Průmysl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování služby
aktualizace a rozšíření článku
Řádek 1:
[[Soubor:Gdp-and-labour-force-by-sector.png|náhled|vpravo|Složení [[Hrubý domácí produkt|HDP]] podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.]]
'''Průmysl''' (přejatým slovem někdy ''industrie'') je označení pro
'''Průmysl''' (přejatým slovem někdy ''industrie'') je významným výrobním odvětvím světového hospodářství. Průmyslové výrobky využívá člověk k práci, v domácnosti i ve volném čase. Průmysl velmi rychle zavádí do výroby vědecké objevy a technické vynálezy. Nové výrobky tak stále více ulehčují lidem život.
* proces tovární výroby za použití strojů
 
* sektor ekonomiky zajištující určitý druh výrobků nebo služeb
Společenská změna související s prosazováním průmyslu v národním hospodářství se nazývá [[industrializace]].{{Doplňte zdroj}}
* schopnost usilovně a soustavně pracovat<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Learner's definition of INDUSTRY
| url = https://learnersdictionary.com/
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Merriam-Webstepůvod z latinského
| jazyk = anglicky
}}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = industry
| url = https://dictionary.reverso.net/english-cobuild/industry+professionals
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Reverso Dictionary
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Původ výrazu průmysl ==
Výraz industrie pochází z latiny (''industria''), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Industry (n.)
| url = https://www.etymonline.com/word/industry
|datum vydání = 2001-2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Douglas Harper
| jazyk = anglicky
}}</ref> České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruského ''прoмыceл''<ref>Holub/Lyer: ''Stručný etymologický slovník jazyka českého'', Státní pedagogické nakladatelství Praha 1992, str. 303, 369. ISBN 8004237150</ref>
 
== Dělení průmyslu ==
V Evropě, USA A v Kanadě se údajně uznává rozdělení průmyslu na 4 typy:
=== Základní dělení ===
* primární (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nesrostů apod)
* [[těžební průmysl]] - těžba surovin a paliv
* sekundární (rafinace ropy, hutnictví, výroba cementu, jatky, výroba el. proudu, výroba spotřebních předmětů, stavebnictví apod)
* [[zpracovatelský průmysl]] - zpracování surovin získaných těžebním průmyslem nebo surovin, které získává [[zemědělství]]
* terciální (komerční a veřejné služby všeho druhu, policie, veřejná správa, armáda apod)
* kvartérní (informační systémy, info technologie, školy)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Industry
| url = https://www.britannica.com/technology/industry
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = Encyclopaedia Britanica
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výraz ''hospital industry'' (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = What Can We Expect from the Healthcare Industry
| url = https://isg-one.com/industries/healthcare/articles/what-can-we-expect-from-the-healthcare-industry-in-2020-and-beyond
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = ISG
| jazyk = anglicky
}}</ref> pro [[Český statistický úřad]] není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nejnovější údaje
| url = https://www.czso.cz/
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-06-03
| vydavatel = ČSÚ
| jazyk = česky
}}</ref>
 
=== Jiné dělení ===
Řádek 43 ⟶ 93:
 
Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).{{Doplňte zdroj}}
 
== Vysvětlivky ==
V Česku je [[Průmysl v České republice|průmysl]] ([[sekundární sektor]]) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství <ref>PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11</ref> a vytváří velkou část [[národní důchod|národního důchodu]]. V ostatních [[Evropa|evropských]] zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl [[Služba|služby]] ([[terciární sektor]]). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba ([[primární sektor]]), tj. [[zemědělství]], [[lesnictví]] a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").<ref>[[Vratislav Preclík|Preclík Vratislav]]: Průmyslová logistika, 116 s., {{ISBN|80-01-02139-4}}, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
 
Řádek 56 ⟶ 100:
* [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky]]
* [[Svaz průmyslu a dopravy]]
* Státy s nejvyšší průmyslovou výrobu v roce 2019 (výnatek ze statistiky Světové banky o 50 státech):<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Manufacturing, value added
| url = https://datacatalog.worldbank.org/manufacturing-value-added-current-us-3
|datum vydání = 2021-04-28
| datum přístupu = 2021-06-02
| vydavatel = World Bank
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 61 ⟶ 116:
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=průmysl}}
* [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumysl_energetika Statistika průmyslu na webu ČSÚ]
* Státy s nejvyšší průmyslovou výrobu v roce 2019 (výňatek ze statistiky Světové banky o 50 státech):<ref>{{Citace elektronické monografie
{{Autoritní data}}
| titul = Manufacturing, value added
| url = https://datacatalog.worldbank.org/manufacturing-value-added-current-us-3
|datum vydání = 2021-04-28
| datum přístupu = 2021-06-02
| vydavatel = World Bank
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
{| class="wikitable sortable" style="margin-left:auto;margin-right:auto"
|-
! style="width:2em;" |Pořadí !! Stát !! Miliony US $
! US $ / obyv.
|- style="font-weight:bold;background:#f0f0f0"
| ||{{noflag}}Celosvětově||13,809,122||1790
|-
|1||{{flag|China}} Čína||3,896,345||2780
|-
|2||{{flag|United States}} USA||2,317,176||7060
|-
|3||{{flag|Japan}} Japonsko||1,027,967||8030
|-
|4||{{flag|Germany}} Německo||747,731||9350
|-
|5||{{flag|South Korea}} Jižní Korea||416,903||8020
|-
|6||{{flag|India}} Indie||394,531 ||308
|-
|8||{{flag|France}} Francie||266,634||3930
|-
|9||{{flag|United Kingdom}} Velká Britanie||243,114||3680
|-
|10||{{flag|Russia}} Rusko||222,544|| 1530
|-
|16||{{flag|Turkey}} Turecko||143,017||1720
|-
|18||{{flag|Switzerland}} Švýcarsko||131,718||15350
|-
|20||{{flag|Poland}} Polsko||100,011||2600
|-
|21||{{flag|Netherlands}} Nizozemí||99,648||5750
|-
|33||{{flag|Czech Republic}} Česká republika ||55,270||5230
|-
 
[[Kategorie:Průmysl| ]]