Virunum: Porovnání verzí

'''Claudium Virunum''' či jen '''Virunum''' bylo [[Římská říše|římské]] město v provincii [[Noricum]] na území dnešního [[Rakousko|Rakouska]], ve spolkové zemi [[Korutany]]. Jde rovněž o [[Titulární diecéze|titulární (zaniklou) diecézi]] [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]].

Zakladatelem města byl římský císař [[Claudius]] (vládl 41-54), který se rozhodl postavit nové hlavní město provincie Noricum a nahradit tak dosavadní metropoli na území dnešního města [[Magdalensberg]], jež bylo patrně starým [[Keltové|keltským]] sídlem (jeho [[Starověk|starověkýstarověk]]ý název, ať už keltský či [[Latina|latinský]], není znám). Jedním z cílů bylo, aby hlavní město provincie leželo na [[Jantarová stezka|jantarové stezce]]. Funkci hlavního města, se sídlem guvernéra, Virunum plnilo do poloviny 2. století. Po [[Markomanské války|markomanských válkách]] byla správa provincie přesunuta do Ovilavy (dnešní hornorakouské město [[Wels]]), později do města [[Teurnia]], ve Virunu zůstala jen finanční správa. Když císař [[Diocletianus|Dioklecián]] rozdělil provincii Noricum, Virunum se stalo hlavním městem provincie Noricum mediterraneum. Od roku 343 bylo Virunum biskupskou diecézí, církevní území spravované z Virunum zahrnovalo plochu asi 9 000 km².

O úpadku města se ví málo. Protože nebylo opevněné a bylo položené v rovinatém údolí, bylo patrně evakuováno během období [[stěhování národů]], tedy při tažení [[Germáni|Germánů]] do oblasti. Na místě již nové město nikdy nevzniklo a ze starého zbyly jen ruiny. Vykopávky byly poprvé provedeny ve druhé polovině 18. století. Rozsáhlé a systematické vykopávky probíhaly od konce 19. století do roku 1931. K dalším vykopávkám došlo až na konci 20. století, vyvrcholily nalezením [[Amfiteátr|amfiteátruamfiteátr]]u. Byla též objevena mozaika [[Dionýsos|Dionýsa]] o rozloze téměř 30 metrů čtverečních. Město mělo kanalizaci, olověné potrubí a veřejné vodovody. V roce 1999 byly nalezeny dva votivní reliéfy z chrámu [[Nemesis (mytologie)|Nemesis]] poblíž amfiteátru. Poté byly v severní části města objeveny zbytky raně křesťanského kostela, jehož existence se dlouho předpokládala. Na svahu kopce Töltschach se nacházelo římské divadlo s pódiem, jediné známé v celém Noriku. Předpokládá se, že velká budova na východ od divadla byla palácem, kde sídlil guvernér provincie. Několik římských kamenných desek z Virunum bylo použito k výzdobě malé svatyně Prunnerkreuz, postavené roku 1692 na severních hranicích města.