Forenzní entomologie: Porovnání verzí

'''Forenzní entomologie''' je jednou z [[věda|věd]] využívaných v kriminalistice.<ref name="Gennard">{{Citace monografie|příjmení = Gennard|jméno = Dorothy E.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Forensic Entomology: an introduction|url = https://archive.org/details/forensicentomolo0000genn|vydání = |vydavatel = Wiley|místo = Chichester|rok = 2007|počet stran = 224|strany = |isbn = 978-0-470-01478-3}}</ref> Na základě poznatků o [[hmyz|hmyzu]]u a jiných [[Členovci|členovcích]] a jejich vývojových stádiích pomáhá určit dobu uplynulou od [[smrti]] či konkrétní zranění, nebo stanovit, zda bylo s tělem manipulováno z původního místa činu. Toxikologickou analýzou hmyzu lze také odhalit přítomnost jedů či [[drog]] v těle mrtvého, jehož měkkou tkáň již není možné použít.<ref name="hmyz">{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://21stoleti.cz/blog/2011/09/21/kdyz-hmyz-usvedcuje-pachatele/}}</ref><ref name="zlocin">{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://technet.idnes.cz/hmyz-ukryva-tajemstvi-zlocinu-a-hana-sulakova-je-umi-rozlustit-pwj-/veda.aspx?c=A110211_1531102_tec_technika_vse}}</ref>

Po smrti v těle probíhá [[autolýza (biologie)|autolýza]], kterou způsobují trávicí [[Enzym|enzymyenzym]]y, ty postupně rozkládají všechny tkáně. Tomuto procesu čelí nejdříve orgány, které obsahují buď mnoho těchto enzymů ([[játra]]), nebo velké množství vody ([[mozek]]). Vnitřní teplota těla se snižuje a [[kadáver]] kolonizuje první hmyz. Nejtypičtější jsou bzučivky a masařky, ty nakladou vajíčka do přirozených otvorů těla, jako jsou místa kolem očí, nosní dírky a ústa, či otevřené rány. Tato fáze končí lehkým nadýmáním těla.

Druhá fáze je charakteristická bakteriální aktivitou, která je příčinou nadmutí v břišní krajině a dále po celém těle. [[Bakterie]] produkují plyny, a tak vzniká hnilobný zápach. [[Hmyz]] tento pach potu, krve a masa přitahuje. Přiláká zejména druhy, jako jsou hrobaříci, sýrohlodky a hrbilky. Mrtvola bledne a vnitřní teplota těla se zvyšuje. V této fázi dochází k velkému a rychlému úbytku hmotnosti.

U těla je zřejmý nižší hnilobný zápach, je patrné působení slunečního záření (mumifikace) nebo větru (rychlejší rozklad kostních tkání). Vnitřní teplota těla dosahuje maxima, tělo ztrácí nejvíce na hmotnosti.

V poslední fázi na těle zbývají kosti, chrupavka a kůže. Zápach těla je již minimální, takže neláká již téměř žádný hmyz. Avšak i tyto nestravitelné části jsou některé druhy brouků schopny konzumovat, především kožojodovití. Tuto fázi někdy autoři označují jako ostatky (remains).<ref name="vliv" /> V přírodních podmínkách České republiky, uskuteční-li se pohřeb těla do půdy, je celý proces dekompozice dokončen zhruba za 10 let, kdy zůstávají již jen kosti a vlasy.

* mouchovití (Muscidae)

* sýrohlodkovití (Piophilidae)

* kmitalkovití (Sepsidae) a řada dalších

* mrchožroutovití (Silphidae)

* Staphylinidae (drabčíkovití),

* pestrokrovečníkovití (Cleridae)

* lesknáčkovití (Nitidulidae)

* vodomilovití (Hydrophilidae)

* potemníkovití (Tenebrionidae)

* [[Song Ci]]

* [[Francesco Redi]]

* [[Louis François Étienne Bergeret]]

* [[Hermann Reinhard]]

* [[Jean Pierre Mégnin]]