Wikipedista:Palu/Únos Ramana Prataseviče: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reakce a diplomatická krize: struktura |
|||
Řádek 115:
== Reakce a diplomatická krize ==
=== Reakce evropských zemí, volání po vyšetřování a
Ředitel společnosti [[Ryanair]] [[Michael O'Leary|Michael O’Leary]] a také irský ministr zahraničí [[Simon Coveney]] označili běloruský postup za státem podporované pirátství.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Soukup
Řádek 170:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-05-31
}}</ref> K 3. červnu musela Belavia přerušit spojení s 20 zeměmi a přišla o dvě třetiny svých spojů. Zůstaly jí pouze spoje do Zakavkazska, Střední Asie, Turecka, Izraele a Spojených arabských emirátů. Lukašenko s Putinem a následně ministerstva dopravy obou zemí spolu dojednaly, že by mohla Belavia rozšířit svoje spoje do destinací v Rusku, čímž by nahradila svoje ztráty. Lukašenko navrhl například Krym, jehož připojení k Rusku přitom dosud neuznal. Proti tomu se uhradila Ukrajina a pohrozila Bělorusku zavedením sankcí, pokud ke spojení dojde.<ref name="Lufthansa" />
}}</ref>▼
Irsko, v kterém je registrována společnost Ryanair provozující odkloněný let, 27. května požádalo [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|Mezinárodní organizaci pro civilní letectví]] OSN o nezávislé vyšetření incidentu podle článku 55e úmluvy rady této organizace a organizace mu po mimořádném zasedání vyhověla.<ref name="osn" /> Po tomto vyšetřování volala krátce po incidentu i běloruská opoziční vůdkyně [[Svjatlana Cichanouská]].<ref name="RFE31269351">{{cite web |url=https://www.rferl.org/a/belarus-raman-pratacevich-ryanair-false-bomb-threat/31269351.html |title=Belarusian Journalist Arrested After His Flight Diverted To Minsk After False Bomb Threat |publisher=[[Svobodná Evropa]] |accessdate=23 May 2021 }}</ref>
Řádek 228:
| datum přístupu = 2021-05-28
| jazyk = cs
}}</ref> Problémy s udělením povolení ale pokračovaly a v dalším týdnu se rozšířily i na německou [[Lufthansa|Lufthansu]], která musela 2. června zrušit dva lety. Německo následně přestalo vydávat recipročně povolení ruskému [[Aeroflot]]u a [[S7 Airlines|S7]], načež Rusko rychle lety povolilo.<ref name="Lufthansa">{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Téhož dne navštívil Lukašenko Putina v Soči, kde měli hovořit o ekonomických záležitostech a záležitostech postupné integrace obou zemí. Putin v úvodu setkání označil reakci západu za „vzplanutí emocí“ a pozval Lukašenka zaplavat si do moře. Lukašenko přivezl podle svých slov Putinovi dokumenty ohledně Pratasevičova případu, které mu „pomohou pochopit, co se děje a co je to za lidi“ a že se jedná o pokus dostat situaci až na úroveň [[Protesty v Bělorusku (2020–2021)|srpnových demonstrací]] po posledních prezidentských volbách.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení = Milenkovičová
| jméno = Ivana
| titul = Evropské aerolinky narážejí na ruský nesouhlas při obletu Běloruska. Lukašenko jedná o spojích na Krym
| periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/belorusko-rusko-sankce-aerolinky-letadlo-vzdusny-prostor-lety-krym-lukasenko_2106031814_gak
| datum vydání = 2021-06-03
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-06-03
▲}}</ref>
▲
| titul = Vzplanutí emocí, říká Putin o únosu letadla. Lukašenka pozval ke koupání
| periodikum = iDNES.cz
| |||