Černigovské knížectví: Porovnání verzí

Zánik knížectví nastal v roce [[1239]], když bylo v důsledku [[Mongolská invaze do Ruska|mongolské invaze na Rus]] zpustošeno. Po smrti knížete [[Michal Černigovský|Michaila Černigovského]] v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: [[Brjansk]], [[Novosil]], [[Karačev]] a [[Tarusa]]. Mongoly zničený [[Černihiv]], po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do [[Brjansk]]u. Ve 14. století došlo k dalším dělením. <!-- Im Folgenden gelangten die Gebiete des Knížectvís in den Einflussbereich des [[litevské velkoknížectví]]. --> Na konci [[15. století]] mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k [[Velkoknížectví moskevské]]mu, poté co v Litvě byli vystaveni stále silnějším [[Katolicismus|katolizujícím]] tlakům.

== Černigovská knížata ==

[[Soubor:Печать Олега, князя Черниговского. 1094 г..jpg|náhled|upright=1.0|Pečeť knížete Olega I. Černigovského ([[1094]])]]

* [[Severie]]

== Literatura ==

* Голубовский Н. История Северской Земли до половины XIV ст. Київ 1882

* Зайцев А. Черниговское Княжество, древнерусские княжества X&nbsp;— XIII ст. М. 1975

{{Autoritní data}}