Moravané: Porovnání verzí

Přidáno 23 bajtů ,  před 4 měsíci
(Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
[[Břetislav I.]], řešící palčivou nástupnickou otázku (5 synů), se ve své závěti rozhodl Moravu zcela nově uspořádat: byla rozdělena na 3 ''úděly'', v nichž měli vládnout mladší synové panovnického rodu. Protože zároveň měli teoreticky nárok na ústřední vládu v Praze ([[seniorát]]), byla vlastně Morava jen jakousi přestupní stanicí na cestě mladších Přemyslovců k pražskému knížecímu stolci. Sice stále považována za jednu zemi, ale z objektivního hlediska oslabená, nemohla Morava směřovat ke konstituování středověkého „národa“ tak rychle, jako tomu bylo v Čechách. Označení „Moravané“ v té době označovalo moravská [[Údělné knížectví|údělná]] knížata a jejich vojenské družiny. Údělníci se pravděpodobně považovali spíš za Čechy, neboť rozhodující pro ně byla příslušnost k vládnoucímu [[Přemyslovci|přemyslovskému]] rodu, i když jsou náznaky, že Moravu považovali za svou vlast. Skutečné národní vědomí se v té době vyskytovalo zřídka<ref>WIHODA, Martin. Anály hradišťsko-opatovické nebo První moravská kronika? Po stopách nekosmovského pojetí českých dějin. Brno : 2001. {{ISBN|80-86488-01-2}}, 7 s. In: Morava a české národní vědomí od středověku po dnešek. Sborník příspěvků z konference Češi nebo Moravané? K vývoji národního vědomí na Moravě, konané dne 28. 2. 2001 v Brně.</ref> a jen v zárodečné podobě, přesto se však dá soudit, že u vládnoucí vrstvy i v duchovenstvu byli obyvatelé Moravy a Čech považováni za jeden celek.
 
Cesta vedoucí k odlišování Moravanů od Čechů byla zapříčiněna politickými a hospodářskými změnami konce [[12. století|12.]] a počátku [[13. století]]. Tehdy došlo k vymření moravských rodin Přemyslovců a sjednocení Moravy v jeden politický celek. Dotvořila se také vrstva pozemkové šlechty, která pozvolna začala požadovat podíl na moci a během 13. století vytvořila zemskou obec jako reprezentanta moravské země vedle panovníka. Politicky se ve větší míře začala uplatňovat počátkem 14. století v souvislostí s vymřením Přemyslovců a [[Nástup Lucemburků na český trůn|počátkem vlády [[Lucemburkové|Lucemburků]], kdy sice jednala v součinnosti se zemskou obcí českou, ale pomalu již hájila své vlastní zájmy. Když r. [[1323]] od markraběte a krále [[Jan Lucemburský|Jana]] získala potvrzení svých práv, vymohla si, že úřady na Moravě nemohli zastávat cizinci, za něž byli počítáni i Čechové.
 
Na národní vědomí slovanských Moravanů lze usuzovat i podle pojmenování jazyka. Pojem ''jazyk'' se ve středověku užíval do značné míry ve smyslu dnešního ''národ''. Pro Moravany je příznačné, že svůj jazyk nazývali ''moravský'' a stejně jej nazývali i obyvatelé Čech.<ref>MEZNÍK, Jaroslav. Dějiny národu českého v Moravě (Nárys vývoje národního vědomí na Moravě do poloviny 19. století). Český časopis historický 88, 1990, s. 34–62.; František Graus: Die Nationenbildung der Westslawen im Mittelalter, Sigmaringen 1980, str. 49 ("''Mähren wurde während des ganzen Mittelalters als eigenes Land, die Mährer als ein eigenes Volk (gens) von den Böhmen genau unterschieden; sogar ihre Sprache wurde mit einer Sonderbezeichnung als >>Mährisch<< bezeichnet.'').</ref> Na Moravě však vznikaly i prameny užívající o jazyku Moravanů označení ''český''. Je však pravděpodobné, že je to vliv [[němčina|němčiny]], neboť Němci mezi Moravany a Čechy nerozlišovali (slovanské vesnice v německém osídlení na Moravě se často jmenovaly ''Böhmdorf'' (= Česká ves), ale v češtině byly komoleny (''Pendorf'', ''Pendrov''), nikoliv překládány). Bez ohledu na jeho označení se však vytvořil jeden spisovný jazyk společný pro Čechy i Moravu, užívaný jak v literatuře, tak v úředních záznamech. To bylo umožněno častými styky nejvzdělanější vrstvy Moravy i Čech, duchovenstva. Svou roli sehrálo také založení [[Univerzita Karlova|univerzity v Praze]], na níž studovala značná část studentů z Moravy a zpět na Moravu přinášela české národní vědomí, jehož významným centrem univerzita byla.
663

editací