Ekonomika Albánie: Porovnání verzí

Odebráno 246 bajtů ,  před 11 měsíci
m
{{Commonscat}}; kosmetické úpravy
No edit summary
značky: editace z Vizuálního editoru školní IP
m ({{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
{{Infobox - ekonomika
|obrázek | obrázek = Toptani_Shopping_Mall_Tirana_2016.jpg
|popisek | popisek = =[[Tirana]] je ekonomické centrum Albánie
|země | země = =[[Albánie]]
| pořadí =
|pořadí =
|měna | měna = =[[Albánský lek]] (ALL)
| fixní měnový kurz = =
| fiskální období = Kalendářní rok
|organizace | organizace = =[[WTO]], [[BSEC]]
| HDP =
|HDP =
| změna HDP = =
| HDP obyvatel = ={{růst}} $13 368 (PPP, 2017 odhad)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.financa.gov.al/files/userfiles/Programimi_EkonomikoFiskal/Kuadri_Makroekonomik_dhe_Fiskal/KMF_Periudhen_2014-2016_VKM_NR.73_date_23.01.2013.pdf |datum přístupu=2017-03-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170205231156/http://www.financa.gov.al/files/userfiles/Programimi_EkonomikoFiskal/Kuadri_Makroekonomik_dhe_Fiskal/KMF_Periudhen_2014-2016_VKM_NR.73_date_23.01.2013.pdf |datum archivace=2017-02-05 |nedostupné=ano }}</ref><br>$6,222 (Nominal, 2017)
| HDP sektory = =
| inflace =
|inflace =
|chudoba | chudoba = =14,3% (2012)<ref name="cia.gov">{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html|title=The World Factbook|publisher=|accessdate=3 March 2015}}</ref>
| pracovní síla = =1,280 mil. (2014)
| pracovní síla sektory =
|nezaměstnanost | nezaměstnanost = =17,3% (2015 odhad)<ref name="cia.gov"/>
| průměrná mzda = =
| index snadnosti podnikání =
| vývoz =
|vývoz =
| dovoz =
|dovoz =
| hrubý zahraniční dluh =
| veřejný dluh = {{negativní růst}}$8,782 mld. (prosinec 2014)<ref name="cia.gov"/>
| příjmy =
|příjmy =
| výdaje =
|výdaje =
| rating =
|rating =
| zápatí =
|zápatí =
}}
'''Ekonomika [[Albánie]]''' prodělala od 90. let přechod od komunistické minulosti do volného trhu.
 
== Zemědělství ==
[[Soubor:Albania pasture.jpg|náhled|leftvlevo|Pastevectví v Albánii]]
Vytváří asi 24,6 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Téměř 58 % práceschopné populace je samostatně výdělečně činné v&nbsp;[[zemědělství]]. Převažuje rostlinná produkce. Pěstují se [[obilniny|obiloviny]], luskoviny, olejniny, [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]] (v pobřežních [[nížina|nížinách]] a horských kotlinách), v&nbsp;příhodných podmínkách se vyskytuje [[réva vinná|vinná réva]] nebo [[bavlna]]. Významné je pěstování [[tabák]]u, [[oliva|oliv]] a [[ovoce]] ([[jablko|jablka]], [[hruška|hrušky]], [[citrus]]ové plody) při pobřeží. Albánští zemědělci vypěstují 10&nbsp;000&nbsp;t ovoce a zeleniny, z&nbsp;čehož je 90 % prodáno na domácím trhu a 10 % jde na [[Vývoz|export]]. Vyrábí se med, mléko i&nbsp;nealkoholické a alkoholické nápoje. Živočišná výroba byla původně orientována hlavně na chov [[ovce|ovcí]] a koz (většina země je hornatá), ale postupně se zvyšují stavy [[tur domácí|skotu]] a [[prase domácí|prasat]]. Protože je Albánie přímořská oblast, má nezastupitelnou roli i&nbsp;[[rybolov]].
 
 
== Průmysl ==
[[FileSoubor:Mallakastra-oil.jpg|thumbnáhled|Těžba ropy, Mallakastra]]
[[Soubor:Albania Export Treemap.jpg|náhled|Albánský vývoz]]
Průmysl začal vznikat až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]; přesto existovaly již některé drobné závody v&nbsp;dřívější době. Jeho podíl na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]] činí 10,2 %. Mezi nejvýznamnější sektory albánského průmyslu patří především [[Textilní průmysl|průmysl textilní]], kožedělný, papírenský, těžební, chemický, umělých hmot a dále pak zpracování nerostných surovin. Mnoho organizací v&nbsp;těžebním a zpracovatelském průmyslu, které jsou vlastněny státem, je zaměřeno na výrobu energie, těžbu [[ropa|ropy]], [[měď|mědi]], [[Chrom|chrómu]], [[nikl]]u a dalších nerostných surovin. Albánie má zásoby [[zemní plyn|zemního plynu]], [[uhlí]], [[vápenec|vápence]], [[kaolin|kaolínu]], stavebních materiálů, říčního štěrku, [[uhličitan hořečnatý|magnezitu]], [[olivín]]u a [[dolomit]]u.
 
=== Energetika ===
[[FileSoubor:Ulza Dam.jpg|thumbnáhled|Přehrada Ulza]]
Albánie získává 98 % elektrické energie z&nbsp;[[vodní elektrárna|vodních elektráren]]. Nachází se zde 83 malých a 3&nbsp;střední [[Vodní elektrárna|hydroelektrárny]] (malé hydroelektrárny mají kapacitu do 5 MW).<ref>{{citace elektronické monografie|titul=Energetika v Albánii|datum vydání=2006-06-22|url=http://www.mzv.cz/tirana/cz/obchod_a_ekonomika/energetika_v_albanii.html}}</ref> ERE oznámil, že v roce 2003 tyto malé a střední elektrárny vyrobily 41 milionů kWh. Podle tohoto zdroje kapacita vodních elektráren může být po rekonstrukci zvýšena až na 40&nbsp;MW.
 
== Doprava ==
{{Podrobně|Železniční doprava v Albánii}}
[[FileSoubor:Autostrada Durrës-Morina-04.jpg|thumbnáhled|Dálnice A1 v severní Albánii.]]
Albánie považuje prakticky za nejvýznamnější pro další rozšiřování obchodu propojení země s ostatními státy [[Balkán]]u. Program modernizace albánských komunikací je nemyslitelný bez finanční podpory zahraničních dárců a účasti cizích firem. Přestože se neustále rekonstruují stávající a stavějí nové silnice, lze říci, že Albánie patří k zemím s nejhoršími komunikacemi v Evropě. Silně pokulhávají i [[Železnice v Albánii|železnice]]. [[železnice|Železniční]] park je nadále v&nbsp;katastrofálním stavu a stejně tomu je i s převážnou většinou železničních tratí. [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] doporučuje albánské vládě zrušit železnice a ušetřené finanční prostředky investovat do výstavby nových silnic. Stávající albánská vláda však trvá na rekonstrukci železniční tratě [[Železniční trať Tirana - Drač|Tirana–Drač]] s vybudováním odbočky na letiště [[Rinas]].
 
<references/>
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Téma Evropy|Ekonomika}}
 
1 397 191

editací