Afroamerické hnutí za občanská práva: Porovnání verzí

'''Afroamerické hnutí za občanská práva''' bylo americké sociální hnutí zaměřené proti [[rasová segregace|rasové segregaci]] a diskriminaci [[Afroameričané|Afroameričanů]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], působící v [[1950–1959|50.]] a [[1960–1969|60. letech 20. století]]. Jeho hlavním cílem bylo zrušení zákonů stanovujících rasovou segregaci a prosazení ústavních práv vztahujících se na Afroameričany.

Při cestě autobusem v [[Montgomery (Alabama)|Montgomery]] v [[Alabama|Alabamě]] 1. prosince 1955 se [[Rosa Parksová]], aktivistka za práva Afroameričanů, odmítla vzdát svého místa v autobusu a uvolnit jej pro bílého pasažéra, čímž porušila právní předpisy o segregaci, které jí nařizovaly přenechat sedadlo v přední části autobusu bílým cestujícím. Rosa Parksová byla zatčena a usvědčena z porušení místních nařízení.

V únoru 1960 zorganizovali černošští studenti univerzity v [[Greensboro]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]] tzv. „stávku v sedě“ (anglicky ''sit-in'') v místím bufetu, který byl segregovaný. Studenti seděli v části pro bílé zákazníky, čímž nenásilně protestovali proti segregaci sedadel v restauracích. V následujících měsících se tento způsob pasivního protestu rozšířil do dalších měst [[Jih Spojených států amerických|jihu Spojených států]], a přinutil tak mnoho vlastníků restaurací a bufetů k integraci jejich zařízení.<ref name="Brinkley, Alan 2003">Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref>

V roce 1961 černošští i bělošští studenti pracující pro ''Congress of Racial Equality'' (CORE) začali svůj způsob protestů, který nazývali "„[[Freedom Riders|Jezdci svobody]]"“ (anglicky ''Freedom Riders'').<ref name="Brinkley, Alan 2003"/> Cestovali autobusem po jihu Spojených států a pokoušeli se o zrušení rasové segregace na autobusových zastávkách. Na některých místech byly často tak brutálně napadáni ze strany bělošských občanů, že prezident [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedy]] musel na místo poslat federální jednotky, aby zajistilizajistily pořádek, a nakonec vydal nařízení, které ukončilo segregaci na všech autobusových a vlakových zastávkách a ve vozech veřejné dopravy. Nápisy vylučující černošské obyvatelstvo z využívání veřejných zařízení musely být sundány, segregace na toaletách, v čekárnách a restauracích byla zrušena. V březnu [[1961]] prezident Kennedy podepsal ''výkonnývýkonné rozkaznařízení 10925'', kterým nařídil počátek [[afirmativní akce]].<ref>[http://www.thecre.com/fedlaw/legal6/eo10925.htm Executive Order 10925]</ref>

Demonstrace za rovná práva Afroameričanů dosáhly svého vrcholu v srpnu 1963. Více než 200 000 demonstrantů se zúčastnilo akce "„[[Pochod na Washington za práci a svobodu]]"“, jedné z největších demonstrací za občanská práva v celé národní historii. Protestující se shromáždili před [[Lincolnův památník|Lincolnovým památníkem]], aby byli svědky slavného proslovu Martina Luthera Kinga "„[[I Have a Dream]]"“. Prezident Kennedy, který byl nejprve proti pochodu, nakonec vyjádřil svou otevřenou podporu.<ref>"March on WahingtonWashington". ''Encyclopædia Britannica''. 8-2-2013. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/636444/March-on-Washington Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>

Masové protesty a demonstrace vedly v roce [[1964]] ke schválení [[Civil Rights Act of 1964|Zákona o občanských právech]] (anglicky ''Civil Rights Act''), který zaručoval všem rovné volební právo, zakázal diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národního původu, a podpořil tím i případné zrušení segregace ve školách.<ref>"1964 Civil Rights Act" ''History Learning Site''. [http://www.historylearningsite.co.uk/1964_civil_rights_act.htm Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>