Ferdinand Albín Pax: Porovnání verzí

| jméno = Ferdinand Albín Pax

| datum narození = [[26. červenec|26. července]] [[1858]]

| místo narození = [[Dvůr Králové nad Labem]]

| datum úmrtí = 1. března [[1942]]

| místo úmrtí = [[Vratislav (město)]]

| národnost = německá

| povolání = přírodovědec, zoolog, botanik

Narodil ve Dvoře Králové nad Labem, byl německé národnosti. Po smrti jeho matky se rodina přestěhovala do [[Žacléř|Žacléře]]e (něm. ''Schatzlar''). Už v dětství chodíval s babičkou do krkonošských hor a zamiloval si tamní přírodu, hlavně květenu. Zabýval se však i zkamenělinami a [[hmyz]]em. Začíná se intenzivně a systematicky věnovat hlavně studiu květeny [[Krkonoše|Krkonoš]]. Po skončení základní školy studoval na gymnáziu ve městě [[Kamienna Góra]], kde již v těchto letech publikoval své první floristické práce. V roce [[1879]] po skončení gymnázia nastoupil na univerzitu do polské Vratislavi, kde se věnoval hlavně studiu [[Botanika|botaniky]] a [[geologie]], ale také matematiky, chemie a geografie. Už jako student univerzity zpracoval komplexně celé rostlinstvo Krkonoš a přispěl svými vědomostmi a informacemi o květeně i Emilovi Fiekovi při jeho práci o flóře [[Slezsko|Slezska]].

V roce [[1882]] vystudoval univerzitu a získal titul doktora filozofie. Zakrátko pak odchází na praxi do města [[Kiel]] v [[Německo|Německu]], kde pod vedením profesora [[Adolf Engler|Adolfa Englera]] pracuje jako odborný asistent v botanickém institutu Univerzity v Kielu. Již ve věku 35 let byl jmenován řádným profesorem a ředitelem botanického oddělení univerzity ve Vratislavi. V uvedeném oboru pracoval během svého dlouhého života (84 let) celkem asi 50 let. Dvakrát byl jmenován do hodnosti děkana filozofické fakulty a ve školním roce [[1913]] / [[1914]] byl jmenován rektorem celé Vratislavské univerzity. Je znám hlavně jako [[Botanika|botanik]] - jako jeden z největších botanických systematiků a fytogeografů těch dob v [[Evropa|Evropě]]. Zabýval se hlavně výzkumem horských rostlin a v roce [[1894]] se pokusil o komplexní zmapování výskytu rostlin v oblasti [[Karpaty|Karpat]] od [[Bratislava|Bratislavy]] až po deltu [[Dunaj|Dunaje]]e do [[Černé moře|Černého moře]] v místě zvaném [[Železná vrata]] při rumunském městě Orszovo. Dělal botanický výzkum i ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] a v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]]. Během let [[První světová válka|I. světové války]] provedl důkladný průzkum [[flóra|flóry]] [[Polsko|Polska]].

Profesor Ferdinand Albín Pax byl skromný, ale přitom velmi cílevědomý, pracovitý, přesný a psychický velmi silný člověk. Tvrdý život v dětství a mládí, jako syn chudého horala, měly vliv na jeho tvrdost a odolnost i v následujících letech dalšího života. Chodil často do přírody. Nepotrpěl si na uhlazenost, ani na nošení kravaty. Nikdy nenosil spodní zimní prádlo, ani rukavice a jezdil na saních až do své šedesátky. Tyto vlastnosti si zachoval až do svých 80. let věku. Pak ztratil zrak (zřejmě šedý zákal?) a následně již trávil čas hlavně doma. Během svého života vychoval kolem 50 [[doktorand]]ů, z nichž mnozí dosáhli významné postavení ve vědeckém světě, jako uznávané kapacity, na čemž měl nepochybně svůj podíl i profesor Ferdinand Albín Pax, neboť byl všem těmto vědcům vzorem a dobrým příkladem pílí, systematickou prací a houževnatostí.

Působil jako univerzitní profesor, [[kustod]] muzea, [[Botanika|botanik]], [[Zoologie|zoolog]] a [[entomológ|entomolog]]. V [[Entomologie|entomologii]] se zabýval hlavně studiem a faunistikou [[Motýli|motýlů]] ([[Motýli|Lepidoptera]]), dvoukřídlých ([[Dvoukřídlí|Diptera]]), jakož i fosilním [[Hmyz|hmyzemhmyz]]em. Z [[Motýli|motýlů]] se zabýval hlavně [[Rod (biologie)|rodem]] [[Parnassius]] Latreille, [[1804]]. O tomto [[Rod (biologie)|rodě]] publikoval informace v svých pracích: "''Das Aussterben der Gattung Parnassius in den Sudeten''" a "''Über das Aussterben ven Parnassius apollo in den Sudetenländen''". Často vykonával své sběry i na území [[Slovensko|Slovenska]], kde v roce [[1915]] popsal z území [[Malá Fatra|Malé Fatry]] z oblasti domašínského meandru u [[Strečno|Strečna]] nový [[poddruh]] [[jasoň červenooký|jasoně červenookého]], který pojmenoval ''ssp. sztrecsnoensis''. Popis tohoto poddruhu vyšel v práci "''Geografische Verbreitung und Rassenbildung des Apollofalters in den Karpaten''". Popis byl publikován v ''Zeitschrift den Wissenschaftlichen Insektenbiologie'', 11, [[1915]], na str. 49 - 59. Kromě [[Motýli|motýlů]] druhu jasoň se zabýval i řádem dvoukřídlí ([[Dvoukřídlí|Diptera]]).

== Bibliografie ==

* Pax, FA: 1890, Allgemeine Morphology der Pflanzen mit besonderer Berücksichtigung der Blüthenmorphologie. Stuttgart.

* Pax, F. A .: 1915, Schlesiens Pflanzenwelt. Eine pflanzengeographische Schilderung der Provinz. Jena, Verlag: G. Fischer, 63 Abbild. + 1 Taf.

* Kolektiv: Reva NAGY Lexikon, Budapest, XV. KOTE, (Ottó - Racine), 2. Pax Ferdinand, 261.

* Derksen, W., Scheiding - Göllner, U., 1963 - 1968: Index litteraturae entomologicae. Německý entomologického ústav Německé akademie věd, Eberswalde bei Berlin. Serie II., Bd. III. Berlin. [Pax F. A .: 253.]

* Robert Zander, Fritz Encke, Günther Buchheim, Siegmund Seybold: 1984, Handwörterbuch der Pflanzennamen. Ulmer Verlag, Stuttgart.

* Gaedike, R. & amp; Groll, E. K. eds. 2001, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde jim ZALF e. V .: "Pax Ferdinand Albin": (internet).