Lomnické sedlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Petr1888 (diskuse | příspěvky)
vytvořeno překladem stránky „Lomnické sedlo
značky: možné problémové formulace editace z rozšíření Překlad Překlad 2
 
Petr1888 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Infobox - reliéf}}
'''Lomnické sedlo''' ( {{Vjazyce2|polpl|''Łomnickie Ramię''}} nebo i ''Lomnický Przełęcz)'' je [[horské sedlo]] ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]]. Nachází se v nadmořské výšce 2189 m n. m.. Je to široké travnaté sedlo mezi štítovou kupolí [[Lomnický štít|Lomnického štítu]] a [[Lomnický hřeben|Lomnickým heebeňomhrebeňom]].
 
== Název ==
Řádek 10 ⟶ 11:
 
=== Lyžařské závody ===
Lomnické sedlo bylo od tehdy vyhledávaným lyžařským terénem. Poskytovalo zejména v druhé polovině zimy výborné podmínky, které lyžaři využívají i dnes. Jeho předností je, že při dostatku sněhu se zde dá lyžovat až do jarních měsíců. V roce [[1959]] zde vybudovali první lyžařský vlek, který vedl na Lomnický hrebeň. Mezinárodní lyžařská komise FIS v tomto období schválila mužské a ženské tratě pro všechny lyžařské disciplíny. V Lomnickém sedle se v roce [[1956]] uskutečnila 2. [[Velká cena Slovenska (lyžování)|Velká cena Slovenska]], mezinárodní lyžařské závody, na kterých se zúčastnili sjezdaři z [[Francie]], [[Polsko|Polska]], [[Rakousko|Rakouska]] a [[Československo|Československa]]. Tehdy ještě nebyl v provozu lyžařský vlek, ale už byla postavena ženská lyžařská sjezdovka ze Skalnatého plesa na [[Start|Štart]]. V slalomu žen tehdy zvítězila československá sjezdařka Justína Šolcová, v obřím slalomu polská závodnice Barbara Grocholská, ve sjezdu žen Milka Richvalská (CS). V mužských disciplínách speciální a obří slalom a sjezd vyhrál rakouský lyžař Ernst Oberaigner. Sjezdové závody se zde uskutečnily i v následujících letech.
 
=== Laviny ===
Zakrátko se však zjistilo, že Lomnické sedlo i Lomnický hrebeň se stávají, v extrémním počasí, nebezpečným lavinózním terénem. Během mnoha let se zde nestalo žádné lavinové neštěstí. Teprve v prosinci [[1955]] při minimálním stavu sněhu spadla z Lomnického hřebene lavina, v níž zahynuli čtyři lyžaři. O rok později, když už byl v provozu lyžařský vlek, při podobné situaci z téhož místa spadla lavina a strhla dva zaměstnance lyžařského výtahu. Naštěstí oba vyvázli z laviny bez vážnějšího zranění. Proto se příslušné orgány rozhodly postavit pod Lomnickým hřebenem dřevěné lavinové zábrany. V roce 1961 zase začalo s jejich výstavbou, poslední postavili v roce 1964. Bylo postaveno sedm zábran. I přesto malé laviny z hřebene stále padaly. V roce [[1972]] se začalo s jejich přebudováním na kovové. Stavba byla dokončena v roce [[1978]], kdy byl vybudován i nový sedačkový výtah na Lomnické sedlo. Po roce [[1989]] a zejména po roce [[2010]] bylo lyžařské středisko zmodernizované. Z Lomnického sedla vede šest a půl kilometrová sjezdovka do [[Tatranská Lomnica|Tatranské Lomnice]]. <ref>{{Citace monografie
| odkaz na autora = Ivan Bohuš
| titul = Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier
Řádek 53 ⟶ 54:
== Galerie ==
<gallery>
Vysoké Tatry, Skalnaté pleso a okolí (4).JPG|Lavinové zábrany pod [[Lomnický hrebeň|Lomnickým hřebenemhrebenom]]
Łomnicki Staw a1.jpg|Lomnický štít, vlevo Lomnické sedlo
Skalnate pleso v zime.jpg|Lomnické sedlo v zimě