'''Spiru Haret''' ([[15. únor]]a [[1851]] [[Jasy]] – [[17. prosinec|17. prosince]] [[1912]] [[Bukurešť]]) byl [[Rumunsko|rumunský]] [[matematik]], [[astronom]] a [[politik]] [[Arméni|arménského]] původu narozený v [[Moldávie|Moldávii]] (dnes území Rumunska).
Vystudoval matematiku a fyziku na [[Bukurešťská univerzita|Univerzitě v Bukurešti]] (1874). Doktorské studium absolvoval na [[Paříž|pařížsképaříž]]ské [[Pařížská univerzita|Sorbonně]]. Ve své doktorské práci ''Sur l’invariabilité des grandes axes des orbites planétaires'' z roku 1878 významně přispěl k řešení [[Problém n-těles|problému n-těles]] v [[Nebeská mechanika|nebeské mechanice]] (tedy problému vzájemné přitažlivosti více než tří vesmírných objektů), když užil [[Aproximace|aproximaci]] třetího řádu. Byl prvním Rumunem, který získal doktorát ([[Ph.D.]]) na Sorbonně. Po návratu do Rumunska se více věnoval politice. Ve třech funkčních obdobích (1897–1899, 1901–1904, 1907–1910) byl rumunským ministrem školství, přičemž provedl hluboké reformy a vybudoval moderní rumunský vzdělávací systém. Chvilku byl též ministrem vnitra. Založil také astronomickou observatoř v Bukurešti a byl vyučujícím profesorem bukrešťské techniky. K vědecké práci se vracel výjimečně, roku 1880 publikoval studii o [[Velká rudá skvrna|Velké rudé skvrně]] na [[Jupiter (planeta)|JupiterJupiteru]]u. Roku 1910 pak vydal knihu ''Mécanique sociale'' (Sociální mechanika), kde se pokusil navrhnout užití matematiky pro vysvětlení lidského chování.
