Ekonomika Albánie: Porovnání verzí

{{Infobox - ekonomika

}}

'''Ekonomika [[Albánie]]''' prodělala od 90. let přechod od komunistické minulosti do volného trhu.

 

== Zemědělství ==

Vytváří asi 24,6 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Téměř 58 % práceschopné populace je samostatně výdělečně činné v [[zemědělství]]. Převažuje rostlinná produkce. Pěstují se [[obilniny|obiloviny]], luskoviny, olejniny, [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]] (v pobřežních [[nížina|nížinách]] a horských kotlinách), v příhodných podmínkách se vyskytuje [[réva vinná|vinná réva]] nebo [[bavlna]]. Významné je pěstování [[tabák]]u, [[oliva|oliv]] a [[ovoce]] ([[jablko|jablka]], [[hruška|hrušky]], [[citrus]]ové plody) při pobřeží. Albánští zemědělci vypěstují 10 000 t ovoce a zeleniny, z čehož je 90 % prodáno na domácím trhu a 10 % jde na [[Vývoz|export]]. Vyrábí se med, mléko i nealkoholické a alkoholické nápoje. Živočišná výroba byla původně orientována hlavně na chov [[ovce|ovcí]] a koz (většina země je hornatá), ale postupně se zvyšují stavy [[tur domácí|skotu]] a [[prase domácí|prasat]]. Protože je Albánie přímořská oblast, má nezastupitelnou roli i [[rybolov]].

 

 

== Průmysl ==

[[Soubor:Albania Export Treemap.jpg|náhled|Albánský vývoz]]

Průmysl začal vznikat až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]; přesto existovaly již některé drobné závody v dřívější době. Jeho podíl na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]] činí 10,2 %. Mezi nejvýznamnější sektory albánského průmyslu patří především [[Textilní průmysl|průmysl textilní]], kožedělný, papírenský, těžební, chemický, umělých hmot a dále pak zpracování nerostných surovin. Mnoho organizací v těžebním a zpracovatelském průmyslu, které jsou vlastněny státem, je zaměřeno na výrobu energie, těžbu [[ropa|ropy]], [[měď|mědi]], [[Chrom|chrómu]], [[nikl]]u a dalších nerostných surovin. Albánie má zásoby [[zemní plyn|zemního plynu]], [[uhlí]], [[vápenec|vápence]], [[kaolin|kaolínu]], stavebních materiálů, říčního štěrku, [[uhličitan hořečnatý|magnezitu]], [[olivín]]u a [[dolomit]]u.

 

=== Energetika ===

Albánie získává 98 % elektrické energie z&nbsp;[[vodní elektrárna|vodních elektráren]]. Nachází se zde 83 malých a 3&nbsp;střední [[Vodní elektrárna|hydroelektrárny]] (malé hydroelektrárny mají kapacitu do 5 MW).<ref>{{citace elektronické monografie|titul=Energetika v Albánii|datum vydání=2006-06-22|url=http://www.mzv.cz/tirana/cz/obchod_a_ekonomika/energetika_v_albanii.html}}</ref> ERE oznámil, že v roce 2003 tyto malé a střední elektrárny vyrobily 41 milionů kWh. Podle tohoto zdroje kapacita vodních elektráren může být po rekonstrukci zvýšena až na 40&nbsp;MW.

 

== Doprava ==

{{Podrobně|Železniční doprava v Albánii}}

Albánie považuje prakticky za nejvýznamnější pro další rozšiřování obchodu propojení země s ostatními státy [[Balkán]]u. Program modernizace albánských komunikací je nemyslitelný bez finanční podpory zahraničních dárců a účasti cizích firem. Přestože se neustále rekonstruují stávající a stavějí nové silnice, lze říci, že Albánie patří k zemím s nejhoršími komunikacemi v Evropě. Silně pokulhávají i [[Železnice v Albánii|železnice]]. [[železnice|Železniční]] park je nadále v&nbsp;katastrofálním stavu a stejně tomu je i s převážnou většinou železničních tratí. [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] doporučuje albánské vládě zrušit železnice a ušetřené finanční prostředky investovat do výstavby nových silnic. Stávající albánská vláda však trvá na rekonstrukci železniční tratě [[Železniční trať Tirana - Drač|Tirana–Drač]] s vybudováním odbočky na letiště [[Rinas]].

 

<references/>

 

{{Téma Evropy|Ekonomika}}