Praha-východ (předávací nádraží): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
||
Řádek 6:
Nádraží bylo projektováno na obrat 400 vozů denně.<ref name="pamatky">[http://www.hornictvi.info/techpam/ckd/ckd.htm Strojírny Českomoravská - Kolben - Daněk v Praze Vysočanech a Libni] {{Wayback|url=http://www.hornictvi.info/techpam/ckd/ckd.htm |date=20101121032521 }}, web Technické památky, Hornictví.info, 2007–2010</ref> Souběžně s nádražím vedla, oddělená plotem, zkušební kolej ČKD Lokomotivka.<ref name="pamatky" /> Nádraží bylo orientováno východozápadním směrem, souběžně s Poděbradskou ulicí. Vlečkový systém ČKD Trakce a ČKD Elektrotechnika byl napojen z východního zhlaví, ČKD Lokomotivka a ČKD Kompresory ze západního zhlaví po přemostění Freyovy (tehdy Klímovy) ulice, vlečka do spalovny odbočovala na jih v úrovni nádraží.
Po roce 1990 se těžký průmysl dostal do útlumu a původní industriální zóna začala být postupně od západu přeměňována v obytnou, administrativní a komerčně-společenskou čtvrť.<ref name="liniovyzaklad">[http://doprava.praha-mesto.cz/default.aspx?id=84349&ido=7693&sh=1005242712 Cyklostezka ve Vysočanech jako liniový základ revitalizace území] {{Wayback|url=http://doprava.praha-mesto.cz/default.aspx?id=84349&ido=7693&sh=1005242712 |date=20120402012303 }}, Informační server hlavního města Prahy, Tomáš Prousek, 6. 7. 2010</ref> Časem zanikl i provoz na železniční vlečce včetně předávacího nádraží.{{kdy?}} Většina zdejších továren v 90. letech zanikla, do roku 2003 sloužila část vlečky pro obsluhu skladů, ještě na několik let (nejméně do roku 2006<ref>[http://www.prahamhd.vhd.cz/Draha/vysocany.htm Praha-Vysočany] {{Wayback|url=http://www.prahamhd.vhd.cz/Draha/vysocany.htm |date=20131018013638 }} prahamhd.vhd.cz, pražské železniční stanice a zastávky</ref>) byl obnoven sklonově náročný krátký úsek z nádraží Praha-Vysočany ke kovovýrobě v areálu ČKD, protože od Východního i libeňského nádraží už byla vlečka odříznuta,<ref name="pamatky" /><ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041017 Kolejiště železniční vlečky Kolbenovy továrny], Pražské tramvaje</ref> a z nádraží Praha-Libeň do areálu firmy GJW.<ref name="pamatky" />Všechny koleje a vlečky byly až na výjimky vytrhány v letech 2004–2006.
== Rozvoj území po zrušení nádraží ==
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo 20. října 2005 změnu územního plánu vlny 05 č. 740, která v této oblasti odstranila tzv. [[velké rozvojové území Vysočany]] a stanovila využití území jako obytně-rekreační zóny. V letech 2008–2010 byla v místech vlečky a předávacího nádraží vybudována [[cyklostezka Rokytka]].<ref>[http://doprava.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=2&Id=67302&sh=-1745443850 Chystané projekty: cyklostezka Freyova-Poděbradská-Hořejší rybník] {{Wayback|url=http://doprava.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=2&Id=67302&sh=-1745443850 |date=20200605082409 }}, Informační server hlavního města Prahy, 13. 3. 2006</ref>
Roku 2001 pozemky bývalého nádraží včetně přilehlé zahrádkářské osady apod. získala developerská společnost [[BCD Group]] ve spolupráci s [[Broomwell Developments]] a roku 2006 zde zahájila výstavbu bytového komplexu [[Nad Rokytkou]]. První etapa (Zahrady nad Rokytkou) byla dokončena roku 2008, druhá etapa (Dvůr Nad Rokytkou) kolem roku 2010, následně třetí etapa (Rezidence nad Rokytkou), v červnu 2016 byla dokončena 4. etapa (Zahrady nad Rokytkou II). Oblasti výstavby 5., 6., 9., a 10. etapy se nacházejí mimo plochu bývalého nádraží. 7. a 8. etapa mají postupovat po jižní straně cyklostezky směrem od Freyovy ulice.
| |||