vydavatel =
| místo = Plzeň
| datum vydání = 2015
Řádek 24:
== Hudba renesance ==
[[Soubor:Giovanni Pierluigi da Palestrina.jpg|vlevo|náhled|Giovanni Pierluigi da Palestrina]]
Jako v kultuře obecně, je renesance v hudbě charakteristická obnoveným zájmem o [[Starověk|antickou]] [[Kultura|kulturu]] a ideály a uplatněním těchto myšlenek na současné umění. Z hudby tak mizí [[disonance]] a stoupá důraz na [[harmonie|harmonii]]. Umělecké dílo není a nemůže být shlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, jehož části se navzájem doplňují, vytvářejí rovnováhu, harmonii. Pro renesanční hudbu je charakteristická konsonantnost, vzájemný vztah všech částí díla. Pro renesanční hudbu je charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad, řád, umění má základ v pozemském světě na rozdíl například od [[gotika|gotiky]].
Během renesance vzniklo mnoho hudebních nástrojů; jiné prošly změnou nebo vylepšením těch, které existovaly již dříve. Některé přežily dodnes; jiné zmizely, tak aby byly znovu vytvořeny, aby se mohla provozovat hudba na dobových nástrojích. Stejně jako v dnešní době nástroje můžeme rozdělit na žesťové, strunné, bicí a dřevěné nástroje. Na žesťové nástroje v renesanci tradičně hráli profesionálové, kteří byli členy [[Gilda|cechů]], mezi tyto nástroje patřila [[posuvná trubka]], dřevěná [[Kornet (hudební nástroj)|kornoutka]], bezklapková [[Trubka|trumpeta]] a barokní pozoun. Strunné nástroje zahrnovaly [[Viola da gamba|violu da gamba]], [[rebec]], harfu, [[Lyra|lyru]] podobnou harfě, [[Niněra|niněru]], [[Loutna|loutnu]], [[Kytara|kytaru]], citeru, bandoru, a orfarion. Mezi strunné [[Klaviatura|klávesové]] nástroje patřilo [[cembalo]] a [[klavichord]]. Bicí nástroje zahrnují [[Triangl (hudební nástroj)|triangl]], [[brumle]], [[Tamburína|tamburínu]], zvony, rachotící nádoby a různé druhy bubnů. Dřevěné nástroje byly dvojitý plátkový [[šalmaj]] (raný člen rodiny [[Hoboj|hobojůhoboj]]ů), plátková trubka, [[dudy]], příčná flétna, [[zobcová flétna]], [[dulcian]] a [[krumhorn]]. Existovaly jednoduché píšťalové [[varhany]], ale byly do značné míry omezeny na kostely, ačkoli existovaly i přenosné typy. Tisk umožnil standardizaci popisů a specifikací nástrojů, jakož i návody na používání.
 
Vokální hudba v renesanci je známá vzkvétáním stále komplikovanějšího [[Polyfonie|polyfonického]] stylu. Hlavními liturgickými formami, které vydržely po celé renesanční období, byly mše a moteta; k dalšímu vývoji došlo ke konci období, zejména když skladatelé duchovní hudby začali přijímat světské formy (jako [[madrigal]]) pro své vlastní kompozice. Ke konci období se objevily rané dramatické předchůdci opery, jako byly monody, madrigalové komedie a intermedio. Kolem roku 1597 složil italský skladatel [[Jacopo Peri]] ''[[Dafné (Peri)|Dafne]]'', první skladbu, která se dnes nazývá [[Opera|operou]]. Byl autorem také Euridice, první opery, která se dochovala.
Řádek 32:
 
V renesanční hudbě byl důležitý také princip jednoty:
* ''vertikální'' – snaha pokrýt jednou zvukovou [[tón|barvou]] celý tonální rozsah.
O vertikální jednotu se usiluje i v instrumentální hudbě. Naopak v [[Barokní hudba|baroku]] následoval proces opačný, snaha o dominanci jedné hlavní melodie.
* ''horizontální'' – tedy jednota v časovém rozměru díla. Renesanční hudba představuje souvislý proud, nepřerušitelný tok hudebních myšlenek. Díky tomuto a výše zmíněným ideálům (jednota, řád, konsonatnost) dochází v renesanci k rozvoji [[polyfonie|polyfonní]] kompozice, a to převážně vokální polyfonie.
 
== Tři periody hudební renesance ==
{{Historie západní umělecké hudby}}
Mezi hudebními historiky bylo dosaženo konsensu o zahájení éry kolem roku 1400 s koncem středověku a koncem kolem 1600 s nástupem baroka, takže hudební renesance začíná asi sto let po začátku renesance, jak je chápána v jiných oborech.
 
Hudba renesance se obvykle rozděluje do tří generací (period), rozdílných svým přístupem i přínosem, který hudbě přinesly.
 
=== První generace, raná perioda (1400–1470) ===
Raná perioda trvala přibližně od roku 1400 do roku 1470. První generace skladatelů ještě tvořila v relativní návaznosti na předchozí období [[Ars nova]]. Častou formou je izorytmické [[motet]]o. V tomto období dochází k rozvoji [[mše (hudba)|mše]] a [[Šanson|šansonušanson]]u. Nejvýznamnějším představitelem první generace byl [[Guillaume Dufay]] (1397?–1474).
 
=== Druhá generace, střední perioda (1470–1530) ===
Střední druhou generaci hudebníků tvořili vesměs žáci příslušníků generace první. Tito skladatelé rozšířili renesanční hudbu do celé Evropy, dále rozvíjeli kompozici [[mše (hudba)|mše]], zjednodušili [[motet]]a a hojně využívali techniky imitace. V tomto období to byla hlavně imitace přísná tedy doslovné opakování určitého motivu v jiném hlase. Za nejvýznamnějšího představitele této generace je považován [[Johannes Ockeghem]] (1410–1497). Došlo také k rozvoji kompozičních technik, které dnes patří k základům skladatelského vzdělání: Kromě již zmíněné imitace se jedná o:
* '''Račí postup''' (melodický motiv se převrátí podle vertikální osy, viděno na notové osnově, tedy je hrán „odzadu“)
* '''Zrcadlové obrácení''' – převrácení podle horizontální osy
Řádek 63:
== Hudební nástroje ==
[[Soubor:Barocke Blockflöten.png|vlevo|náhled|Renesanční flétny]]
Během renesance vzniklo mnoho hudebních nástrojů; jiné prošly změnou nebo vylepšením těch, které existovaly již dříve. Některé přežily dodnes; jiné zmizely, tak aby byly znovu vytvořeny, aby se mohla provozovat hudba na dobových nástrojích. Stejně jako v dnešní době nástroje můžeme rozdělit na žesťové, strunné, bicí a dřevěné nástroje. Na žesťové nástroje v renesanci tradičně hráli profesionálové, kteří byli členy [[Gilda|cechů]], mezi tyto nástroje patřila [[posuvná trubka]], dřevěná [[Kornet (hudební nástroj)|kornoutka]], bezklapková [[Trubka|trumpeta]] a barokní pozoun. Strunné nástroje zahrnovaly [[Viola da gamba|violu da gamba]], [[rebec]], harfu, [[Lyra|lyru]] podobnou harfě, [[Niněra|niněru]], [[Loutna|loutnu]], [[Kytara|kytaru]], citeru, bandoru, a orfarion. Mezi strunné [[Klaviatura|klávesové]] nástroje patřilo [[cembalo]] a [[klavichord]]. Bicí nástroje zahrnují [[Triangl (hudební nástroj)|triangl]], [[brumle]], [[Tamburína|tamburínu]], zvony, rachotící nádoby a různé druhy bubnů. Dřevěné nástroje byly dvojitý plátkový [[šalmaj]] (raný člen rodiny [[Hoboj|hobojůhoboj]]ů), plátková trubka, [[dudy]], příčná flétna, [[zobcová flétna]], [[dulcian]] a [[krumhorn]]. Existovaly jednoduché píšťalové [[varhany]], ale byly do značné míry omezeny na kostely, ačkoli existovaly i přenosné typy. Tisk umožnil standardizaci popisů a specifikací nástrojů, jakož i návody na používání.
 
V období renesance se zdokonalily dechové a smyčcové hudební nástroje. Na konci renesance vznikly z předchůdců (rubeba, fidula, lira da braccio a různé druhy viol), [[housle]], [[loutna]], [[trubka]], [[fagot]], [[pozoun]], [[cembalo]] aneb spinet.
Řádek 87:
* [[Claudio Monteverdi]] (1567–1643)
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 98 ⟶ 99:
* [[Mše]]
* [[Madrigal]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
{{Renesance}}